Koronavirové mutace nesou nová označení. Zdroj: AP
Celý svět v posledních měsících zaznamenal nejprve britskou mutaci koronaviru, po ní například brazilskou či jihoafrickou a v posledních týdnech se hojně mluví o indické. Tyto názvy ovšem vlastně můžete zapomenout. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž přišla s novým systémem pojmenovávání koronavirových variant. Využívá k tomu řeckou abecedu.
Nová pojmenování koronavirových variant se řídí podle toho, kdy byly ve světě identifikovány. Tím pádem má britská mutace, kterou svět objevil jako první, označení alpha. Betou čili B je druhá objevená varianta, kterou jsme dosud znali jako jihoafrickou.
Obávaná mutace delta ohrožuje: Maskuje se jinými příznaky. Čím je nebezpečná?
Čím dál větší obavy vyvolává rychle se šířící indická mutace koronaviru, která se v poslední době označuje jako delta. Dostala se totiž už do více než sedmi desítek zemí po celém světě a má nakročeno k tomu, aby se brzy stala nejrozšířenější mutací.
Nechvalně proslulá brazilská mutace coby třetí identifikovaná varianta nese označení gama. No a například varianta dosud známá jako indická mutace nově nese jméno delta. Právě o té se v poslední době hodně mluví, protože se po světě šíří čím dál rychleji. Vědci varují, že je nakažlivější a nebezpečnější než jiné varianty. Brzy by se podle odhadů měla stát vůbec nejrozšířenější variantou ve světě.
Seznam mutací ovšem nekončí. WHO identifikuje ještě další koronavirové varianty – od epsilonu až po lambdu. Některé z těchto mutací, jež zatím nejsou bezprostředním ohrožením pro většinu populace, byly rovněž objeveny v zemích, jejichž jména nesly dosud rozšířené mutace. Tím pádem označení řeckými písmeny dává smysl i proto, aby se nepletly dvě varianty, které jsou ze stejné země, například nynější delta s kappou, které byly prvně zaznamenány v Indii.
Stigma objevitelských zemí
Jako hlavní důvod přejmenování ovšem WHO uvádí snahu, aby si na země, které dosud sdílely jméno s objevenými mutacemi, neukazovaly jiné státy prstem. „Žádná země by neměla být stigmatizována za odhalení a nahlášení variant,“ napsala na Twitter jedna z představitelek WHO Maria Van Kerkhoveová.
Today, @WHO announces new, easy-to-say labels for #SARSCoV2 Variants of Concern (VOCs) & Interest (VOIs)
— Maria Van Kerkhove (@mvankerkhove) May 31, 2021
They will not replace existing scientific names, but are aimed to help in public discussion of VOI/VOC
Read more here (will be live soon):
https://t.co/VNvjJn8Xcv#COVID19 pic.twitter.com/L9YOfxmKW7
BBC připomněla, že indická vláda nedávno kritizovala vžité pojmenování „indická“ pro mutaci s vědeckým označením B.1.617.2, kterou odhalili zdravotníci poprvé loni v říjnu právě v této zemi. WHO široce používaný termín nicméně nikdy oficiálně nepoužila, upozornil web.
Kritika se ozývala také ohledně vědeckých názvů, jako jsou například označení B.1.351 nebo 501Y.V2, kvůli tomu, že jsou příliš komplikované, podotkla agentura Reuters.
Ve hře byli i bohové
Podle bakteriologa Marka Pallena vedli odborníci debatu o novém pojmenování variant koronaviru několik měsíců a ve hře byla například také jména mutací podle řeckých bohů.
Viry byly v minulosti často pojmenovávány podle míst, kde byly poprvé objeveny, píše Reuters a připomíná příklad krvácivé horečky ebola, která nese jméno po stejnojmenné konžské řece, kde virus zdravotníci poprvé detekovali. Tento přístup však může jednotlivá místa poškozovat a může být i nepřesný, jako tomu je v případě pandemie takzvané španělské chřipky z roku 1918, jejíž původ není znám, podotkla agentura.
