Zbrojař Trump. Americký exprezident nutí NATO nakupovat, je to dobrá zpráva i pro Ukrajinu
Americký exprezident Donald Trump znovu v kampani mluví o stejném tématu jako téměř před dekádou, kdy poprvé bojoval o Bílý dům, a sice o zbrojení. Opět hovoří o tom, že státy Severoatlantické aliance (NATO) musí vynakládat mnohem více finančních prostředků na obranný rozpočet. Není to náhoda. Trump si tím jednak získává sympatie svých voličů, kteří preferují izolacionismus, a pomáhá zbrojařským firmám, které často patří mezi republikánské sponzory. Zároveň by tak nemusel být ohrožen vývoz zbraní pro Ukrajinu.
Jak známo, američtí republikáni a potažmo Trump jsou dlouhodobě podporováni zámořskými zbrojními firmami a lobbisty, kteří se zasazují o právo na držení střelných zbraní.
ČTĚTE TAKÉ: Česká armáda mocně sílí: Dorazila protivzdušná obrana Spyder, nahradí sovětskou techniku
Podpora probíhá nejen finančně coby sponzoring, zbrojaři totiž mají v USA ohromný vliv. Během Trumpova volebního období existoval dokonce televizní kanál NRATV – stanice pod hlavičkou Národní střelecké asociace. Nelze se tak divit tomu, že republikáni v čele se svým exprezidentem nemají v plánu příliš postihovat držení zbraní. Ani přes to, že atentátník minulý víkend na Trumpa střílel z útočné pušky AR-15, která je de facto symbolem střelby na civilisty v USA.
Čtěte také
Že jsou zbraně pro Trumpa velmi důležité, se ale ukazuje i v mnohem širším měřítku. Během svého prvního funkčního období v Bílém domě mezi lety 2016 až 2020 přišel se slavnou podmínkou směrem ke spojencům. Členové NATO musí dávat minimálně dvě procenta z HDP do výdajů na obranu, jinak by Trumpova Amerika už nemusela být tím spolehlivým spojencem jako doposud.
Zbrojení se dostává do popředí Trumpových volebních trumfů i tentokrát. Toho si všímají i v zahraničí. Německý šéf resortu obrany Boris Pistorius nastínil plán vydávat na obranu až 3,5 procenta HDP. A litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas už nyní prohlásil, že jeho země má v plánu čím dál více zbrojit, přičemž nakupovat míní především právě v USA. Američtí zbrojaři v čele s Trumpem by byli spokojení. „Trump je byznysman. Myslím, že bychom měli sednout za jednací stůl, uklidnit se a když vyhraje, tak se dohodneme,“ řekl podle ABC na jednom diskusním panelu litevský ministr obrany.
Jeho stranický šéf a zároveň litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis se na nedávném summitu NATO ve Washingtonu nechal slyšet, že „když padne Ukrajina, Litva je další na řadě“. O potřebě navyšovat výdaje na obranu mluvil i před časem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. „Evropě říkáme, že potřebujeme více vojáků, dále věnovat více prostředků na obranu, usilovat o ještě větší konsensus o naší obranyschopnosti a také bychom chtěli, abychom zastávali ještě tvrdší pozici,“ nechal se v loňském rozhovoru slyšet Landsbergis.
Ukrajinci se snaží pojistit dodávky zbraní
Z amerického rozpočtu dnes plynou obrovské částky na podporu Ukrajiny, která se brání ruské invazi započaté před zhruba dvěma a půl lety. Většina těchto financí ovšem neputuje přímo do Kyjeva, nýbrž právě ke zbrojařům, kteří pro Ukrajinu vyrábí tolik potřebné zbraně a munici.
Jelikož je Trump především dlouholetý podnikatel, jak zmiňoval i výše zmíněný litevský ministr obrany, bude v jeho zájmu se s Kyjevem pro případ, že se skutečně znovu stane prezidentem, dohodnout na pokračování dodávek.
Právě to bude zřejmě stěžejním tématem plánované schůzky Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Ten s bývalou hlavou státu z řad republikánů hovořil prý naposledy ještě v době, kdy Trump seděl v Oválné pracovně Bílého domu. Nyní se kontakt obnovil, protože průzkumy Trumpa, který mezitím přežil atentát, jasně favorizují.
Trump zároveň hlásí, že pokud v podzimních volbách zvítězí, válku na Ukrajině prý „vyřeší“ ještě než usedne zpět do prezidentského křesla. Nikdy však nekonkretizoval, jak chce míru na Ukrajině dosáhnout, a není tak jasné, zda by jeho plán fungoval.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
