Snažíte se do svého jídelníčku zařadit hodně zeleniny, doplňků stravy nebo intenzivně cvičit či si neustále čistíte zuby? Možná si neuvědomujete, že některé z těchto zdánlivě prospěšných návyků mohou mít negativní dopad na vaše zdraví. Odborníci odhalili stinné stránky osmi takových zvyků. Přečtěte si, o jaké se jedná, a zvažte, zda si náhodou nevědomky neškodíte.
1. Nadměrná konzumace zeleniny
Strava zahrnující dostatečné množství zeleniny je obecně považována za klíčový faktor pro udržení zdravého životního stylu. Odborníci však upozorňují na možné negativní důsledky její nadměrné konzumace, zejména pak brukvovitého druhu, kam patří zelí, kapusta, květák a brokolice. Mohou totiž způsobovat nepříjemnosti jako nadýmání, plynatost nebo průjem. Vláknina obsažená v zelenině a ovoci má navíc schopnost vázat minerály a omezovat jejich vstřebávání do těla.
ČTĚTE TAKÉ: Problémy se srdcem po vakcíně proti covidu? Výjimečnou reakci vysvětlila nová studie
Certifikovaná trenérka a odbornice na výživu a potraviny Marie Makovská pro CNN Prima NEWS uvedla, že doporučená denní dávka vlákniny pro dospělého člověka je přibližně 30 gramů. „Nadměrný příjem vlákniny může způsobit podráždění střev, zpomalit trávení a vést ke vzniku zácpy,“ varovala.
„Nicméně většina lidí v Česku nemá ve svém jídelníčku ani dostatečné množství zeleniny, a tak se nemusí obávat negativních účinků. Pozor by si měli dávat spíše lidé, kteří trpí syndromem dráždivého tračníku, refluxem, žlučníkovými kameny a podobnými problémy,“ konstatovala Makovská.
2. Potraviny s vysokým obsahem histaminu
Histamin je chemická látka, jež se vyskytuje v mnoha potravinách, a to především v uzeninách, nakládaných a fermentovaných produktech, konzervovaných potravinách, rajčatech, čokoládě, vínu, zrajících sýrech nebo plísňových sýrech. Pro zhruba tři procenta populace, jejichž organismus není schopen histamin metabolizovat, je nezbytné omezit konzumaci těchto potravin a dodržovat antihistaminovou dietu po celý život.
Makovská upozornila, že nadměrná konzumace histaminových potravin u těchto jedinců může vést k chronickým zdravotním problémům, včetně alergií, astmatu, dýchacích potíží, ekzémů a chronických bolestí. „Existují však také potraviny, které mohou působit jako přírodní antihistaminika a mohou pomoci snížit příznaky histaminové intolerance. Mezi ně patří cibule, borůvky, kurkuma, čerstvý zázvor, estragon, tymián a další,“ doplnila expertka na výživu.
I když netrpíte touto intolerancí, odborníci na výživu obecně nedoporučují nadměrnou konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin, jako jsou polotovary a konzervované potraviny.
3. Doplňky stravy
Nedostatek vitamínů a minerálních látek v naší stravě je stále závažným problémem. Přestože by se mohlo zdát, že pestrá a vyvážená strava by nám měla poskytnout potřebné živiny, často tomu tak není. Podle nedávného výzkumu Státního zdravotního ústavu se ukazuje, že Češi často trpí nedostatkem vitamínu D, zejména během zimních měsíců. Co se týče minerálních látek, nejčastěji nám chybí vápník, hořčík a selen.
Nicméně, jak upozorňují odborníci, nedbalé užívání a kombinování těchto doplňků může vést k překročení doporučeného denního příjmu. Zvláštní pozornost je podle Makovské třeba věnovat vitamínům rozpustným v tucích, mezi které patří A, D, E a K, ty se hromadí v tělesných tkáních, protože nejsou rozpustné ve vodě.
Na rozdíl od nich jsou vitamíny skupiny B a vitamín C rozložitelné a tělo se jich relativně snadno zbavuje. „I tak ale jejich nadužívání může být zatěžující například pro játra. Doplňky stravy jsou volně prodejné a málokdo jejich užívání konzultuje s lékařem, hlavně pokud pravidelně užíváte i nějaké léky a nejste si jistí možnou kontraindikací,“ poznamenala Makovská.
4. Balená voda
Stále více odborníků upozorňuje na možné riziko související s konzumací balené vody a tvrdí, že je pro naše tělo dokonce škodlivější než běžná kohoutková voda. Někteří experti se dokonce domnívají, že nejlepší volbou je filtrovaná kohoutková voda, zejména v Evropě, kde je již dnes vysoce kvalitní.
Nutriční specialistka Marie Makovská poukazuje na několik rizik spojených s její konzumací. „Prvním je způsob skladování, který nelze ověřit a může vést ke změně kvality vody za špatných podmínek. Druhým jsou mineralizované vody, které se nehodí pro stálé pití. Některé minerálky (které jsou silně mineralizované) by měly tvořit jen malou část pitného režimu a ideálně byste je měli střídat vzhledem k odlišnému obsahu minerálních látek. Pro běžné každodenní pití se hodí slabě a středně mineralizované vody.
CNN: Pozor na hranolky a další smažená jídla. Navozují deprese a úzkosti, zjistili vědci
Holdujete hranolkům a jiným smaženým jídlům? Nová studie ukázala, že jejich častá konzumace může mít negativní dopad na duševní zdraví. Zrádné jsou zejména na oleji zpracované brambory, píše americká stanice CNN.
5. Vynechání tuků
Mezi lidmi, kteří usilují o zdravý životní styl, panuje často domněnka, že všechny tuky jsou škodlivé pro naše tělo. Avšak nedávné odborné zjištění upozorňuje na skutečnost, že tělo potřebuje tuky, protože slouží jako snadno dostupný a skladný zdroj energie podporující zdravé buňky a hormony.
Různé druhy tuků totiž obsahují rozdílné složení mastných kyselin. Nasycené mastné kyseliny se převážně nacházejí v živočišných zdrojích, jako jsou tučné maso, máslo a sádlo. Naopak nenasycené mastné kyseliny se vyskytují v rostlinných zdrojích, mezi ty řadíme ořechy, semena, rostlinné oleje a avokádo, a také v rybách.
V přijímané stravě by podle Makovské měly nasycené mastné kyseliny tvořit maximálně třetinu celkového příjmu tuků, zatímco nenasycené mastné kyseliny by měly obsahovat zbývající dvě třetiny. „K nenasyceným mastným kyselinám patří také známé omega 3 a omega 6. Omega 3 většinou přijímáme málo, a nejen to, důležitý je také poměr mezi omega 3 a 6, který by měl být maximálně 1:3 až 1:5, zatímco velmi často se Češi dostávají až na poměr 1:15, a ten je považován za prozánětlivý,“ sdělila.
Potraviny s dobrým poměrem těchto kyselin zahrnují například rybí tuk, lněná a konopná semínka a jejich oleje, stejně jako řepkový olej. Poslední skupinou tuků, kterým bychom se měli vyhýbat, jsou trans mastné kyseliny. Ty se často vyskytují ve vysoce průmyslově zpracovaných potravinách, jako jsou různé polotovary, cukrárenské výrobky a smažené potraviny.
6. Nadměrný sport
Udržování aktivního životního stylu přináší mnoho výhod pro zdraví, včetně zlepšení funkce mozku, udržení správné váhy a snížení rizika onemocnění. Odborníci však varují, že časté cvičení nebo příliš rychlý pokrok, zejména u začátečníků, mohou přinést více škody než užitku.
„Všeobecně nedoporučuji extrémní množství jednostranného pohybu bez jakékoliv kompenzace. Jedná se například o tenis, hokej a podobně. Za rizikové jsou v nadměrné míře považovány také sporty jako gymnastika nebo krasobruslení,“ upozornila certifikovaná trenérka. Zvláště pak pro ženy v období puberty a vývoje, kdy může dojít k ovlivnění hormonálních změn, a dokonce vést k přerušení menstruačního cyklu.
„Dětem i dospělým doporučuji hýbat se a klidně se hýbat často, ale kombinovat různé druhy pohybu, nepřehánět to s náročnými tréninky a zaměřit se také na regeneraci a stravu,“ dodala.
7. Žvýkačka
Žvýkačky jsou pro mnohé oblíbenou rychlou svačinou mezi jídly, nebo dokonce náhradou večeře pro ty, kteří drží přísnou dietu. Nicméně pro ty, kteří jsou chronickými „žvýkači“, se tento zvyk může stát nezdravým, neboť neustále tělu dávají signál, že se blíží jídlo, přestože žádné jídlo do žaludku nedojde.
„Ze stejného důvodu nedoporučuji neustále něco po celý den pojídat, protože organismus potřebuje i nějakou dobu lačnění. Se žvýkáním také spolykáme větší množství vzduchu, které můžeme nepříjemně pociťovat,“ vysvětlila Makovská.
Důležité je také zmínit umělá sladidla obsažená ve žvýkačkách. Nadměrná konzumace těchto sladidel může způsobovat nadýmání a mít negativní vliv na střevní mikrobiotu.
8. Intenzivní čištění zubů
Čištění zubů je základním krokem k udržení zdraví ústní dutiny. Je však potřeba si uvědomit, že i při této rutinní činnosti platí pravidlo „všeho s mírou“. Při příliš intenzivní činnosti totiž může poškodit jejich sklovinu.
Dentální hygienistka, Eva Salahová, doporučuje svým pacientům pravidelné čištění zubů dvakrát denně. „Ráno před snídaní a večer až těsně před spaním, přičemž je důležité po vyčištění již nejíst,“ řekla Salahová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Délka navíc závisí na zručnosti, technice, pomůckách či individuálních zvláštnostech. „Čištění zubů ideálně končí přesně v okamžiku, kdy na žádné plošce zubu není nalepen bakteriální povlak a zuby jsou hladké a čisté,“ dodala hygienistka.
Kromě toho existuje několik faktorů, které mohou negativně ovlivnit zdraví zubů během čištění. Mezi ně patří použití nevhodně tvrdého kartáčku, složení zubní pasty s vysokým obsahem abrazivních látek, nedostatečná technika nebo velký tlak při čištění.
