Život v českých věznicích: Odsouzení často simulují, strážní při útěku neváhají střílet
Výběr redakce
Život v českých věznicích přibližuje nový seriál CNN Prima NEWS s názvem Ve službě: Za mřížemi. Třetí díl nabídne pohled do věznic ve Stráži pod Ralskem, známých Borů a také do takzvané otevřené věznice v Jiřicích. Mimo jiné přiblíží, jaká je ve vězení strava, kdo je častým terčem útoků, i jaké zbraně používají strážní.
Věznice Plzeň v městské části Bory je největší zařízení tohoto typu v České republice. Je v ní 1247 vězňů a 495 zaměstnanců. Jako dozorce zde pracuje Radim Teodor Bílek. Lidi se prý snaží nesoudit a volí lidský přístup. „Každý za sebou máme nějaký životní příběh. Mám to rozdělené do dvou kategorií. Na odsouzené, kteří jsou problémoví, kde potřebuji vidět spis, abych věděl, co můžu čekat a potom na běžné, kde si spisy nečtu, abych k nim mohl přistupovat stejně,“ popsal Bílek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Masový vrah v Keni zřejmě zabil 42 žen, včetně své nejbližší. Těl se zbavil kousek od domu
Na začátku každé směny musí zkontrolovat oddělení. Začíná se u takzvaných monek – možných objektů násilí – což jsou vězni slabí, staří nebo pachatelé sexuálních trestných činů. „Každé oddělení má tři patra, zároveň je každé rozkouskované na sektory. Třetí patro je specifické, tam jsou lidé, kteří jsou submisivní a ve věznicích se setkávají s násilím. Takové lidi separujeme a dáváme je k sobě, cítí se tak bezpečně,“ popsal Bílek. Dodal, že se snaží nacházet balanc mezi tím být důsledný, přísný a zároveň mezi tím být lidský.
Čtěte také
Kontrolovat musí také oddělení kázeňských trestů, které je od okolního světa izolované několika mřížemi, takzvanými katry. „Je to takové vězení ve vězení. Za porušování řádu věznice, třeba když vězni nadýchají nebo se u nich najde telefon,“ vysvětlil Bílek. Spodní patro se označuje jako oddělení D. „Tam máme velmi vysoké tresty. Jsou tam lidé, kteří tu jsou mnoho let. Paradoxně s nimi nemáme problémy. Oni si to tu chtějí odbýt bez problémů, fungují dobře a nedochází ke kázeňským přestupkům,“ uvedl Bílek.
Zajímavostí je, že i ve vězení se dbá na vyváženou stravu. „Kromě základní stravy existuje několik dalších druhů, jako je vegetariánská nebo muslimská strava. Vězni mají pestrou nabídku, ale stejně si stěžují, že nemají dostatek masa a porce nejsou velké. Gramáž je ale dána tabulkově,“ sdělil Bílek. Vězňům se dává jídlo třikrát denně. Jeho celková hodnota je stanovená zákonem na 62 korun – snídaně je v hodnotě 18 korun, oběd za 24 korun a večeře za 20 korun. Vězni mají také nárok na procházku venku. „Mohou mít například míč. Pokud ho ale kopnou přes plot, mají smůlu. Až když jde večer hlídka a má dobrou náladu, tak jim ho překopne zpátky. Někdy to ale trvá i týden,“ přiblížil dozorce.
Trestanci i dozorci se změnili, říká šéf vězeňské služby. Zmínil dříve nemyslitelný příklad
Velkým zážitkem pro vězně je prý návštěva lékaře. „Spousta z nich si dává žádost, kde píšou, co je trápí. My je potom odvádíme na zdravotní středisko. Nejčastějším problémem jsou bolesti zad. Velmi často ale simulují, pro ně je zážitek jít k doktorovi. Jsou tam společně a mohou si popovídat,“ popsal Bílek.
Strážní jsou schopní zastřelit člověka
Ve věznici ve Stráži pod Ralskem, kde je 720 vězňů a 298 zaměstnanců, pracuje jako strážný Lukáš Dokoupil. Ten by se prý chtěl profesně posunout. Ucházet se chce o místo na psinci, a proto zde zatím vypomáhá jako figurant. Při tom používá speciální vycpaný oblek zvaný Ringo.
„Člověk se snaží bránit, ale ono to nejde. Pes se zakousne a poslechne jen na slovo příslušníka. Může se stát, že odsouzený se někde schoval a psovod ho musí najít. Netrénujeme nic zbytečně,“ sdělil Dokoupil.
Čtěte také
Každý strážný musí být připraven použít zbraň. To je ale potřeba trénovat. „Jako příslušníci vězeňské služby sloužíme podle zákona 555, kde je přímo uvedené, kdy můžeme použít zbraň,“ řekl Dokoupil. Stručně řečeno je to v případě nutné obrany, aby překonali odpor směřující ke zmaření služebního zákroku, aby zamezili útěku, odvrátili nebezpečný útok na objekt a zneškodnili zvíře ohrožující život nebo zdraví osob. „Máme dvě zbraně. Primární je pistole na dvakrát 15 nábojů. Sekundární zbraň je škorpion EVO 3A1, kde máme třikrát 30 nábojů,“ vysvětlil strážný. Dodal, že kdyby utíkal vězeň a dostal se přes ploty, je přesně vymezené pásmo, kde strážní mohou použít zbraň. „Dřív ji vytáhnout nemůžeme. Nejdřív bych musel dát varovný výstřel, potom bych mířil na nohu nebo na ruku, abych ho co nejmíň ohrozil na životě,“ popsal Dokoupil. Podotkl, že pokud to bude nutné, jsou strážní schopní zastřelit člověka.
Otevřená věznice a snížení recidivy
Specifickým druhem věznice je takzvaná otevřená věznice v Jiřicích. Je zde 36 vězňů a 13 zaměstnanců. Jako vedoucí zde pracuje Hana Prokopová, která je u Vězeňské služby již 30 let. V Jiřicích se vězni například starají o zvířata, musí chodit do práce a připravují se na život na svobodě. „Otevřená věznice neznamená, že bychom otevřeli brány, ale znamená to otevřený přístup k odsouzeným,“ vysvětlila Prokopová.
Podle ní nebylo jednoduché do veřejnosti dostat myšlenku inovativního zacházení. „Doteď jsou názory, že by odsouzený měl mít kouli na noze. Já si myslím, že opak je pravdou. Dokud nebudeme s vězni pracovat, nebudeme jim ukazovat, jak mají žít, tak se nám nikdy nepodaří snížit recidivní chování,“ zdůraznila Prokopová.
Vězni zde například připravují vodící psy pro nevidomé. „Je to náročné, protože každý pečovatel si na štěně zvykne, přilne k němu a považuje ho za svůj majetek. Po roce mu ho vezmeme, takže tam může dojít k pocitu ztráty,“ připustila Prokopová.
Zároveň poukázala na vysokou recidivu v Česku. „Jestliže máme recidivu kolem 70 procent, musíme si uvědomit, že sedm z deseti lidí se vrací do výkonu trestu. Podařilo se nám za šest let práce s odsouzenými držet recidivu na 16 procentech. Což bych řekla, že je číslo, které mluví samo o sobě,“ sdělila.
Nové díly pořadu Ve službě: Za mřížemi můžete sledovat již nyní na platformě prima+.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Potyčka cizinců na Žižkově skončila pobodáním. Po útočníkovi na útěku pátrá policie
vaclav.cerny@iprima.cz
