Zaspali jsme vývoj v zabezpečení tratí, spoléháme na lidský faktor, kritizuje strojvedoucí

U vývoje zabezpečení železničních tratí nám ujel vlak. Strojvedoucí jsou často velmi vytíženi a musí se spoléhat na lidský faktor. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl člen prezidia Federace strojvůdců David Votroubek. Společně s dalšími odborníky tak reagoval na středeční vlakovou nehodu na Domažlicku, při které zemřeli tři lidé.

Podle generálního inspektora Drážní inspekce Jana Kučery byla viditelnost návěstidla v souladu s předpisy. „Strojvedoucí mohl vidět, že mu bude svítit červená. Nevíme, jestli ji neviděl. Zabýváme se i technickými poznatky, například selháním brzd,“ prozradil Kučera.

Trať, na které k nehodě došlo, je jednokolejná. Přitom je velmi frekventovaná. „Systém zabezpečení je všude stejný. Na koridoru z pohledu strojvedoucího v současné době zabezpečení není o nic lepší nebo modernější. Je to řízeno jen jeho pozorností a reakcemi,“ uvedl člen prezidia Federace strojvůdců David Votroubek.

Vytížení strojvedoucí

„Trochu jsme zaspali vývoj vyspělé Evropy. Byli jsme na špičce v zabezpečení tratí, ale bohužel v posledních 20 až 30 letech nám vlak trochu ujel. Nemáme systém, který by chybu strojvedoucího uměl zastavit nebo napravit,“ doplnil strojvedoucí.

Podle Votroubka je problém také v tom, že strojvedoucí jsou extrémně vytíženi. „Nepomáháme jim tím, že jsme neaplikovali žádné technické zařízení a zabezpečení tratí, které by těmto situacím předcházelo. Nemusí to ale být jen vyčerpání. Mohl mít problémy s lokomotivou, řešit věci s dispečery, komunikovat s výpravčím. To jsou věci, které ho mohly vyrušit,“ míní Votroubek.

Zastaralé systémy českých železnic vnímají i v Německu. „Mnoho tratí v ČR stále není vybaveno vlakovým zabezpečovačem. To jsou systémy, které vlak automaticky zabrzdí, pokud projede červený signál,“ uvedl Lukas Iffländer z vedení německého sdružení cestujících PRO BAHN. „V Česku sice mají LS (liniový vlakový zabezpečovač), který by německý systém PZB dokonce překonal, ale ten je jen na určitých úsecích,“ řekl. Doplnil, že vlaky v Česku často jezdí podle zjednodušeného řízení drážní dopravy, kdy se strojvedoucí orientuje sám podle jízdního řádu. „Právě odchýlení se od jízdního řádu třeba při zpožděních, nebo když si člověk splete dny v týdnu, jsou extrémně nebezpečné situace,“ sdělil Iffländer. Právě chybějící bezpečnostní systém podle něj umožnil, že strojvedoucí expresu projel příkaz k zastavení.

Bezpečnostní systémy

Železniční expert Jindřich Berounský po loňské sérii nehod očekával, že se pro bezpečnost učiní více. „Prezentují se investice, ale udělala se spíš opatření z leknutí, která se zrovna týkala tratí bez zabezpečení. Naopak se mnoha strojvedoucím zkomplikoval život – hlásí se i tam, kde vlak nepotkáváte,“ řekl Berounský.

Během rozhovoru také padla otázka na modernizaci bezpečnostních systémů na tratích. „Snažíme se akcelerovat výstavbu systému ETCS, který skutečně bude zabezpečovacím zařízením, na které čekáme,“ dodal na závěr Votroubek s tím, že v České republice se ale nachází devět tisíc kilometrů tratí a celá akce nepůjde provést „mávnutím proutku“.