Zemanovi věří čím dál méně lidí. Největší podporu mají obecní zastupitelstva

Plnou důvěru vyjádřilo Zemanovi v průzkumu 11 procent respondentů, zbývajících 32 procent mu důvěřuje „spíše“. Více než polovina lidí mu ale vyslovila nedůvěru – 24 procent mu „rozhodně“ nevěří, 30 procent „spíše“. Oproti lednu klesla hlavě státu podpora o osm procentních bodů, největší (56 procent) měla v říjnu 2019.

Následná analýza ukázala, že prezidentovi častěji důvěřují (případně méně nedůvěřují) lidé starší 60 let, obyvatelé menších měst a Moravskoslezského kraje, ti, kdo se řadí mezi levicové voliče, a podporovatelé ANO, KSČM, ČSSD či SPD.

„Naopak nižší důvěru nebo vyšší nedůvěru k prezidentovi vykazují dotázaní ve věku do 29 let, studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, dotázaní z Karlovarského kraje, ti, kdo se politicky řadí jednoznačně k pravici, voliči ODS, TOP 09, Pirátů či STAN a rozhodní nevoliči,“ stojí v tiskové zprávě CVVM.

Nejhůře jsou na tom poslanci, nejlépe obecní zastupitelstva

Vládě v průzkumu vyjádřily důvěru zhruba dvě pětiny (41 procent) dotázaných, jen šest procent ale „rozhodnou“. Naopak 55 procent kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nevěří, z toho 37 procent „spíše“ a 18 procent „rozhodně“. Podporovatele má vláda mezi důchodci, levicovými voliči a respondenty z Prahy. Nedůvěřují jí stejné skupiny obyvatel jako prezidentovi.

Nejmenší podporu (32 procent občanů) a největší nedůvěru (61 procent) pak budí Poslanecká sněmovna. Senátu důvěru vyjádřilo 36 procent respondentů, nedůvěru 55 procent.

Lépe si vedou krajská zastupitelstva, přestože i jim podpora dlouhodobě klesá. Důvěřuje jim, stejně jako prezidentovi, 43 procent veřejnosti, na opačnou stranu se přidalo 39 procent dotázaných a zbylých 18 procent se nedokáže rozhodnout. „V případě hejtmanů (a v Praze primátora) důvěra i nedůvěra činí shodně 40 % při pětinovém (20 %) podílu nerozhodnutých,“ doplnili analytici CVVM.

Nejlépe jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí, a starostové, kterým věří shodně 63 procent lidí. Zastupitelstva naopak nebudí důvěru u 32 procent lidí, starostové pak u 31 procent.

„U všech zkoumaných institucí důvěra k nim vykazuje významnou pozitivní korelaci se spokojeností s politickou situací a s hodnocením ekonomické situace v ČR. S výjimkou prezidenta pak totéž platí i o subjektivním hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti, spokojenosti s vlastním životem a zájmem o politiku,“ usoudili odborníci z CVVM.

V současnosti je s politickou situací spokojena necelá pětina (18 procent) respondentů, nespokojeno je 43 procent. V porovnání s posledním šetřením z června 2020 se ale hodnocení politické situace významně nezměnilo. Průzkum probíhal ve dnech 18.–29. července, účastnilo se ho 972 respondentů starších 15 let, kteří byli vybráni kvótně.