Zámek v Poběžovicích na Domažlicku má za sebou velkolepou i tragickou historii. Zámku hrozila demolice, ale po dlouhých letech, kdy památka chátrala, ho nakonec stavbaři začali opravovat. Město aktuálně usiluje o prohlášení zámku národní kulturní památkou. V minulosti v něm například žila i jedna z prvních Japonek, které kdy přesídlily do Evropy.
Poběžovický zámek má základy ve středověku. Dochovaly se dispozice, zdivo i prvky sahající až do poloviny 15. století. „Vystřídaly se nám tady významné rody. Nesmíme zapomenout na Švamberky, pak tady byli Wünschwitzové a poslední rod Coudenhove-Kalergi, který získal panství na konci 19. století,“ vykládá v pořadu Prima Česko Eva Vondrašová, předsedkyně Komise pro hrad a zámek Poběžovice.
Zámek se stal výjimečným právě díky této rodině rakousko-uherského diplomata, který si vzal Japonku Micuko Aojamovou. „Kterou si pak přivezl sem na Poběžovické panství, a říká se, že to byla jedna z prvních Japonek, které se přestěhovaly do Evropy. Přijala křest, stala se hraběnkou a společně s manželem tady na panství vychovávali sedm dětí,“ vypráví dále Eva Vondrašová.
Kaple roky ukrývala mumii
Jejich syn Johannes se zasloužil o velkou romantizující přestavbu zámku. Vlastnil na něm i řadu kuriózních věcí jako například egyptskou mumii, jak dále prozrazuje předsedkyně Komise pro Hrad a zámek Poběžovice: „Byl konec roku 1969 a sem do zámecké kaple byli posláni zedníci, aby vyřešili nějaký stavební problém. Kopali tady v podlaze. Najednou přišli na to, že nachází polorozpadlou dřevěnou rakev a v ní lidské tělo.“
Vzácná mumie se pak z kaple svatého Jana Nepomuckého přestěhovala do Prahy, kde je uložena v Náprstkově muzeu.
Fresky vydržely staletí i přestavbu
Po příchodu do místnosti vedle zámecké kaple na sebe strhne pozornost gotická freska z 15. století. „Byla původně ucelená, ale vzhledem k tomu, že v baroku došlo k zastropení této místnosti, tak freska byla rozpůlena,“ říká Eva Vondrašová.
Zámek očima pamětníků
„V průchodu stála bronzová děla, dvě z každé strany. Jedno bylo i s lafetami,“ vzpomíná na původní podobu zámku Jaroslav Paul, který v Poběžovicích žije odjakživa. „A u výklenku byla socha Johanna Coudenhove-Kalergi v životní velikosti,“ dodal.
Otec dalšího pamětníka Jana Pokorného byl v Poběžovicích po válce četníkem, společně chodili na návštěvy k poslednímu zámeckému pánovi. „Já jsem okukoval zbraně, trofeje, měl jich tady plno. Po zámku jsem ale moc nechodil, mě zajímal park,“ vypráví.
„V padesátých letech, když jsme tady jako děti běhali, tak v jedné místnosti byly namalované karty po stropech a po stěnách, takže z toho jsme usoudili, že ta místnost byla určena pro hry,“ doplňuje Jaroslav Paul.
Smutné časy poběžovického zámku
Po roce 1945 na zámku sídlila jednotka pohraniční stráže, která ho opustila na konci 60. let. Pak objekt už jen chátral. I o tom místní pamětníci vykládají. „V době 80. a 90. roky všechno spadlo sem dovnitř, prostě se o to nikdo nestaral, začalo do toho zámku i zatékat,“ vzpomíná Jaroslav Paul.
Část původního zařízení jako například obrazy, relikvie nebo dobové fotografie se podařilo zachránit a přesunout do 14 kilometrů vzdáleného zámku Horšovský Týn, který krásná hraběnka Micuko velmi často navštěvovala. Mimochodem, na hraběnku v rodném Japonsku vzpomínají dodnes. „Stala se předlohou komiksu, protože Micuko je v Japonsku velmi populární osobností.“
ČTĚTE TAKÉ: Velkolepé i s bohatou historií. Masarykovo zdymadlo chtěli zničit nacisté, ale stojí dodnes
V devadesátých letech měl být zámek srovnán se zemí. Nakonec se jeho osud podařilo zvrátit. „Zámek byl převeden na město Poběžovice a postupně začala jeho záchrana. Kvůli stavebním pracím je uzavřený, ale za návštěvu tohle místo určitě stojí,“ je přesvědčený zdejší starosta Martin Kopecký. A vyjmenovává, co všechno už se podařilo opravit: „Nejhorší část střechy, dále se opravuje vstupní schodiště zámku. Povedlo se taktéž opravit několik místností v zámku a v současné době usilujeme o získání statutu národní kulturní památky a známky evropského kulturního dědictví.“
Okolo celého zámku, ale i v jeho parku si mohou návštěvníci prohlédnout informační tabule, ze kterých se dozví spoustu zajímavostí. „Lze vidět dobové fotografie se stavebním vývojem schodiště, kde je vidět i klec s medvědem,“ upozorňuje Eva Vondrašová.
Boj o záchranu
Roční rozpočet Poběžovic je kolem 70 milionů korun a na opravu zámku by bylo potřeba kolem 750 milionů. Město se starostou v čele se proto snaží sehnat finanční prostředky, kde se dá. „Dokud nám nějaké peníze, řekněme, nepřitečou, tak se snažíme dělat drobné benefiční akce. Je založen sbírkový účet a lidé si mohou například koupit kámen – kup kámen a zachraň zámek,“ říká Martin Kopecký.
Z těchto peněz se pak dělají alespoň základní – menší opravy. Další benefiční akce se uskuteční 10. června. Budou se dražit obrazy regionálních malířů a výtěžek bude použitý na restaurační práce. V polovině července pak pořádají v Poběžovicích zámecké slavnosti.
