Zemřel ruský radikál Žirinovskij, potvrdila Duma. Předchozí zprávy o jeho smrti popřela

Informaci o skonu zakladatele a vůdce extrémně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) zveřejnila ruskojazyčná zpravodajská agentura BBC.

„Jeho stav je opravdu vážný. Dnes byl na CT. Strachujeme se o něj, lékaři o něj bojují. Je to však velký chlapík. Popřejme mu brzké uzdravení,“ napsal před dvěma týdny Volodin na svém telegramovém kanálu.

Média rovněž tvrdí, že Žirinovskij byl s koronavirovou nákazou hospitalizován už 2. února. Později pak informovala o zhoršení jeho zdravotního stavu. Údajně ho lékaři uvedli do umělého spánku kvůli sepsi, což však představitelé Žirinovského strany popřeli.

Invazi podporoval

Vyhlášený kritik Západu Žirinovskij v poslední době podporoval invazi Ruska na Ukrajinu. Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o jejím zahájení 24. února označila jeho strana za „vizionářské“. „Je to mírová mise, příklad vizionářské a proaktivní politiky,“ uvedla strana LDPR v prohlášení. „Můžeme se vykašlat na názory Západu a USA!“ uvedla také k hrozbě nových západních postihů. „Protože teď jde o otázku zachování Ruska, o to, v jakém státě a s jakými právy a svobodami budou žít naše děti, o to, zda se nakonec osvobodíme od jha nekonečné stagnace, kdy nám každý rok budou napařovat další a další sankce,“ napsala strana dále v prohlášení.

Ruské zájmy ohledně Ukrajiny hájil Žirinovskij i dříve. V lednu 2019 ho generální prokuratura Ukrajiny obvinila z trestného činu „narušování územní celistvosti země“. Toho se měl dopustit poskytnutím podpory separatistům ze samozvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti. Prokuratura mu kladla za vinu vystupování na mítincích v únoru 2014, na nichž „veřejně vyzýval k anexi Krymu a jihovýchodních oblastí Ukrajiny k Ruské federaci“. Trestného činu se prý dopustil také tím, že o měsíc později hlasoval pro připojení Krymu k Ruské federaci. Žirinovskij tato obvinění odmítal a pokládal je za „politické pronásledování“.

Kvůli svému podílu na anexi Krymu a krizi na východě Ukrajiny figuroval Žirinovskij už od roku 2014 na sankčním seznamu Ukrajiny a Evropské unie, který mu zakazoval vstup na území těchto států a dočasně blokoval nakládání s jeho majetkem. Ukrajinská prokuratura jej už v roce 2017 obvinila z trestného činu „financování terorismu“, který měl spáchat vytvořením skupiny složené z poslanců ruské Státní dumy a členů LDPR, která organizovala peněžní sbírku na podporu separatistických republik v Doněcké a Luhanské oblasti v letech 2014 až 2017.

Jeho extrémně pravicová a nacionalistická strana LDPR pravidelně bodovala v parlamentních volbách, v těch posledních vloni na podzim skončila třetí se ziskem 21 mandátů. V minulosti byl i místopředsedou Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Do veřejného života vstoupil Žirinovskij v době perestrojky. Na přelomu 80. a 90. let založil stranu LDPR, stal se jejím předsedou, motorem a nezbytnou součástí. A v roce 1993 se s LDPR dostal do parlamentu.

Kandidoval již v prvních prezidentských volbách v Rusku v roce 1991 jako ještě veřejnosti neznámý řadový pracovník právnického oddělení moskevského vydavatelství Mir. Ve své předvolební kampani sliboval například snížení cen vodky a obnovení takzvaného velkého Ruska. Zcela nečekaně skončil s osmi procenty hlasů třetí za Borisem Jelcinem a Nikolajem Ryžkovem. Účastnil se i všech dalších voleb s výjimkou roku 2004. Naposledy v roce 2018 skončil opět třetí, za Vladimirem Putinem a Pavlem Grudininem.

Nositel několika ocenění

Vladimir Volfovič Žirinovskij se narodil 25. dubna 1946 v kazašské Alma-Atě (nyní Almaty) do právnické rodiny jako Vladimir Ejdelštein, jméno si změnil v 18 letech. Otázky novinářů ohledně svého židovského původu zcela otevřeně protižidovský Žirinovskij odrážel slovy: „Má matka byla Ruska a otec právník.“ Ve své autobiografii pak ale přiznal, že jeho otec byl Polák židovské víry, který po obsazení Polska Sovětským svazem v roce 1939 uprchl do Kazachstánu. A jeho zámožný děd Isaac Edelstein byl v meziválečném období váženým členem polské židovské komunity.

Žirinovskij vystudoval Institut asijských a afrických zemí v Moskvě (specializoval se na turečtinu) a později večerně právnickou fakultu Moskevské státní univerzity. V roce 1998 obhájil doktorát. Do politického života vstoupil v roce 1988.

V roce 2019 Žirinovskij ostře reagoval na plán starosty Řeporyjí Pavla Novotného postavit pomník vlasovcům, který vyvolal pobouření v Rusku. Podle deníku Právo doslova uvedl: „Chyba Stalina. V roce 1945 se měla poslat skutečná okupační armáda, poslat po sto tisících lidech do Polska, Maďarska, do Čech, na Slovensko, do Rumunska a Bulharska. A do Německa milionovou armádu. A všem zavřít hubu, aby dodnes mlčeli a mlčeli dalších sto let.“ Reagoval také na skutečnost, že bývalé vedení SSSR po sametové revoluci umožnilo stažení sovětských vojsk: „Chybou naší země byl odchod vojsk z východní Evropy. Kdyby tam byla ruská armáda, báli by se o takových zrádcích, jako byl Vlasov, dokonce jen mluvit.“

Žirinovskij byl od roku 1971 ženatý. Z manželkou Galinou se na konci 70. let rozvedl, ale poté se za velké slávy opět vzali při církevním obřadu. Mají syna Igora, který se také pohybuje v politice. Měl i nemanželského syna a dceru.

Byl nositelem několika ocenění, například Řádu za zásluhy o vlast I. až IV. třídy. Nejvyšší stupeň tohoto vyznamenání mu prezident Vladimir Putin udělil vloni za „velký přínos k posílení ruské státnosti, rozvoji parlamentarismu a aktivní legislativní činnost“.