Životní a existenční minimum
Od dubna se o stovky korun zvyšuje životní a existenční minimum. Podle vlády by mělo jít o jednu ze základních forem pomoci s ohledem na sílící energetickou krizi a rostoucí ceny i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pomoc cílí na statisíce občanů. Střední třídy, o kterou se tato vláda opírá a u které hledá své hlasy, se tato změna nedotkne.
„Pro zvýšení jsme se rozhodli velmi operativně a rychle. Víme, že situace je složitá, tíživá a vláda musí lidem pomáhat. Nezapomínáme na to a ty kroky děláme,“ prohlásil na tiskové konferenci minulý týden ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Celkem se opatření, která platí od 1. dubna, podle něj dotknou zhruba 360 tisíc lidí. Jde o skupinu těch skutečně nejchudších.
Životní minimum je částka potřebná pro důstojný život a naposledy se zvyšovala v roce 2020. Podle Českého statistického úřadu se od té doby ceny zvedly cca o 16 procent. Do 1. dubna 2022 činila částka 3 860 korun na jednotlivce a stanovuje se na základě příjmu celé domácnosti. Nově se zvýšila na 4 250 korun.
Pokud se příjmy domácnosti přes tuto částku nedostanou, mají lidé nárok na sociální dávky, které jsou od životního minima odvislé.
„Příspěvek na živobytí byl vyplacen za leden 2022 do 60,2 tisíců domácností s celkem 134,3 tisíci společně posuzovaných osob. Jde o počet lidí v rodinách, kterých se to týká,“ uvedl pro CNN Prima NEWS vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Pomoc Čechům v nouzi: Vláda chystá změny dávek i slev na dani. Jak se vás dotknou?
Vláda Petra Fialy měsíc od vypuknutí války přichází s konkrétní pomocí Čechům, na které současná situace dopadá nejtíživěji. Očekává se například, že dojde ke zvýšení životního minima, a tím i ke zvýšení přídavků na děti. Rodinám by pak nejvíce pomohlo zvýšení slevy na dítě a zásadní dopad na jejich rozpočty by mělo navýšení rodičovského příspěvku. O tom, co a v jaké výši projde, by mělo být jasno ve středu. Jaké změny se plánují a pomohou zrovna vám?
Vláda dále sáhla ke zvýšení tzv. existenčního minima, které se týká cca 30 tisíc lidí. „Z existenčního minima nyní žije asi 29,7 tisíc lidí. Jedná se o podskupinu příjemců příspěvku na živobytí,“ dodává Augusta.
Od existenčního minima se podobně jako od životního minima následně odvíjí přiznávání dalších dávek: Příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení nebo mimořádné okamžité pomoci. Jde o minimální hranici peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Do dubna 2022 částka činila 2 490 korun, nově je to 2 740 korun.
Co se zvýší a kde peníze pomohou?
- příspěvek na živobytí
Nárok na příspěvek mají ti, kterým po odečtení nákladů na bydlení nezbude částka na živobytí. Nárok se hodnotí individuálně podle příjmů, výdajů, sociálních a majetkových poměrů. Vyplácet se může dlouhodobě a opakovaně, pokud stav přetrvává.
- doplatek na bydlení
- mimořádná okamžitá pomoc
Jedná se o jednorázovou dávku. Žádat o ni mlhou lidé v hmotné nouzi a týká se například těch, kteří se vracejí z dětského domova, vězení nebo je postihla živelná katastrofa.
Právě o tuto pomoc mohou žádat i uprchlíci z Ukrajiny. O její výši rozhodují úředníci a může být až patnáctinásobek životního minima. Od dubna tedy až 63 690 korun.
- příspěvku při pěstounské péči
- přídavek na dítě
Přídavek na dítě je navázaný na výši životního minima. Podle toho, jak se zvyšuje minimum, roste i tato sociální dávka.
V případě nižších příjmů mají dotyční nárok na 630 až 1 380 korun podle věku dítěte a situace rodiny. Na jak velký příspěvek dosáhnou, si lze spočítat v kalkulačce.
- porodné – bude o něj moci žádat více lidí, protože se posunula hranice pro jeho čerpání
- příspěvek na péči – bude o něj moci žádat více lidí, protože se posunula hranice pro jeho čerpání
- příspěvek na zvláštní pomůcky
- řešení v exekucích – zvýší se hranice nezabavitelné částky
„Dojde k rozšíření okruhu příjemců, protože nárok na dávky je určen porovnáním výše příjmu s částkami nyní zvýšeného životního minima. Jedná se o přídavek na dítě a porodné. Vedle těchto dávek se zvýšení promítne do možnosti navýšení příspěvku na péči,“ doplňuje Augusta.
Příspěvek na péči bude navýšen například rodičům, kteří pečují o dítě v určitém stupni závislosti, nebo když je rodič dítěte sám osobou ve stupni závislosti a příjem rodiny nepřesahuje dvojnásobek životního minima.
Střední třída bez pomoci
I přesto, že se vláda snaží tuto pomoc prezentovat jako cílenou pro vybrané skupiny, aby skutečně pomohla těm, které zvyšující se ceny všeho doslova drtí, stačit to zřejmě nebude. Inflace se podle ekonomů může v polovině roku vyšplhat až na 13 procent a tvrdý zásah dostane především střední třída, která platí daně, vychovává děti a často právě nějakou ze stran, které jsou nyní u vlády, volila.
„V rámci sociální spravedlnosti by bylo navýšení třeba rodičáku asi příhodné. Řekněme si na rovinu, že současná opatření se střední třídy nijak nedotknou. Na druhou stranu jde o plošné opatření, což tato vláda odmítá a chce pomáhat adresně. Není asi třeba, aby dobře situované rodiny dostávaly mimořádné peníze. Souhlasím s postojem, že to nejhorší teprve přijde a vláda si teď nemůže vystřílet všechnu munici, protože lidi budou stále nespokojenější a až bude situace skutečně kritická, tak je bude muset vláda něčím uchlácholit,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
Pro střední třídu, kterou Fialova vláda nazývá pilířem státu, zatím žádná cílená opatření nejsou. „Zvažujeme navýšení životního minima, rodičovské, slevy na poplatníka a na děti – prostě některé kroky, které by pomohly lidem vyrovnávat se s vysokými cenami energií a vysokými cenami pohonných hmot,“ uvedl již před časem premiér Petr Fiala (ODS).
Zatím se ale vláda uchýlila pouze k prvnímu ze zmíněných. Podle informací CNN Prima NEWS jsou však i zbylá opatření plánována.
Za navýšení rodičovského příspěvku bojují veřejně zatím především Piráti. Pro jsou podle zákulisních informací redakce i lidovci nebo TOP 09. Přesvědčit budou muset především ministra financí Zbyňka Stanjuru i zbytek ODS.
Premiér Petr Fiala na jednání svého kabinetu Zdroj: ČTK
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Úřad vlády ČR
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Úřad vlády ČR
Ministři vlády Petra Fialy ve Sněmovně Zdroj: Profimedia.cz
Jana Černochová a Petr Fiala Zdroj: ČTK
Koalice Spolu Zdroj: Profimedia.cz
Petr Fiala a Vít Rakušan Zdroj: Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy Zdroj: Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy Zdroj: Profimedia.cz
Vládní pětikoalice Zdroj: ČTK
Vláda Petra Fialy Zdroj: ČTK
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Premiér Petr Fiala Zdroj: Úřad vlády ČR
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) Zdroj: Úřad vlády ČR
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Premiér Petr Fiala na jednání svého kabinetu Zdroj: ČTK
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Úřad vlády ČR
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Zdroj: Úřad vlády ČR
Ministři vlády Petra Fialy ve Sněmovně Zdroj: Profimedia.cz
Jana Černochová a Petr Fiala Zdroj: ČTK
Koalice Spolu Zdroj: Profimedia.cz
Petr Fiala a Vít Rakušan Zdroj: Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy Zdroj: Profimedia.cz
Vláda Petra Fialy Zdroj: Profimedia.cz
Vládní pětikoalice Zdroj: ČTK
Vláda Petra Fialy Zdroj: ČTK
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Premiér Petr Fiala Zdroj: Úřad vlády ČR
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) Zdroj: Úřad vlády ČR
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
