Přes 60 let trval v Číně populační boom. Z nových statistických dat ale vyplývá, že se růst počtu občanů zadrhl. Číňanů ubývá a bude i dál. Může za to někdejší politika jednoho dítěte. Indie proto brzy vystřídá Čínu na populačním trůnu, ani Nové Dillí ale podle expertů neví, jak s tolika lidmi pracovat.
Čína byla po generace symbolem populační exploze. Jenže tento status nejlidnatější země světa ztratila. Poprvé od roku 1961 loni ve státě ubylo obyvatel. Peking meziročně ztratil přes 850 tisíc lidí. S tím ale úřady hlásí i špatné ekonomické výsledky, což vytváří prostor pro otázku, jak bude Čína nadále populační sešup zvládat.
„Éra rapidního růstu, dvouciferného růstu, éra levné pracovní síly, mladých pracovníků, ta nyní opravdu končí,“ řekl Stuart Gietel-Basten, profesor společenských věd na univerzitě v Hongkongu, pro stanici NPR.
Číňanů v roce 2022 ubylo. Nejlidnatější zemí by se letos mohla stát Indie
Čínská populace se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí zmenšila, ubylo asi 850 tisíc lidí. Informují o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na čínský národní statistický úřad. Úbytek v populaci zapříčinila historicky nízká porodnost a nejvyšší úmrtnost od roku 1974. Experti Organizace spojených národů (OSN) předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší o až 109 milionů lidí. Indie by se už letos měla stát nejlidnatější zemí světa, píší agentury.
Kořeny důvodu populační otočky je zapotřebí hledat v minulém století. Čína tehdy v osmdesátých letech – právě ze strachu z růstu počtu obyvatel – zavedla politiku jednoho dítěte. To přirozeně okamžitě způsobilo přiškrcení porodnosti a stárnutí populace.
Stát řekne, kolik bude dětí
Úřady neodhadly, jak moc rozhodnutí vlády s populací zamává. Když Peking začal nařízení měnit, bylo už pozdě. V roce 2015 stát povolil sezdaným párům dvě děti, v roce 2021 pak tři. Zadrhnutý růst populace se ale nepodařilo znovu nastartovat. V roce 2022 Čína poprvé po více než 60 letech prořídla. Určitým způsobem na tom mohla mít podíl i pandemie.
Vládní politika ale není jediným důvodem populačního záseku. Odborníci zmiňují také sociální tlak, který nutí Číňany více pracovat a méně se starat o rodinu a který je spojený s rostoucími náklady na život. Informoval o tom list The Guardian. „Růst ceny nemovitostí, touha po blahobytu, vzdělání a zdravotní péče – to jsou důvody toho, proč si lidé nemohou dovolit mít děti,“ komentoval problematiku jeden z uživatelů čínské sociální sítě Weibo.
Krematoria v Číně kvůli vlně covidu nestíhají. Lidé údajně spalují těla mrtvých na ulicích
Koronavirová nákaza v Číně narůstá do obřích rozměrů. Téměř 60 000 lidí zemřelo v nemocnicích v souvislosti s covidem jen v období od 8. prosince loňského roku do letošního 12. ledna. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čínské úřady. Obětí covidu je však podle médií tolik, že krematoria nestíhají mrtvé spalovat. Někteří lidé se tak musejí těl svých nejbližších zesnulých zbavovat sami. Čína držela tři roky občany v přísných uzávěrách a po náhlém rozvolnění se nemoc zemí raketově šíří.
Zvládne Indie roli giganta?
Kvůli populačnímu úpadku Číny se zřejmě už letos stane nejlidnatější zemí světa Indie. Experti ale upozorňují, že ani Nové Dillí nemá jasnou strategii, pomocí které chce s tolika lidmi pracovat. Problémem může být hlavně nedostatek pracovních příležitostí.
„Indie sedí na časované bombě. Pokud v relativně krátkém čase nezvládne vytvořit dostatek pracovních míst, dojde k nepokojům,“ sdělil Chandrasekhar Sripada, expert na lidské chování, který působí na škole Indian School of Business, pro CNN.
Indie má největší populaci mladých na světě. Má k dispozici 900 milionů lidí v produktivním věku. Jenže toho nedokáže využít. Vedle nedostatku pracovních míst za to může také nouze o kvalitní vzdělání. Odborníci se proto obávají, aby probití Indie na populační trůn nemělo tak trochu hořkou pachuť.
