Do ostré kritiky české vlády se pustil energetický expert společnosti ENAS Vladimír Štěpán. V pondělním vysílání Rádia Z prohlásil, že kabinet by měl kvůli neřešení ekonomické a energetické krize skončit každou minutou. Premiér Petr Fiala (ODS) mezitím v pondělí ohlásil, že hodlá společně s Němci najít pro snížení cen elektřiny celoevropského řešení.
„Obávám se, že vláda není schopna si uvědomit perspektivu plynu, že přijde zima a spotřeba České republiky bude místo 10 milionů kubíků za den třeba 50 až 100 milionů. Co budeme dělat? Vůbec nad tím nepřemýšlí. Vláda musí skončit každou minutou. Každá minuta, kterou je u moci, je pro nás tragédie,“ nešetřil Štěpán kritikou v rozhovoru pro Rádio Z.
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta.
Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč.
Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč.
Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč.
Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč.
Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč.
Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč.
Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč.
Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg.
Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč.
Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč.
Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč.
Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč.
Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta.
Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč.
Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč.
Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč.
Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč.
Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč.
Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč.
Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč.
Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg.
Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč.
Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč.
Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč.
Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč.
Zdroj: ČTK
Kabinetu vyčetl, že Česko nenaplnilo zásobníky plynu s předstihem, kdy ještě byly ceny komodity mnohonásobně nižší. „Nikdo to neudělal. Jsme jediní v Evropě, kdo nedbá na vlastní bezpečnost,“ zdůraznil. Mohli jsme prý nakoupit zásoby za 20 Kč za kubík, ale udělalo se to za 80 Kč.
„Rozdíl 60 Kč je při více než devíti miliardách kubíků 500 miliard korun navíc. Uvědomuje si to někdo? Proto říkám, ať vláda skončí okamžitě, jinak dojde ke zhroucení ekonomiky a průmyslu. Lidé nebudou mít čím topit,“ pokračoval expert. Už před rokem údajně navrhoval šest až osm opatření, která by snížila náklady. Tvrdí, že vláda nereagovala. „To je od ní snad úmysl, abychom měli co nejvyšší ceny energie. Jinak si to neumím vysvětlit. To fakt není normální,“ dodal.
České zásobníky plynu jsou podle premiéra Fialy aktuálně plné z 80 procent. Jejich celková kapacita je asi 3,5 miliardy metrů krychlových. Roční spotřeba v Česku činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu. Průměr naplněnosti plynových zásobníků v zemích EU je přes 70 procent.
Kritika vůči kabinetu premiéra Fialy v poslední době z řad odborníků i politických oponentů v posledních týdnech sílí. Například ekonomka Ilona Švihlíková ve vysílání CNN Prima NEWS vládu osočila, že za tři čtvrtě roku, co je u moci, neučinila nic pro zlepšení situace. Podle ní jsou zcela ignorovány zejména firmy, které by se tak mohly dostat od existenčních problémů. „Situace je podstatně vážnější, než je prezentována, a připadá mi tragické, že se o tom bavíme až teď,“ poznamenala.
Dle Švihlíkové je vláda „bezradná celou dobu“. „Tato vláda vůbec neví, co má dělat. V mém optimistickém scénáři by nastoupila jiná, přičemž včera bylo pozdě,“ dodala.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) pak svolal na pátek 9. září mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Trh s energiemi přestal podle něj fungovat a Evropa musí oddělit ceny plynu od elektřiny. Rada bude projednávat i návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Fiala zopakoval, že se Česko chce podílet na rozvoji evropské energetické infrastruktury a na získání kapacit v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG),
„Vláda nenechá nemocnice, města ani obce padnout. Mým zájmem je hledat změnu a hledat příčinu. Všechno, co vidíme, se propisuje do inflace, zvyšujeme důchody, zvyšujeme sociální dávky. Jestli tu spirálu nezastavíme, bude to problém pro celou Evropu. Je to i problém opozice, která zbytečně přidává pod kotel,“ vzkázal Jurečka.
„Připadá mi, že žijeme každý v jiné zemi, jsou to fráze. Řešíte, až když vás hejtmani nekompromisně konfrontovali. Že to říkal Miloš Zeman a my, vám bylo jedno. Kašlete na to, neděláte vůbec nic. Když říkáte, že nenecháte lidi padnout, já vám to nevěřím. Bojíte se i vlastního stínu,“ odmítl Jurečkovo tvrzení exministr Karel Havlíček.