Po pandemii musí školy řešit drahé energie
Po dvou letech, kdy řešili, jak učit děti v době pandemie, teď ředitele škol trápí, jak učit děti v zimě. Problémem jsou vysoké ceny energií. Základní a střední školy zřízené Moravskoslezským krajem mají ale velkou výhodu. Kraj vysoutěžil ceny na burze a má je teď zastropované na celý příští rok.
Každá škola řeší aktuální energetickou krizi jinak. Nejčastějším úsporným opatřením je výměna starých zářivek za nové LED osvětlení. „My budeme dělat hlavně to, co je v našich možnostech. To znamená, že budeme stahovat radiátory, omezovat topení během různého volna – sobot, nedělí, prázdnin a tak dále,“ uvedla pro CNN Prima NEWS ředitelka Základní školy Provaznická Libuše Přikrylová.
„Omezujeme všechno, co jde, samozřejmě jediné, co neomezujeme, je výuka. U nás je totiž takové specifikum, že máme hodně strojů a ty se musí točit, takže odběr elektrické energie je přece jenom vysoký,“ popsal zase ředitel Střední průmyslové školy Tomáš Řežáb.
Školy bojují s vysokými cenami energií Zdroj: CNN Prima NEWS
Školy bojují s vysokými cenami energií Zdroj: CNN Prima NEWS
Školy bojují s vysokými cenami energií Zdroj: CNN Prima NEWS
Školy bojují s vysokými cenami energií Zdroj: CNN Prima NEWS
Školy bojují s vysokými cenami energií Zdroj: CNN Prima NEWS
Jednou z cest, jak bojovat s energetickou krizí, je výroba elektrické energie pomocí fotovoltaiky. „Máme to nastaveno na 100% spotřebu elektrické energie v naší budově. V případě, že se neodebere veškerá kapacita, tak máme ještě takovou vychytávku, že ohříváme z těch přetoků teplou vodu,“ vysvětlil ředitel Střední umělecké školy AVE ART Jaroslav Prokop.
Obědy ve školních jídelnách zdražují. Kolik korun si rodiče připlatí za jednu porci?
Nadcházející školní rok se rodičům prodraží nejen kvůli vyšším nákladům na kroužky a výbavu pro děti, ale také kvůli obědům. Od září se zdražuje v průměru od dvou do šesti korun za porci. Příčinou jsou stále rostoucí ceny surovin. Jídelny přitom neví, zda částky za školní obědy v průběhu roku ještě nevzrostou.
Někteří ředitelé se budou snažit zkrátit topnou sezónu prodloužením prázdnin. Jediným nástrojem, který ale mají, je pět dní ředitelského volna. A ani těchto pět dní nemohou využít všichni. „My tady tyto dny potřebujeme na zajištění organizace přijímacích zkoušek, maturitních zkoušek,“ upřesnila ředitelka Gymnázia Olgy Havlové Jana Huvarová.
Přejít opět na on-line výuku zatím nikdo neplánuje. To by mohla sice změnit další vlna pandemie, ale rozhodnout o on-line výuce nemohou sami ředitelé. „Tu pravomoc ředitel školy nemá, to může opravdu rozhodnout buď ministerstvo školství, anebo v případě nějakého lokálního problému krajská hygienická stanice,“ doplnila Huvarová.
Pomyslný varovný prst zvedají nad úspornými opatřeními epidemiologové. „Máme velkou obavu, že právě z důvodů úsporných opatření se bude od větrání ustupovat. A tím pádem se koronavirus bude šířit v uzavřených prostorách jednodušeji a mnohem více,“ varuje epidemiolog Rastislav Maďar.
Jiná situace je na českých vysokých školách. Ty mohou dokonce samy rozhodovat o délce akademického roku. „My jsme zkrátili letošní zimní semestr o dva týdny, tím v podstatě to zkouškové období budeme moci rozložit lépe a tím budeme moci samozřejmě i ušetřit,“ řekla mluvčí Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava Patra Halíková.
Vysoké školy mají na rozdíl od základních a středních škol mnohem více studentů a také více budov, takže jakákoliv výměna neúsporného zařízení za úsporné se projeví velmi výrazně. Aktuálně úspoře energií nahrává teplé počasí, a také podzimní prázdniny, které dětem na základních a středních školách začaly.
Celé Hlavní zprávy si můžete poslechnout jako podcast: