Zářijové tempo růstu cen zboží a služeb bylo v České republice téměř nejvyšší ze všech zemí evropské sedmadvacítky. Rychleji ke zdražování docházelo už jen v Polsku a Maďarsku. Naopak ve státech, které platí eurem, se cenová hladina v září meziročně snížila.
Ceny v Evropské unii v září meziročně vzrostly v průměru o 0,3 procenta. Největší cenový skok zaznamenaly Polsko (3,8 procenta), Maďarsko (3,4) a Česká republika (3,3 procenta), uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Meziměsíčně pak cenová hladina v evropské sedmadvacítce stagnovala, když inflace vykázala čistou nulu.
Konec levného benzínu a nafty. Ceny pohonných hmot v Česku začínají stoupat
Počítadlo na stojanech čerpacích stanic se v tomto týdnu točí nepatrně rychleji než v předchozích sedmi dnech. Může za to především oslabující kurz koruny vůči americkému dolaru, který se k obchodování ropy na světovém trhu používá. Naproti tomu dolarové ceny černého zlata spíše stagnují. Česká měna tak bude klíčový faktor, který bude cenovky na tuzemských pumpách ovlivňovat.
Naproti tomu eruzóna se už druhý měsíc v řadě ponořila do deflace. Ceny zboží a služeb klesly v září meziročně o 0,3 procenta, což je dokonce o desetinu procentního bodu hlubší propad, než jaký země platící eurem zažily v srpnu. Nejvíce výrobky a služby zlevňovaly v Řecku (o 2,3 procenta), na Kypru (1,9) a v Estonsku (1,3). Řecko je zároveň postiženo největší deflací ze všech zemí Evropské unie. Meziměsíčně ale ceny v eurozóně o 0,1 procenta vzrostly.
Česko čeká dezinflace
Největší příspěvek k růstu cenové hladiny měly nezpracované potravinářské výrobky (zdražení o 3,1 procenta), alkohol a tabákové výrobky (1,8 a 1,4 procenta), které byly následovány cenami služeb (0,5 procenta). Naopak největší zlevnění zaznamenala energie, jejíž ceny se v září meziročně propadly o více než osm procent.
Pro Českou republiku to znamená, že se prodlužuje řada měsíců, během nichž se nachází na špici žebříčku zemí Evropské unie, kde rostou ceny nejrychleji. V pátek zveřejněná data o vývoji cen v průmyslu, zemědělství a stavebnictví ale naznačují, že by česká inflace mohla v příštích měsících zpomalit. „Ceny v primárních okruzích potvrzují nízkoinflační prostředí, které se postupně projeví i ve spotřebitelské inflaci a jejím návratu nejprve do tolerančního pásma České národní banky. Tam by se měla dostat ještě letos. V průběhu příštího roku se pak inflace přiblíží k dvouprocentnímu cíli,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.