Pošlapali jsme lidskou důstojnost. Nizozemský premiér se omluvil za otrokářskou minulost

Nizozemský premiér Mark Rutte se v pondělí oficiálně omluvil za roli své země v obchodu s otroky a otroctví. To označil za zločin proti lidskosti. Svůj dvacetiminutový omluvný projev přednesl v Národním archivu navzdory návrhu části veřejnosti, aby oficiální omluvu přednesl až příští rok 1. července u příležitosti 160 let od zákazu otroctví v zemi, píše agentura AP.

„Z lidí se stalo zboží. Lidská důstojnost byla pošlapána strašným způsobem. Omlouvám se za to,“ řekl Rutte nejprve v nizozemštině. Omluvu poté zopakoval také anglicky a v jazycích Surinamu a karibské části království, uvedl server stanice nizozemské veřejnoprávní stanice NOS.

„Nizozemský stát a jeho představitelé po staletí umožňovali a podněcovali otroctví a profitovali z něj,“ citovala z projevu agentura Reuters. „Je pravda, že nikdo, kdo dnes žije, nenese osobní vinu za otroctví... (nicméně) nizozemský stát nese odpovědnost za nesmírné utrpení, které bylo způsobeno těm, kteří byli zotročeni, a jejich potomkům,“ dodal Rutte.

Způsob omluvy kritizoval Roy Kaikusi Groenberg z nizozemské afro-surinamské Nadace cti a obnovy. Haag podle něj vyslovil svou omluvu, ale způsob přednesu působí jako „neokoloniální chrlení“. Omluva ani její načasování totiž nebyly konzultovány s představiteli bývalých nizozemských kolonií, což označil za nešetrné i sám Rutte, píše Reuters.

Více než půl milionu otroků

Nizozemsko v 17. a 18. století profitovalo z obchodu s otroky. Svoji roli v tom sehrála nizozemská východoindická společnost, která měla za úkol přepravovat otroky z Afriky do Ameriky, jak popsal web CNN. Podle odhadů měli nizozemští obchodníci do Ameriky přepravit více než půl milionu Afričanů. Zotročení lidé byli násilím nuceni k práci v drsných a nelidských podmínkách na plantážích v zámořských nizozemských koloniích v Karibiku a Jižní Americe. Holanďané pak na svých územích otroctví zakázali až od roku 1863.

S blížícím se výročím zrušení otroctví v příštím roce se pak například ze Surinamu ozývá stále silnější volání po odškodnění potomků zotročených lidí. Haag rok 2023 považuje za 160. výročí zrušení otroctví, to ale v praxi mnohde trvalo ještě deset let. Aktivisté tak hovoří o 150. výročí.