reklama

Záchranné stanice: Místa, kde divoká zvířata našla zastání

Svět živočichů, které si člověk nevyšlechtil ke svému užitku nebo potěšení, se scvrkává. Ze sta procent savců na naší planetě představují pouhá čtyři procenta volně žijící zvířata. Ze sta procent ptáků je volně žijících pouhých 30 procent. I tito přeživší ale neustále naráží na jednu velkou překážku – lidskou činnost. Až devadesát procent zvířat, která skončí v záchranných stanicích, se tam dostane kvůli člověku a jeho vlivu na okolí. Jak se žije ve stínu člověka? Jak vypadá jeden den v záchranné stanici, kde je na prvním místě volně žijící zvíře? A proč je tolik potřebujeme?

reklama

V prvním dílu seriálu ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale také to, jak každý z nás může ovlivnit velikost svého stínu. Třeba tím, že pomůže zvířeti v nouzi. Pokud na procházce nebo na zahradě najdete volně žijícího živočicha, který potřebuje pomoc, obraťte se neprodleně na nejbližší záchrannou stanici. Můžete k tomu použít aplikaci, která vám s hledáním stanice pomůže a propojí vás, nebo využijte centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic (telefon 774 155 155).

Pracují 24 hodin denně

S kamerou jsme se vydali do Záchranné stanice hlavního města Prahy v Jinonicích, kde je pracovním dnem každý den –⁠ včetně víkendů i svátků. Práce začíná okolo šesté hodiny ranní a v letních měsících končí až po půlnoci. Kontroly, úklid, krmení, léky, odchyty, telefonáty –⁠ to všechno zaměstnává pracovníky a dobrovolníky ve stanici takřka neustále. Některá zvířata totiž potřebují péči 24 hodin denně.

Chcete záchranným stanicím pomoci? Pak můžete skrze sbírku Zvíře v nouzi nebo individuálně podle potřeb jednotlivých stanic. Pomůže i dovoz zraněného živočicha do stanice. Nepomůže však, když se lidé snaží kvalifikované pracovníky zastupovat. Zvířata v rukou laiků mohou pár dní prospívat, ale pak se stav rychle horší a do stanice se dostanou, až když je příliš pozdě. Vlivem neodborné manipulace mohou lidé zvíře také zranit –⁠ i s tím mají v jinonické stanici zkušenosti. Jaké? To se dozvíte ve videu.

K tématu

Další hlavní zprávy

Zdraví

Ztrátu chuti a čichu po covidu nepodceňujte. Kdy je třeba zajít k lékaři?

Ztrátu chuti a čichu po covidu nepodceňujte. Kdy je třeba zajít k lékaři?

Ztráta čichu a chuti bývá velmi častým příznakem onemocnění COVID-19. Některým pacientům se chuť i čich vrátí během několika dnů, jiní ani po několika týdnech nic necítí a nedokážou si vychutnat jídlo tak jako dříve. Podle lékařky z ORL Azity Gebauerové dojde k úpravě těchto smyslových vjemů u většiny z nich spontánně. Pokud se tak ale nestane do tří týdnů, je na místě navštívit ordinaci ORL.

Nový den

Sledujte Nový den s Romanem Prymulou: Má smysl testování žáků ve školách?

Sledujte Nový den s Romanem Prymulou: Má smysl testování žáků ve školách?

V pondělí po dlouhé době usedla do lavic polovina žáků prvních stupňů základních škol. Podmínkou pro vstup do školy je ale negativní test, který si děti dělají samy. Hrozí, že se neotestují dobře, navíc se spekuluje o kvalitě testů. Jak velký má samotestování na základních školách smysl? Sledujte rozhovor s epidemiologem a bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou od osmi hodin v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS nebo živě v tomto článku.

Škromach: ČSSD má ve volbách potenciál 15 procent. Nesmíme jen brečet, jak je to těžké
Zaplaťte, jinak nedostanete tělo. Myanmarská armáda kasíruje rodiny zabitých demonstrantů
Jediný Gagarinův úkol bylo přežít, říká o prvním muži ve vesmíru šéf kosmické agentury
reklama
reklama
Petříček: Odcházím se vztyčenou hlavou. Odvolají mě kvůli politickým důvodům

Vláda

Domácí zpravodajství

Tisíce vakcín od Pfizeru nemohou být použity. Hrozí, že lidé nedostanou druhou dávku včas
PŘEHLEDNĚ: Děti se vrátily do škol. Jak vypadá testování a na co si dát pozor?
V Česku se chystá koncert pro tisíc lidí. Ještě v dubnu zazpívá Lounová či Ledecký
Další články
reklama
reklama