Zeman se v Bělehradě setkal se svým protějškem Vučičem. Zdroj: ČTK/Šimánek Vít
Prezident Miloš Zeman se v pondělí setkal v Bělehradě se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Před vládní budovou Palác Srbsko byl přivítán s vojenskými poctami. Následovalo soukromé jednání hlav obou států i setkání národních delegací. Odpoledne pak spolu v Bělehradě otevřeli Český dům, o jehož zřízení se Zeman dlouhodobě zasazoval. Návštěva Bělehradu je předposlední zahraniční cestou Zemana v pozici českého prezidenta. Na poslední cestu pojede na Slovensko.
Zeman při setkání řekl Vučičovi, že má pouze dva oblíbené státy, a to Srbsko a Izrael, protože mají odvahu se postavit jakémukoli nepříteli. Vučić ocenil vzájemnou spolupráci, vyzdvihl například rostoucí vzájemný obchod.
Do Srbska Zeman přiletěl v neděli odpoledne. Vučić mu v hlavním městě Srbska přichystal srdečné uvítání, když na něj s čestnou jednotkou čekal přímo na letišti. Cesta z letiště do hotelu, kde Zeman přespal, byla navíc lemována českými a srbskými vlaječkami. Podle českého velvyslance Tomáše Kuchty podobné přijetí Srbsko chystá pro návštěvy, kterým chce dát najevo, že si jich váží. Značný zájem o Zemana projevují i srbská média, podle zástupců české ambasády se jich na odpolední tiskovou konferenci akreditovalo asi 150.
Zeman má rád Srbsko, kritizuje Kosovo
Zeman si v Srbsku zajistil dobré jméno poté, co se opakovaně kriticky vyslovil vůči Kosovu, omluvil se také za alianční bombardování v roce 1999, které ale jako tehdejší premiér schválil. I při poslední návštěvě Srbska v roce 2019 také Vučičovi řekl, že má rád Srbsko, ale nemá rád Kosovo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zeman se zatím nemusí omlouvat Šarapatkovi. Nejvyšší soud vyhověl návrhu na odklad
Kromě soukromého setkání prezidentů je v plánu i jednání národních delegací. Za Česko do Bělehradu přiletěl například místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo Jaroslav Foldyna (SPD), člen meziparlamentní skupiny ČR - Srbsko. Ještě před tiskovou konferencí oba prezidenti podepsali memorandum, ve kterém se Srbsko zavazuje České republice darovat Český dům v Bělehradě. Odpoledne pak budovu Zeman s Vučičem společně otevřeli.
V Českém domě budou sídlit české agentury
Stavbu Českého domu zaplatila ve dvacátých letech 20. století česká krajanská komunita, ale v 60. letech jej zkonfiskovala Jugoslávie. Češi v Bělehradě se podle Pražského hradu snažili už v 19. století o zajištění školy pro své děti. Projekt ale na začátku 20. století zhatily balkánské války a následně první světová válka. Na stavbu se složili výhradně Češi žijící v Bělehradě a Československá obec v Bělehradě. Škola byla otevřena na konci 20. let. Kromě ní se dům stal centrem spolkového života českých krajanů. Mezi lety 1939 a 1941 v něm našli útočiště uprchlíci z protektorátu.
V domě budou sídlit Česká centra i další české agentury a instituce, stejně jako krajanská komunita. Právě Česká centra by měla mít Český dům ve správě. Aby bylo zajištěno financování, budou některé prostory nabídnuty k pronájmu českým firmám.
S Vučičem se český prezident naposledy setkal loni v říjnu u příležitosti konání summitu Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. Mluvili tehdy například o migrační krizi a vysokém růstu počtu migrantů, kteří přes Českou republiku mířili z Turecka do Německa.
