Nový objev v boji s covidem: Závažnost průběhu onemocnění lze předpovědět z krve
Švýcarští vědci zjistili, že průběh nemoci COVID-19 lze analyzovat v raném stadiu z krve. (Ilustrační snímek) Zdroj: ČTK
Závažné průběhy nemoci COVID-19 lze odhalit již v raném stádiu. Vědci z Curyšské univerzity ve Švýcarsku identifikovali ve své studii první krevní biomarker, který umožňuje spolehlivou předpověď.
Většina lidí, kteří se nakazí koronavirem, buď neonemocní, nebo nemají vážný průběh. U některých pacientů se však vyvine velmi závažné, život ohrožující onemocnění COVID-19, vyžadují intenzivní lékařskou péči a umělé dýchání. U postižených končí infekce někdy až úmrtím, nebo vede ke značným dlouhodobým zdravotním následkům.
Čtěte také
Aby lékaři mohli takové pacienty identifikovat v raném stadiu a rychle je léčit, potřebují měřitelná vodítka. Těmi jsou prediktivní biomarkery, tedy charakteristiky objektivně měřící a vyhodnocující jako indikátor normální biologické procesy, patogenní procesy nebo farmakologické odpovědi na terapeutický zásah, pomocí kterých lze předpovědět riziko závažného průběhu onemocnění.
Tým Burkharda Bechera, profesora Ústavu experimentální imunologie na Curyšské univerzitě, spolu s vědci univerzit v německém Tübingenu, a francouzských městech Toulouse a Nantes objevil takový biomarker. Počet přirozených tzv. zabíječských T-buněk (odborně NK – natur killer cells, česky přirození zabíječi – pozn.) v krvi. Patří do skupiny bílých krvinek a jsou součástí raného imunitního obranného systému. „Na základě počtu těchto T-buněk v krvi lze s vysokou mírou jistoty předpovědět těžký průběh COVID-19, a to již v den přijetí do nemocnice,“ říká Becher.
Nový detekční test pomáhá rozhodnout, jaká organizační a terapeutická opatření je třeba u pacienta s COVID-19 přijmout. Od přeložení na jednotku intenzivní péče nebo na normální oddělení, přes frekvenci měření saturace kyslíkem, terapie až po zahájení léčby. „Pro tyto úvahy jsou velmi užitečné prediktivní biomarkery. Pomáhají poskytovat nejlepší možnou péči pacientům s těžkými průběhy,“ doplňuje kolegyně Stefanie Kreutmairová.
Pokrok díky špičkovým technologiím
Příčinou rychlého zhoršení stavu pacientů s COVID-19 je bouřlivá reakce imunitního systému. „Obrovská produkce látek zvaných cytokinová bouře způsobuje v těle masivní zánětlivou reakci. Imunitní buňky masově migrují do plic, kde narušují výměnu plynů,“ vysvětluje Becher. Ke stanovení imunitních buněk a cytokinů ve vzorcích pacientů použili vědci z Curyšské univerzity vysokodimenzionální cytometrii. Ta umožňuje stanovit proteiny na povrchu a v nitru milionů buněk současně a na úrovni jedné buňky a následně je zpracovat pomocí počítačových algoritmů.
Zápal plic může kromě koronaviru způsobit i řada dalších patogenů a vyvolat imunitní reakci. Tu ve Švýcarsku u pacientů s nemocí COVID-19 zkoumali. Dosud však nebylo jasné, co přesně charakterizuje specifickou imunitní odpověď na SARS-CoV-2. Aby to vědci zjistili, analyzovali pro srovnání také vzorky krve pacientů s těžkým zápalem plic, který však vyvolaly jiné patogeny než koronavirus. Porovnání imunitní odpovědi pacientů s COVID-19 s imunitní odpovědí srovnávací skupiny umožnilo určit, co je na imunitní odpovědi na SARS-CoV-2 jedinečné.
„Imunitní reakce u různých pneumonií jsou velmi podobné a jsou součástí celkové zánětlivé reakce, která se často vyskytuje u pacientů na jednotkách intenzivní péče. T-lymfocyty a přirozené zabíječské buňky se však u COVID-19 chovají jedinečně a definují jakýsi vzorec imunitního systému," uzavírá Burkhard Becher, profesor Ústavu experimentální imunologie na Curyšské univerzitě.
Čtěte také
Ještě před změnami v roce 1989 publikoval první texty o sportu, v roce 1990 nastoupil do týdeníku Stadion, později prošel redakcemi...
