ZPRÁVY PLUS, Vladimír Štěpán, David Havlíček - 30.8. v 10:34
Expert na energie Vladimír Štěpán se ve vysílání CNN Prima NEWS znovu pustil do energetické politiky vlády. Podle něj totiž nelze spoléhat na to, že se cena zkapalněného plynu (LNG) z arabských zemí či USA v budoucnu dostane na přijatelnou úroveň. Jako řešení Štěpán navrhl nakupovat část plynu přímo od Ruska. Ekonom a poradce premiéra David Havlíček něco takového označil za cestu do pekel.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v důsledku rapidního růstu cen plynu svolal na 9. září mimořádnou evropskou radu pro energetiku. S představiteli EU hodlá hledat společné řešení energetické krize.
Kalkulačka k úspornému tarifu je venku. Kolik ušetříte na drahých energiích?
Úsporný tarif má pomoci domácnostem zvládnout stále vyšší ceny energií. Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Jozefa Síkely (za STAN) spustilo v pondělí přehlednou on-line kalkulačku, na které lidé uvidí výši státního příspěvku. O ten přitom domácnosti nemusí nijak žádat a uvidí ho při svém vyúčtování. Slibovaná pomoc má podle odhadů průměrně dosáhnout v letošním a příštím roce 15 tisíc korun.
„Bez společného postupu se neobejdeme. Česko je součástí evropského energetického trhu, proto by opatření měla být na úrovni Evropy. Naší cestou je dosáhnout únosných cen energií,“ zmínil ve vysílání CNN Prima NEWS poradce premiéra Petra Fialy (ODS) David Havlíček.
Země EU budou projednávat mimo jiné i návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Fiala po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem zopakoval, že se Česko chce podílet na rozvoji evropské energetické infrastruktury i na získání kapacit v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG).
„Na celém světě je plynu dost. Řešíme pokrytí dvou let, než se dobuduje infrastruktura, terminály, zásobníky či plynovody. Určitě však nelze předpokládat, že se ceny plynu vrátí na úroveň před dvěma lety,“ zmínil Havlíček, který přesto očekává, že by velkoobchodní ceny v budoucnu mohly klesnout až na šestinu současného stavu.
Jaké řešení je vhodné?
Proti tomu se ostře ohradil expert na energie Vladimír Štěpán: „Věnuji se energetice 30 let a pardon, to opravdu ne. Kdybych vzal náklady na těžbu, dopravu, zkapalňování, odpařování, k tomu emisní povolenky a všechno další? To je absolutně mimo realitu.“ Poté místo zkapalněného plynu navrhl vlastní řešení.
„Mohli bychom zvolit cestu Rakouska, Maďarska, Itálie či Bulharska. Nakoupit část plynu v Rusku. USA teď kupují od Ruska ropu a plyn za 100 miliard korun měsíčně. Tak na co si hrajeme my? Musíme začít přemýšlet a počítat. Přestaňme likvidovat náš průmysl,“ pustil se do vlády.
Není však příliš jasné, z jakého zdroje Štěpán v případě údajných amerických nákupů ruského plynu a ropy vychází. Spojené státy v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině zakázaly dovoz uhlí, plynu i ropy již na začátku března. A například podle nedávné zprávy BBC nyní USA žádný plyn z Ruska nedovážejí.
Štěpánovo řešení Fialův poradce považuje za absurdní. „Kdyby česká vláda v současnosti uzavřela s Gazpromem smlouvu na nákup plynu, přišlo by mi to jako cesta do pekel. To můžeme rovnou Ukrajinu škrtnout z mapy a neřešit jakoukoliv pomoc, kterou jí poskytujeme,“ kritizoval Havlíček.
Štěpán kritizuje energetickou politiku české vlády dlouhodobě. V pondělí dokonce prohlásil, že by kabinet měl kvůli neřešení ekonomické a energetické krize skončit každou minutou.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
