Ministerský kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) při řešení úsporných opatření vycházel z úvah NERV. Zdroj: Profimedia.cz
Nejen pozdější odchody do důchodů, ale také zvýšení daní a zdražení piva nebo dálničních známek. O tom, že vláda potřebuje více peněz do státní kasy a chystá škrty, se veřejně debatuje už několik týdnů. CNN Prima NEWS má ale k dispozici materiál, ze kterého je patrné, na kterých konkrétních opatřeních už se koalice shodla a začíná na nich pracovat. Jde o třicet více či méně nepopulárních kroků, mezi nimiž nechybí ani zvýšení záloh pro živnostníky nebo zrušení školkovného.
Ministerský kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) při řešení úsporných opatření vycházel z úvah Národní ekonomické rady vlády (NERV). Její členové připravili balík návrhů zaměřených na zalepení děr ve státním rozpočtu již koncem minulého roku. Důvodem je astronomická výše strukturálního deficitu veřejných financí – jen pro letošní rok stát počítá se sekyrou ve výši 295 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by chtěl schodek snížit o 70 miliard korun. K tomu je dle něj zapotřebí nejen utáhnout opasky, ale také zvýšit příjmy. Ve skutečnosti ale vláda musí najít téměř 90 miliard, a to kvůli svému předsevzetí posílit výdaje na obranu na dvě procenta HDP již od roku 2024.
ČTĚTE TAKÉ: Průzkum: Více než polovina lidí je proti pomalejšímu růstu důchodů. Proč nevěří státu?
Kde konkrétně šetřit a odkud vytáhnout další miliardy, je dle informací CNN Prima NEWS předmětem ostrých, ale věcných koaličních sporů. Z původních přibližně šesti desítek nápadů NERV nyní panuje shoda všech pěti koaličních stran na zhruba polovině. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ale pro CNN Prima NEWS uvedla, že se o některých návrzích stále ještě jedná.
Některá opatření podle materiálu směřují k napravení dlouhodobých nedostatků, jako je zvýšení kapacit školek, ustálení učitelských platů na 130 procentech průměrné mzdy nebo zefektivnění úřadů. V těchto případech však nelze očekávat pozitivní dopady chystaných změn okamžitě.
1. Daně
Tím nejožehavějším tématem jsou zcela jistě daně. Shoda už panuje ohledně navýšení spotřební daně u tabáku, lihovin a piva. U vína by měla zůstat zachována. Zároveň s tím přichází na přetřes i zdanění konopí, což dlouhodobě prosazují především Piráti.
Legalizace konopí a jeho zdanění by dle dřívějších vyjádření národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila mohlo do rozpočtu přinést až čtyři miliardy ročně. Efektivnější zdanění návykových látek obecně přitom nabízí prostor k zisku až 15 miliard korun.
Další prostředky má dle materiálu přinést zrušení snížené daně u minerálních olejů a zvýšení poplatku za dobývání nerostných surovin. Úprav se zřejmě dočkají také daňové sazby u hazardních her.
Zásadní by měla být rovněž změna u sazeb DPH. Aktuálně platí tři – základní na úrovni 21 procent a dvě snížené (10 a 15 %). Koaliční shoda je na zavedení pouze dvou pásem.
„Rozpočtově přibližně neutrální by byly dvě sazby – 13 a 14 procent. O přínosu pro státní rozpočet bude rozhodovat, které zboží a služby zůstanou ve snížené sazbě. Já bych tam nechal ty, jež splňují sociální, zdravotní nebo jiný význam, který stát považuje za správný,“ řekl Stanjura ve středu v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Dalším dílkem skládanky by mělo být zrušení některých daňových výjimek. S největší pravděpodobností by se to dle Stanjury týkalo například slevy na manželku.
Koalice počítá také se zvýšením daně z nemovitosti. Její výběr se ale dělí mezi stát a obce. Pokud by tedy mělo dojít k zásadnímu ovlivnění státního rozpočtu, musela by přijít na řadu i změna rozpočtového určení daní.
Podle materiálu, jenž má CNN Prima NEWS k dispozici, vláda směřuje ke shodě i ohledně rušení školkovného. V souvislosti s tím zmiňme i zkrácení doby, po kterou je možné pobírat rodičovský příspěvek. Dnes jsou až čtyři roky, vláda plánuje změnu na maximálně tři. Naopak výchovné by mělo zůstat zachováno.
Z podkladu přitom nevyplývá, že by se občané měli připravit na plošné zvýšení daní, ať už třeba DPH, nebo daně z příjmu. Zároveň není také přesně uvedeno, kolik by jednotlivé změny ve výsledku do státního rozpočtu přinesly peněz.
2. Zdravotnictví
Podstatným tématem pro veřejnost je, zda bude české zdravotnictví stále dostupné všem a zdarma. Na tom vláda nic měnit nehodlá. Chce však posílit princip vlastní odpovědnosti a zamezit zneužívání péče. Zaměřit se chce především na nadužívání pohotovostí a záchranné služby. Právě záchranáři sami uvádí, že často vyjíždí i ke zcela banálním zraněním a nemají pak kapacitu pro skutečně vážné případy.
O nutnosti revize zdravotního systému hovořil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už v prvním povolebním rozhovoru pro CNN Prima NEWS v říjnu 2021, tedy v době, kdy ještě členem vlády nebyl. Už tehdy byl za svá slova ostře kritizován, nicméně jde o myšlenku, kterou prosazuje kontinuálně a systematicky. Postoj zopakoval i v Partii na CNN Prima NEWS. Podle něj by zneužívání nemocenské mohlo vést k opětovnému zavedení karenční doby, tedy nevyplácení dávek nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Opatření bylo dříve zrušeno vládou hnutí ANO a ČSSD.
Koalice dále souhlasí se zavedením zdravotního připojištění, a to včetně připojištění dlouhodobé péče. Na co přesně by mohlo být a jaká by měla být jeho výše, ale zatím zřejmé není. Ministerstvo financí má od koaličních stran podporu také k propojení zdravotního pojištění s nemocenským pojištěním.
3. Důchody
Z balónků, které vláda vypustila a čekala, jak veřejnost zareaguje, je zřejmé, že zvýšení věku odchodu do důchodu je nevyhnutelné. Podobně hovoří i zmíněný dokument. Na úrovni koalice se hovořilo o navýšení věku odchodu do důchodu až k 68 letům. Úprava by se týkala lidí narozených v roce 1989 a později. Definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo.
Vládní strany se nicméně shodují, že se nebude rozšiřovat okruh profesí pro předčasný odchod do důchodu. Souhlas panuje i na pokračování diskuze o úpravě odvodů OSVČ. V praxi by se živnostníkům a podnikatelům zvýšily zálohy na pojistném.
Vláda chce také hlouběji projednat valorizaci důchodů, parametrické úpravy nových důchodů a úpravy předčasných důchodů.
4. Veřejná správa
Všech pět stran se již dohodlo, že nebudou usilovat o návrat slevy na jízdném do stavu před rokem 2018. Zvýšit by se ale měla kontrola, zda zvýhodněné ceny nejsou zneužívány. Jde o poněkud překvapivý závěr, jelikož právě za zavedení slevy na jízdném současná koalice často kritizovala vládu Andreje Babiše (ANO).
Velká změna by se měla odehrát v oblasti dopravy. Cena dálniční známky se má dle materiálu navýšit už od roku 2024, a to z 1 500 na 2 300 korun. Vedle toho by měl nově vzniknout i jednodenní kupon. Zároveň by došlo k redukci výjimek ze zpoplatnění dálnic. Koalice chce také více využívat tzv. projekty PPP, kdy jsou rizika přenášena na soukromý sektor.
Závaznou má být i optimalizace počtu zaměstnanců a slučování agend. A to z důvodu zvýšení efektivity veřejné správy. Na jasném závěru ale nepanuje v koalici shoda.
5. Ostatní agendy
Vláda má shodu také na rozšíření předškolních zařízení nebo snížení počtu osob v exekuci. U druhého tématu už přináší řadu programů, jak lidem s nesplacenými dluhy ulevit. A to pomocí Milostivého léta. Jednotné jsou vládní strany také v otázce snížení počtu vězňů.
Podstatným zásahem má být rovněž ukončení státní podpory stavebního spoření.
Výsledný mix chystaných rozpočtových opatření a jejich dopadů na konkrétní skupiny občanů slibuje ministerský tým Petra Fialy zveřejnit v dubnu. Už nyní je ale patrné, že byť jde o dílčí úpravy, dolehnou prakticky na všechny. Přesto jde z pohledu státní kasy stále spíše o drobnější částky a řada ekonomů varuje, že pokud by měla vláda přistoupit ke skutečně efektivním opatřením, musela by sáhnout k navýšení plošných daní – tedy DPH nebo daně z příjmu. Na takových krocích ale v koalici zatím shoda není.
