Miloš Zeman Zdroj: AP
Prezident Miloš Zeman nabídl Polsku pomoc v podobě vyslání českých vojáků na hranice s Běloruskem. Polsko má na hranicích problémy s migranty z Blízkého východu a severní Afriky. Ti se s podporou běloruského režimu snaží přes hranici dostat do Evropské unie. Sám Zeman ale ve svém dopisu adresovaném polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi zmiňuje, že by o vyslání ozbrojených sil mimo území ČR měla rozhodnout česká vláda. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nutné spíš rozhodnutí obou komor Parlamentu.
„Armáda ČR je připravena, bude-li z vaší strany zájem a při splnění zákonných podmínek, vyslat k pomoci při obraně hranice Polska své vojáky,” citoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček úryvek dopisu, který Miloš Zeman poslal svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi.
“Armáda ČR je připravena, bude-li z Vaší strany zájem a při splnění zákonných podmínek, vyslat k pomoci při obraně hranice Polské republiky své vojáky,” napsal prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman polskému 🇵🇱 prezidentovi Andrzeji Dudovi: https://t.co/R85ztTgGXp
— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) November 23, 2021
Podle Zemana rozhodnutí o vyslání vojáků na dobu do 60 dnů mimo území ČR náleží české vládě. Premiér Andrej Babiš kvůli napjaté situaci na polsko-běloruské hranici odletěl do Budapešti na jednání Visegradské čtyřky.
Ještě před odletem zmínil, že je Česko připraveno do Polska poslat policisty, což je v kompetenci ministerstva vnitra. I český premiér mluvil o případné armádní pomoci. K vyslání vojáků by podle něj bylo nutné rozhodnutí obou komor Parlamentu.
K tomu se přiklání i ústavní právník Jan Kysela. „Vláda by rozhodovala při realizaci smluvního závazku o společné obraně proti napadení,“ poznamenal. Takovým je podle něj typicky článek 5 smlouvy o NATO. Ten ale předpokládá ozbrojený útok na území státu NATO. „Po mém soudu útoku tohoto typu Polsko nečelí,“ dodal Kysela.
Polsko i Evropská unie obviňují běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, že do Běloruska nechává dovážet lidi v zoufalé situaci ze zemí, jako je Irák nebo Sýrie, a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti EU v odplatě za to, že na jeho režim uvalila sankce kvůli represím proti prodemokratické opozici a porušování lidských práv. Státy EU se před týdnem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu.
