Bývalý šéf Bílého domu Jimmy Carter oslavil 100. narozeniny
Americký exprezident Jimmy Carter slaví sto let. Je nejstarším žijícím politikem, který obýval Bílý dům, a zároveň vůbec nejdéle žijícím prezidentem USA. Za svůj pestrý život se potýkal s jadernou katastrofou a během mandátu usiloval o mírovou politiku, která se mu nakonec vymstila. Co všechno o oslavenci nevíte?
Narodil se 1. října 1924 ve městě Plains ve státě Georgia. Jimmy Carter slaví už sté narozeniny. Může se tak pyšnit titulem nejstaršího člověka, který kdy úřadoval v Oválné pracovně. Informovala o tom americká CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Povolte Ukrajině střílet na Rusko raketami dlouhého doletu, žádají europoslanci Západ
Carterův život byl už od mládí rozmanitý. Do historie se zapsal už jako novorozeně, byl totiž prvním americkým prezidentem, který se narodil v nemocnici. Cartera to vždycky táhlo k armádě, ve které začal sloužit po druhé světové válce v roce 1946. Působil u námořnictva a zúčastnil se programu jaderných ponorek.
Svědek roztavení reaktoru
Jeho zkušenosti s atomovými silami mu posléze přihrály do života hodně nepříjemnou událost. V roce 1952 došlo totiž v Kanadě k havárii experimentálního reaktoru, kolem které se rozlila radioaktivní voda. Carter se se svým americkým týmem připojil ke kanadským údržbářům a společně se snažili o zastavení chodu reaktoru.
Do reaktoru chodili údržbáři postupně, každý v něm strávil asi 90 sekund, aby se minimalizoval radiační zásah. Jedním z těch, kteří se vydali do jaderného pekla, byl i Carter. Tato zkušenost způsobila, že byl exprezident jako politik kritický k atomové energii a ve svém úřadu stopl vývoj neutronové bomby.
Politickou kariéru započal Carter jako senátor, v roce 1972 se stal guvernérem svého domovského státu. Následně se rozhodl kandidovat na prezidenta. Od svých konkurentů se odlišoval mírovým pohledem na svět, který se promítal i do jeho snahy o integraci Afroameričanů. A i když Carter začínal kampaň jako outsider, nakonec uspěl.
Carterův vrchol a pád
Po zkušenostech z jaderného zásahu se v úřadu snažil o formování energetické politiky a ochrany životního prostředí. Na zahraniční scéně proslul jako prezident, který dohlížel na smíření Egypta a Izraele. Za jeho vlády USA nevedly ve světě žádnou válku. Jeho mírová politika se mu ale nakonec vymstila a Carter tak sloužil zemi jen po jeden mandát, připomněl web NBC.
V roce 1979 totiž proběhla v Íránu revoluce, po které se dostala k moci islámská a protiamerická vláda. Během převratu Íránci zajali desítky Američanů na velvyslanectví v Teheránu. Z incidentu se nakonec stala více než rok trvající krize, během které Carter nedokázal dostat rukojmí domů, protože jeho tajná operace na osvobození selhala.
Právě kvůli těmto problémům padl ve volbách s republikánem Ronaldem Reaganem. Írán nakonec díky spolupráci Alžírska americké rukojmí propustil, stalo se tak ale až po Reaganově inauguraci. Carter vítal propuštěné Američany už jako bývalý prezident.
Ani po odchodu z prezidentského úřadu ale nepřestal být veřejně aktivní. Učil na univerzitě a zasazoval se o zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a Kubou. Za svůj celoživotní přínos obdržel Nobelovu cenu míru.
V roce 2015 Carter oznámil, že má rakovinu. Z nemoci se ale dokázal dostat. Jeho zdravotní stav se ale v posledních letech zhoršuje. Dožít chce Carter mimo stěny nemocnice. Jeho žena Rosalynn Carterová, se kterou byl celý život, zemřela loni.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ruská provokace u hranic s USA. Video ukazuje risk pilota, jen těsně minul americkou F-16
