Dva dny po svých 89. narozeninách, tedy 9. března, zemřel účastník protikomunistického odboje a válečný veterán Miroslav Froyda. O jeho smrti informovala na svých stránkách sbírka Paměť národa. Za služby americké vojenské rozvědce byl několikrát vězněn. V polovině 50. let skončil i v obávaném Leopoldově. Propuštěn byl po více než jedenácti letech.
Na jaře 2013 dostal Froyda od ministra obrany Vlastimila Picka osvědčení o účastníkovi třetího odboje. Přiznáno mu také bylo postavení válečného veterána.
„Froyda se narodil 7. března 1933 v Plzni. Krátce před začátkem druhé světové války mu zemřel otec, dětství a dospívání proto prožil pouze s maminkou. Citlivě vnímal změny, které souvisely s německou okupací, a těžce snášel projevy nadřazenosti ze strany stejně starých německých dětí a už jako velmi malý chlapec měl odvahu se vůči jejich provokacím vymezit,“ píše k jeho příběhu Paměť národa.
Hrdina z Rudého náměstí ze srpna 1968: Putinova propaganda je horší než za Stalina
Dobře zná pocit, který teď zažívají tisícovky zatčených Rusů protestujících proti válce na Ukrajině. Viktor Fajnberg je jedním z osmi statečných, kteří se v srpnu 1968 přímo na Rudém náměstí postavili proti okupaci Československa. Trvalo to tehdy jen pár minut, než ho příslušníci KGB zmlátili a odvlekli do vězení. Dlouhé roky pak za šílených okolností strávil v psychiatrické léčebně. Na zvůli moci nikdy nezapomněl. I proto se v kmetském věku zařadil mezi velké Putinovy kritiky.
Po maturitě na vyšší průmyslové škole se chtěl stát stíhacím pilotem, původně především z obdivu k československým pilotům vracejícím se vítězně z Británie. Později stále více proto, aby mohl z komunistického Československa uletět na Západ. Kvůli negativním postojům ke komunistickému režimu ale nebyl na leteckou akademii přijat. Rozhodl se proto emigrovat z Československa a v zahraničí vstoupit do americké armády.
Po útěku do Vídně vstoupil Froyda spolu se svým kamarádem do služeb americké výzvědné služby Military Intelligence Service (MIS). Po ročním výcviku byli vysláni zpět do Československa s úkolem zorganizovat zpravodajskou skupinu. „To od nás byl risk, který jsem udělal proto, abych se do Ameriky dostal rychleji, dostal se do armády a za pět let měl občanství,“ vysvětlil před lety své pohnutky pro ČTK.
Při přechodu hranic na Šumavě ale byli zadrženi. „Dvě hodiny jsme pochodovali hraničním pásmem,“ vzpomínal Froyda v roce 2013. S kolegou ale nepoužili prostředek, který měl zmást cvičené psy, v dešti jim to nepřišlo důležité. „Říkali jsme si, že to uspoříme na zpáteční cestu. To byla chyba, ten pes nás samozřejmě bezpečně našel,“ popsal. „Fakt je, že v jednu chvíli jsem věřil, že budu popravenej,“ dodal k následným výslechům.
„Trest Miroslav Froyda strávil v několika věznicích, včetně obávaného Leopoldova. Propuštěn byl po více než jedenácti letech, v roce 1965,“ dodali zřizovatelé Paměti národa. Po propuštění se Froyda živil nejprve jako závozník, později jako technik.
