Superhrubá mzda by připravila zaměstnance o další peníze. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Pokud by vláda skutečně uvažovala o znovuzavedení superhrubé mzdy, šlo by politicky o totální zradu voličů, shodli se oslovení experti. Reagují na slova vládního europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který v nedělní Partii PLUS prohlásil, že je potřeba kvůli výši schodku státního rozpočtu otevřít otázku opětovného zavedení této specifické daně. Podporu by však zřejmě nenašel ani u svých vládních kolegů.
„Dnes už takové řešení nemá pádné zdůvodnění. Vláda se v rámci konsolidačního balíčku rozhodla jít cestou zvyšování jiných daní. Znovuzavedení superhrubé mzdy by z politického hlediska proto bylo totální zradou voličů. Běžný zaměstnanec by přišel ročně třeba i o 30 tisíc korun čistého,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
ČTĚTE TAKÉ: Platby kartou součástí zákona? Omezení svobody, varuje Křeček. Jiní experti nápad vítají
Poradci premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpánu Křečkovi vadí zase, že Zdechovský svým návrhem narušuje koaliční dohodu. „Existuje jasná dohoda na konsolidačním balíčku, kde návrat k superhrubé mzdě není. Také se řeklo, že konsolidační balíček bude hledat hlavně úspory ve výdajích a jenom třetina se bude týkat navyšování příjmů. To jsou věci, kterých by se měli všichni politici vládní koalice držet a není možné poté, co byl předložen konsolidační balíček, přicházet s dalšími návrhy,“ řekl ekonom pro CNN Prima NEWS.
Vraťme superhrubou mzdu, navrhuje vládní europoslanec Zdechovský. Balaštíková je proti
Konsolidační balíček obsahuje jen kosmetické změny v rozpočtech, je potřeba tak otevřít otázku návratu superhrubé mzdy. V Partii PLUS to prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že její zrušení v minulém volebním období způsobilo zásadní výpadky v rozpočtech. Tento krok však narovnal poměry mezi zaměstnanci a podnikateli, obhajovala naopak poslankyně za hnutí ANO Margita Balaštíková. Místo toho by rozpustila tři ministerstva.
Takový krok by podle něj dopadl především na peněženky občanů. „Za mě osobně je nepřijatelné, aby se v této těžké době, kdy se snižují reálné příjmy zaměstnanců, ještě zásadním způsobem zvyšovaly daně zaměstnanců. Už teď v reálném vyjádření pobírají podstatně méně než před několika lety a nemůžeme je dál oslabovat zásadním zvyšováním přímých daní,“ vysvětlil Křeček.
„Domnívám se, že by se mělo setrvat u současného konsolidačního balíčku, který nás sice nedovede k tomu, že by se vyřešil celý schodek státního rozpočtu, ale odmaže se podstatná část. Jsem rád, že se většina balíčku týká výdajů. Pakliže se bude přicházet s jinými návrhy, tak by se měl důsledně dodržovat poměr, na kterém existuje dohoda,“ dodal ekonom.
Návrat superhrubé mzdy si nepřeje ani ekonom Daniel Münich, přesto by daňové zatížení změnil. „Koncept superhrubé mzdy, kdy zaměstnanci platí daň z příjmů fyzických osob (DPFO) i ze sociálně-pojistných odvodů ze mzdy placených zaměstnavatelem, by se vracet neměl. Ale současná míra zdanění formou DPFO by se měla výrazně vrátit tam, kde byla před zrušením superhrubé mzdy. Přinejmenším nominálně, protože inflace posledních let situaci výrazně změnila,“ myslí si ekonom.
„Zároveň by se měli v konstrukci DPFO daňově více zvýhodnit nízkovýděleční zaměstnanci, kteří jediní na zrušení superhrubé mzdy nevydělali, jsou potřebnější než střední a bohatá třída a u nich mají nízké daně motivační sílu v práci,“ dodal.
Zdechovský neuspěje ani u vládních kolegů
Debatu rozproudil vládní europoslanec Zdechovský v nedělní Partii PLUS. „Je čas přestat si hrát na hrdiny a otevřít otázku zrušení a znovuobnovení superhrubé mzdy, protože v současné době jsou změny v balíčku poměrně dost kosmetické,“ řekl Zdechovský k úspornému balíčku, který v týdnu prošel prvním čtením Poslanecké sněmovny.
Podporu však u svých koaličních partnerů bude hledat pouze těžko. „Zrušení superhrubé mzdy jsme v minulosti nepodpořili a varovali jsme před negativními dopady na veřejné rozpočty. V současné době ovšem nevidím v rámci koalice prostor pro to, aby se daně z příjmu fyzických osob výrazně navyšovaly,“ uvedl pro CNN Prima NEWS předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Podobný návrh odmítá také šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek, jak potvrdil redakci.
Reálně to nevidí ani další koaliční hnutí. „STAN upozorňoval na výpadek státních příjmů při zrušení superhrubé mzdy a naši poslanci tehdy hlasovali proti. Nejednalo se o nic jiného než prohloubení státního dluhu. ANO, ODS a SPD, kteří superhrubou mzdu zrušili, mají i nyní ve Sněmovně v této věci většinu, návrh na znovuzavedení proto nevidím reálně,“ řekl pro CNN Prima NEWS poslanec Ondřej Lochman.
Ještě hůře by hledal podporu v opozici, a to z důvodu, že superhrubou mzdu v minulém volebním období zrušily kromě vládního ODS oba dnešní opoziční subjekty ANO a SPD. „Neustále obhajujeme to, že jsme narovnali poměry mezi zaměstnanci a podnikateli,“ sdělila v Partii PLUS poslankyně Margita Balaštíková (ANO).
