Zemřel ruský radikál Žirinovskij, potvrdila Duma. Předchozí zprávy o jeho smrti popřela
Výběr redakce
Zemřel známý politik a poslanec Vladimir Žirinovskij. Jeho smrt podle ruskojazyčné agentury BBC oznámil šéf dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin. Vůdce ruských nacionalistů byl od začátku února na moskevské Centrální klinice kvůli koronavirové nákaze. Informace o úmrtí 75letého kontroverzního politika se objevily už koncem března, tehdy je však ruské ministerstvo zdravotnictví popřelo.
Informaci o skonu zakladatele a vůdce extrémně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) zveřejnila ruskojazyčná zpravodajská agentura BBC.
„Jeho stav je opravdu vážný. Dnes byl na CT. Strachujeme se o něj, lékaři o něj bojují. Je to však velký chlapík. Popřejme mu brzké uzdravení,“ napsal před dvěma týdny Volodin na svém telegramovém kanálu.
Média rovněž tvrdí, že Žirinovskij byl s koronavirovou nákazou hospitalizován už 2. února. Později pak informovala o zhoršení jeho zdravotního stavu. Údajně ho lékaři uvedli do umělého spánku kvůli sepsi, což však představitelé Žirinovského strany popřeli.
Čtěte také
Invazi podporoval
Vyhlášený kritik Západu Žirinovskij v poslední době podporoval invazi Ruska na Ukrajinu. Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o jejím zahájení 24. února označila jeho strana za „vizionářské“. „Je to mírová mise, příklad vizionářské a proaktivní politiky,“ uvedla strana LDPR v prohlášení. „Můžeme se vykašlat na názory Západu a USA!“ uvedla také k hrozbě nových západních postihů. „Protože teď jde o otázku zachování Ruska, o to, v jakém státě a s jakými právy a svobodami budou žít naše děti, o to, zda se nakonec osvobodíme od jha nekonečné stagnace, kdy nám každý rok budou napařovat další a další sankce,“ napsala strana dále v prohlášení.
Ruské zájmy ohledně Ukrajiny hájil Žirinovskij i dříve. V lednu 2019 ho generální prokuratura Ukrajiny obvinila z trestného činu „narušování územní celistvosti země“. Toho se měl dopustit poskytnutím podpory separatistům ze samozvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti. Prokuratura mu kladla za vinu vystupování na mítincích v únoru 2014, na nichž „veřejně vyzýval k anexi Krymu a jihovýchodních oblastí Ukrajiny k Ruské federaci“. Trestného činu se prý dopustil také tím, že o měsíc později hlasoval pro připojení Krymu k Ruské federaci. Žirinovskij tato obvinění odmítal a pokládal je za „politické pronásledování“.
Kvůli svému podílu na anexi Krymu a krizi na východě Ukrajiny figuroval Žirinovskij už od roku 2014 na sankčním seznamu Ukrajiny a Evropské unie, který mu zakazoval vstup na území těchto států a dočasně blokoval nakládání s jeho majetkem. Ukrajinská prokuratura jej už v roce 2017 obvinila z trestného činu „financování terorismu“, který měl spáchat vytvořením skupiny složené z poslanců ruské Státní dumy a členů LDPR, která organizovala peněžní sbírku na podporu separatistických republik v Doněcké a Luhanské oblasti v letech 2014 až 2017.
Jeho extrémně pravicová a nacionalistická strana LDPR pravidelně bodovala v parlamentních volbách, v těch posledních vloni na podzim skončila třetí se ziskem 21 mandátů. V minulosti byl i místopředsedou Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.
Do veřejného života vstoupil Žirinovskij v době perestrojky. Na přelomu 80. a 90. let založil stranu LDPR, stal se jejím předsedou, motorem a nezbytnou součástí. A v roce 1993 se s LDPR dostal do parlamentu.
Čtěte také
Kandidoval již v prvních prezidentských volbách v Rusku v roce 1991 jako ještě veřejnosti neznámý řadový pracovník právnického oddělení moskevského vydavatelství Mir. Ve své předvolební kampani sliboval například snížení cen vodky a obnovení takzvaného velkého Ruska. Zcela nečekaně skončil s osmi procenty hlasů třetí za Borisem Jelcinem a Nikolajem Ryžkovem. Účastnil se i všech dalších voleb s výjimkou roku 2004. Naposledy v roce 2018 skončil opět třetí, za Vladimirem Putinem a Pavlem Grudininem.
Nositel několika ocenění
Vladimir Volfovič Žirinovskij se narodil 25. dubna 1946 v kazašské Alma-Atě (nyní Almaty) do právnické rodiny jako Vladimir Ejdelštein, jméno si změnil v 18 letech. Otázky novinářů ohledně svého židovského původu zcela otevřeně protižidovský Žirinovskij odrážel slovy: „Má matka byla Ruska a otec právník.“ Ve své autobiografii pak ale přiznal, že jeho otec byl Polák židovské víry, který po obsazení Polska Sovětským svazem v roce 1939 uprchl do Kazachstánu. A jeho zámožný děd Isaac Edelstein byl v meziválečném období váženým členem polské židovské komunity.
Žirinovskij vystudoval Institut asijských a afrických zemí v Moskvě (specializoval se na turečtinu) a později večerně právnickou fakultu Moskevské státní univerzity. V roce 1998 obhájil doktorát. Do politického života vstoupil v roce 1988.
Vladimir Žirinovskij v roce 1994 Zdroj: Profimedia.cz
V roce 2019 Žirinovskij ostře reagoval na plán starosty Řeporyjí Pavla Novotného postavit pomník vlasovcům, který vyvolal pobouření v Rusku. Podle deníku Právo doslova uvedl: „Chyba Stalina. V roce 1945 se měla poslat skutečná okupační armáda, poslat po sto tisících lidech do Polska, Maďarska, do Čech, na Slovensko, do Rumunska a Bulharska. A do Německa milionovou armádu. A všem zavřít hubu, aby dodnes mlčeli a mlčeli dalších sto let.“ Reagoval také na skutečnost, že bývalé vedení SSSR po sametové revoluci umožnilo stažení sovětských vojsk: „Chybou naší země byl odchod vojsk z východní Evropy. Kdyby tam byla ruská armáda, báli by se o takových zrádcích, jako byl Vlasov, dokonce jen mluvit.“
Žirinovskij byl od roku 1971 ženatý. Z manželkou Galinou se na konci 70. let rozvedl, ale poté se za velké slávy opět vzali při církevním obřadu. Mají syna Igora, který se také pohybuje v politice. Měl i nemanželského syna a dceru.
Byl nositelem několika ocenění, například Řádu za zásluhy o vlast I. až IV. třídy. Nejvyšší stupeň tohoto vyznamenání mu prezident Vladimir Putin udělil vloni za „velký přínos k posílení ruské státnosti, rozvoji parlamentarismu a aktivní legislativní činnost“.
Čtěte také
