Evropský parlament se vyslovil proti zákazu špionáže novinářů ze strany vlád členských států. Na druhé straně ale Brusel tvrdí, že chce novináře více chránit a hodlá se špionážním softwarem zatočit v obecně rovině. Rozhodnutí parlamentu každopádně rozpoutalo rozpaky mezi zastánci svobody slova.
Unijní zákonodárci v úterý v Evropském parlamentu probírali otázku médií a novinářů. Brusel tvrdí, že chce žurnalisty více chránit – v době, kdy to mají nezávislí novináři v Maďarsku nebo Polsku podle Evropské unie čím dál těžší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: EU by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti, doporučil Pavel. Vyjmenoval i největší hrozby
Parlament ve Štrasburku proto odhlasoval takzvaný Media Freedom Act (Zákon o svobodě sdělovacích prostředků) určený k posílení novinářské nezávislosti. Spočívá například v tom, že členské státy mají chránit média před nátlakem, a to včetně nucení novinářů prozrazovat zdroje nebo zpřístupnit zašifrovaný obsah svých komunikací. Součástí balíčku ale není návrh, který vybízel ke kompletnímu zákazu špionáže novinářů ze strany vlád členských států. Informovala o tom italská agentura ANSA.
„Mediální aktivisté kritizují unijní státy vedené Francií za prosazování slepých míst, které by umožnily úřadům špehovat novináře pod záminkou ochrany národní bezpečnosti,“ uvedla agentura.
Zákony Evropské unie mají každopádně limitovat využití špehování (nejčastěji prostřednictvím špionážního softwaru, který infikuje mobily novinářů pozn. red.) pouze v případech, kdy jsou novináři podezřelí ze zapojení do vážných zločinů, terorismu nebo pašování lidí. K takovému „špehování“ by mělo docházet v kooperaci s bezpečnostními agenturami.
Brusel se hájí tím, že prosadil zákaz spywaru jako takového. Existují výjimky, kdy může být použit, a nejedná se tedy o zákaz absolutní.
Tvrdá kritika
Zastánce svobody slova taková formulace příliš neuklidnila. „Jakkoli silné budou právní záruky, nikdy nebudou silné dostatečně, protože jak nám říká zkušenost, v Evropě existuje mnoho příkladů, kdy jsou práva zneužívána,“ komentovala problematiku Chloé Berthélémyová, hlavní politická poradkyně sdružení občanských a lidskoprávních organizací European Digital Rights.
„Nyní bude těžké to změnit. Dosáhnout úplného zákazu spywaru je nyní v podstatě mrtvé. Evropský parlament propásl jedinečnou příležitost ochránit novináře před zneužíváním státního dohledu pomocí nekalých špionážních nástrojů. Nedávné skandály ve Francii týkající se sledování a stíhání několika investigativních novinářů jsou předzvěstí budoucího zneužívání v celé Evropské unii,“ doplnila. Informoval o tom list The Guardian.
Hlasování v Evropském parlamentu vyhlížel s obavami také ruský nezávislý novinář Ivan Kolpakov, který je v současnosti šéfredaktorem opozičního projektu Meduza.
„Pokud mohou použít spyware proti exilovému novináři, není žádná záruka, že ho nemohou použít i proti místním novinářům. Bohužel, v Evropě je spousta fanoušků takového přístupu, a nemluvíme jen o Polsku a Maďarsku, ale i o západoevropských zemích,“ sdělil Kolpakov pro web Politico.
