Jakmile se objeví kašel a únava, bývá mnohdy už pozdě a léčba nemusí být úspěšná. (Ilustrační foto). Zdroj: Profimedia.cz
Rakovina plic patří mezi nejzávažnější karcinomy. Její zrádnost spočívá především v tom, že o sobě dlouho nedává vědět. Drtivá většina pacientů přichází k lékaři pozdě. Tento verdikt si z úst lékařů vyslechla i paní Petra, která s nemocí bojuje už dlouho. Její příběh zveřejňujeme při příležitosti Světového dne rakoviny plic, který letos připadá na první srpnový den.
První obtíže začala paní Petra (60 let) pociťovat už před třemi lety. V té době se léčila s vleklým zánětem průdušek na místním plicním oddělení. Stále ale nic nezabíralo. Bylo to poprvé, co se jí zánět dýchacích cest takto dlouho táhl. Přestože ji netrápily horečky, cítila se stále velmi unavená. „Nezvládala jsem toho tolik co dříve a musela jsem častěji odpočívat. Také jsem se více zadýchávala, a to i při minimální námaze. Při jedné z kontrol, které jsem absolvovala na plicním oddělení, si lékařka všimla, že se zadýchávám i při zdolání pár schodů, což jí bylo divné,“ popisuje svůj příběh paní Petra.
Rentgen plic dlouho nic neukázal. Až když jej paní doktorka provedla z boku, odhalila nádor v pravé plíci, bohužel už v pokročilejším stádiu.
Rentgen plic však nic konkrétního neukázal. Paní doktorce se to ale nezdálo a druhý den provedla ještě jeden rentgen, tentokrát z boku. „Snímek odhalil nádor v pravé plíci. Musela jsem ještě absolvovat bronchoskopii, která nález potvrdila. Následovala léčba na pneumoonkologické ambulanci v komplexním onkologickém centru,“ pokračuje Petra, která patřila mezi kuřáky. „Už dříve jsem cítila, že mi cigarety nedělají dobře, a snažila jsem se kouření omezovat. Jakmile jsem zjistila, že mám rakovinu plic, přestala jsem kouřit úplně,“ pokračuje.
Primář: Zapomeňme na covid. Máme více pacientů se zanedbanými nemocemi
Na odděleních jim momentálně leží 0 pacientů s covidem. Ačkoliv se koronavirová situace v českých nemocnicích lepší, nyní přicházejí pacienti s dalšími onemocněními v pokročilém stadiu. Lékaři mnohdy neví, jestli jim ještě budou moci pomoct. „Neznamená to ale, že házíme flintu do žita,“ odpovídal v pořadu Interview na CNN Prima NEWS primář I. Kliniky tuberkulózy a respiračních potíží Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Votruba.
Na stanovení diagnózy čekala paní Petra téměř rok. Lékaři dlouho nevěděli, co přesně jí je. „První obtíže naznačovaly zánět průdušek, kterého jsem se nemohla dlouho zbavit. Ani přes všechnu léčbu a dodržování pokynů lékaře jsem se ale necítila dobře. Rentgen přitom nic neodhalil,“ dodává s tím, že konečný verdikt byl sice šokující, ale aspoň konečně věděla, na čem je. Následovala léčba chemoterapií a ozařování. „Podstoupila jsem celkem šest chemoterapií a 22 ozařování. Podle kontrolního vyšetření (PET/CT) se zdálo, že léčba zabrala, nádor se zmenšil a znovu neroste. Asi tři měsíce poté jsem ale opět začala kašlat a otékat,“ doplňuje.
Po konzultaci s ošetřující lékařkou musela paní Petra znovu do nemocnice, aby lékaři mohli zjistit, co vedlo k náhlému zhoršení. „Kontrolní vyšetření bohužel potvrdilo, že nádor začal opět růst. Lékaři proto nasadili druhou linii chemoterapie. Přestože kontrolní výsledky ukazovaly, že léčba zabírá, stále mě trápil vleklý kašel a dušnost,“ vzpomíná. Ošetřující lékařka navrhla vyzkoušet moderní léčbu, takzvanou imunoterapii, která pomáhá v těle aktivovat imunitní systém a bojovat tak proti nádorovým buňkám.
V současné době má paní Petra za sebou pět dávek imunoterapie. „Už 14 dní po první dávce ustoupil kašel i časté zadýchávání. Na poslední kontrole jsem se dozvěděla, že nádor i metastáze, které se mezitím vytvořily v lymfatických uzlinách, téměř zmizely,“ dodává s úlevou Petra. Léčba pro ni byla velmi náročná už jen z toho důvodu, že v rodině má mnoho příbuzných, kteří rakovinu prodělali nebo na ni v brzkém věku zemřeli. „Maminka podstoupila kvůli rakovině už tři operace, tatínek nedávno zemřel na rakovinu slinivky, o které do poslední chvíle nevěděl,“ pokračuje Petra s tím, že nádorové onemocnění se nevyhnulo ani dalším členům rodiny. Poté, co lékaři diagnostikovali rakovinu i u ní, navrhli kvůli potenciálnímu riziku geneticky vyšetřit její děti.
Kvůli strachu z covidu někteří onkologičtí pacienti odkládali důležitá vyšetření
Pandemie ovlivnila životy nás všech. Strach z nákazy a následky onemocnění COVID-19 však ještě silněji pocítili onkologičtí pacienti, pro které je i banální viróza velmi nebezpečná. Paní Marie (35 let) z Prahy měla v první jarní vlně koronaviru jen sedm měsíců po skončení onkologické léčby. Z obrovského strachu z nákazy se dokonce rozhodla odložit důležité vyšetření magnetickou rezonancí. I přes veškerou snahu však onemocnění COVID-19 nakonec stejně prodělala.
Petra je ráda, že léčba konečně zabrala a cítí se lépe. „Konečně se můžu nadechnout, kašel se objevuje pouze minimálně po ránu a zvládnu i delší procházku,“ říká. Pohyb je pro ni důležitý, protože kvůli častému zadýchávání jej musela dříve omezit a hodně přibrala. Největší oporou je pro ni její rodina. „Manžel a moje dcery s rodinami mi pomáhali vše zvládat především po psychické stránce. A také díky vnoučatům jsem občas na svou nemoc zapomněla. Velmi dobré zkušenosti mám i s přístupem lékařů, díky kterým vím, že stále existuje naděje na uzdravení,“ uzavírá.
Lékaři volají pro preventivním screeningu
Na neděli 1. srpna připadá Světový den rakoviny plic. Jedná se o vážné onemocnění, jehož léčba je náročná a velmi nejistá. Rakovina plic se mnohdy „ohlásí“ až v pokročilém stádiu, když už jsou šance na uzdravení velmi malé. Největší problém tedy spočívá v tom, že nemocní přicházejí k lékařům pozdě. V souvislosti s prevencí tohoto typu rakoviny by měl na začátku příštího roku odstartovat čtvrtý národní screening plic, o který plicní lékaři už léta usilují. Slibují si od něho zvýšení podílu pacientů, u nichž bude nádor odhalen včas a bude jej možné operativně odstranit.
Na tento problém poukazuje také profesorka Martina Koziar Vašáková, která je předsedkyní České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. „Chodí k nám stále více pacientů s pokročilým stádiem rakoviny plic, částečně i z důvodu pandemie COVID-19, kdy se příznaky v podobě kašle a zadýchávání přisuzovaly covidu. S rozvinutým onemocněním se u nás objevovali i mladí lidé. Operativa pro všechna onkologická onemocnění minulý rok odhadem klesla o 20 procent,“ vysvětluje důvody, proč stále více lidí přichází v pozdní fázi onemocnění. Upozorňuje také na to, že když lidé přijdou pozdě, nelze je operovat a pak už lékaři nebojují o uzdravení, ale o prodloužení doby přežití.
Covid odhalení nádoru plic ještě více zkomplikoval
Program včasného záchytu karcinomu plic by se měl zaměřit na 30 tisíc rizikových osob mezi 55. a 75. rokem, které vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Podle předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním docenta Milana Sovy nelze u této nemoci bez screeningu očekávat razantní zlepšení. Poukazuje na to, že až v 85 procentech je nádor odhalen pozdě. Hlavní příčinou (i když nikoliv jedinou a nemusí to být ani podmínka) tohoto onemocnění je kouření, a to až v 90 procentech. V České republice každoročně onemocní rakovinou plic téměř sedm tisíc lidí a asi pět a půl tisíce na ni zemře.
