Jen „bílí hadi“ v kopcích v okolí Pekingu napovídají, že se tam konají zimní olympijské hry. Zdroj: Profimedia.cz
Nejen bídná lidskoprávní situace v Číně je důvodem, proč volba Pekingu coby hostitele olympijských nebyla dvakrát šťastná. Dějiště totiž postrádá to, co k zimnímu sportovnímu svátku tak nějak automaticky patří. Sníh. Během her nebudou k vidění pohádkově zasněžené kopce, ale spíše zeleno-hnědé moře narušené tu a tam bílými pruhy.
Okresy Jen-čching a Čang-ťia-kchou ležící severozápadně od Pekingu hostí sjezdové i běžecké lyžování. Pokud se třeba Ester Ledecká podívá okolo sebe, a ne pod sebe, nebude mít pocit, že se nachází na závodech. Na rozdíl od závodů Světového poháru například v Alpách.
Zima – co se týče chladu – sice v dějišti je, ovšem není podpořena přeháňkami.
Zkrátka v aktuálních olympijských oblastech prakticky nikdy nesněží a zimní nádech tedy chybí. Možná i kvůli tomu, že se nachází pouhých 80 kilometrů od známé pouště Gobi. Pouze některé vrcholky pokrývá tenoučká bílá vrstva, ale v místech, kde se budou odehrávat boje o medaile, není přírodní pokrývka žádná.
Proto museli organizátoři naplno rozjet sněžná děla a vyrobit olympionikům umělý podklad pro soutěžení. Odborníci spočítali, že během olympijských her v Pekingu bude na tvorbu sněhu potřeba zhruba 49 milionů litrů vody. K zasněžování pomáhá síť potrubí a příkopů, díky kterým se voda dostává k samotným strojům.
Krutá rána pro udržitelnost
Nejde jen o enormní a nešetrnou výrobu umělého sněhu, ale také narušení přírodní rezervace Sung-šan. Ta byla kvůli výstavbě areálů zmenšena o markantních 25 procent své původní plochy. „Z hlediska trvalé udržitelnosti by to mohly být nejhorší hry, jaké se kdy konaly,“ řekla už před časem pro britský Guardian profesorka Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity.
Ale zpět ke sněhu. Pořadatelé zdůrazňují, že výroba umělé varianty není díky místním zdrojům problém. Ekologové jsou nicméně opačného názoru a podtrhují fakt, že Peking a jeho okolí bojuje s nedostatkem vody. Ke všemu v suchém klimatu, ve kterém leží olympijská střediska, je spotřeba vody pro výrobu sněhu daleko vyšší, než by tomu bylo třeba v Krkonoších.
Za celou zimu v Pekingu a přilehlých oblastech loni lehce sněžilo pouze tři dny a napadlo nepatrných 3,3 centimetru. To v Praze minulou zimu nasněžilo během 33 dní 56 centimetrů.
Sečteno, podtrženo, hry v Pekingu neaspirují na „nejzelenější“ olympiádu v historii. Nejzelenější za to budou při pohledu na okolní krajinu.
