Pilulky proti covidu mohou člověka uchránit před hospitalizací a těžkým průběhem nemoci. Zatímco řada odborníků vkládá do tohoto nového nástroje boje s pandemií velké naděje, státy prozatím váhají, jak s medikamenty naložit. Kdo na pilulkách pracuje? Kdo si je už objednal? A kdy mohou být v boji s covidem opravdu efektivní?
Ke konci letošního roku svítá v pandemickém tunelu naděje, že lidstvo získá vedle vakcíny efektivní a přístupný medikament pro boj s koronavirovou nákazou. Pilulky proti covidu mohou podle některých odborníků naprosto změnit průběh pandemické partie ve prospěch lidstva. Je tu ovšem několik „ale“.
Ačkoli na prášcích proti covidu pracuje řada firem, minimálně začátek příštího roku bude zřejmě patřit dvěma lékům – pilulce paxlovid od Pfizeru a prášku molnupiravir (též lagevrio) od společnosti Merck & Co.
Klinické testy slibují nadějné výsledky zejména u pilulky od Pfizeru, která má snížit riziko hospitalizace a těžkého průběhu covidu až o 89 procent. Pilulka Mercku tuto pravděpodobnost snižuje zhruba o polovinu.
Léky si člověk musí vzít včas
Oba medikamenty tak na první pohled představují dostupnou a levnou alternativu k očkování. Prášky by si člověk navíc mohl vzít kdykoli doma a nepotřeboval by lékařskou asistenci. Jenže v reálném životě budou pilulky proti covidu zřejmě dosahovat jiných výsledků než v laboratorním prostředí.
Hlavní problém je v tom, že prášky si člověk musí vzít ideálně v rozmezí tří až pěti dnů po nákaze koronavirem. U řady lidí ale hrozí, že v tomto čase ještě nebudou pociťovat příznaky nemoci, a prošvihnou tak interval, ve kterém si měli prášek vzít. Souběžně se zajištěním léků proto musejí státy nadále zajišťovat dostatek PCR a antigenních testů, které u člověka odhalí infekci už v zárodku. Bez nich mohou být nové léky proti covidu k ničemu.
Podle výrobců budou pilulky efektivní i v pokročilejším stadiu nemoci, účinnost léku bude ale v takovém případě zřejmě skokově klesat. První reálná data získá svět až začátkem příštího roku, kdy se začnou pilulky masově distribuovat.
Kdy budou pilulky v Evropě?
Stejně jako v případě koronavirových vakcín schválí úřady pilulky proti covidu zřejmě velmi překotně. Léky paxlovid i lagevrio už dostaly k prověření jak Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), tak i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.
V Evropě pilulku od Mercku již schválila pro nouzové užití Velká Británie. Také EMA tento lék posvětila, zatím jej ale doporučila pouze vybraným pacientům, u kterých hrozí těžký průběh nemoci. Pfizer na schválení své pilulky v USA či Evropě zatím čeká.
Kdo si prášky objednal?
U žádné z pilulek se nepředpokládá, že by úřady schvalovací proces kdovíjak protahovaly. Výrobci ostatně s vidinou brzkého startu distribuce začali prášky produkovat ve velkém. Stovky tisíc pilulek si už zamluvily Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Spojené státy či Velká Británie.
Objednávky už se kupí také ve schránce Pfizeru. USA si rovnou objednaly deset milionů kusů léku paxlovid. Merck každopádně těží z toho, že klinické testy dokončil rychleji, ačkoli efektivita pilulky od Pfizeru se na papíru zdá být jasně vyšší.
Žádný stát zatím nevyslovil názor, že by pilulky proti covidu mohly být alternativou, či dokonce náhradou za vakcíny. Vědci také budou muset zjistit více o vedlejších příznacích prášků a o jejich vhodné kombinovatelnosti s jinými léky. Už nyní se hovoří o tom, že prášky možná nebudou vhodné pro těhotné ženy, uvažuje vědecký web Nature.
