Green Deal pro letadla popírá fyzikální zákony. Ohrozilo by to cestující, varují čeští výrobci
Letecký průmysl zřejmě nečeká stejný osud jako ten automobilový, v kterém nebude od roku 2035 možné vyrábět auta s klasickými spalovacími motory. Přestože by si Evropská unie přála omezovat i letecké emise, alternativní motory zatím nejsou na takové úrovni, aby mohly být považovány za spolehlivé. Podle českých výrobců letadel by ohrožovaly bezpečnost cestujících.
„Zatímco v automobilovém průmyslu lze popírat některé fyzikální zákony a na sílu do něj tlačit některé technologie, které z mého pohledu technika nejsou úplně nejsprávnější, tak v našem případě to politikům úplně nejde. Mohou zvedat ruce nahoru, ale letadla by padala dolů, protože nebudou fungovat. Tlaky do toho samozřejmě vstupují, ale tyto technologie nejsou ve vzduchu funkční,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS CEO firmy Orličan, která se zabývá výrobou malých a sportovních letadel, Václav Bervid.
ČTĚTE TAKÉ: Z Prahy do Ostravy autem za 2,5 hodiny. Doprava v Česku se zásadně změní, slibuje Mátl
Čtěte také
Technologie v tomto případě stále takřka neexistuje. „Aktuální projekty na využití elektrických motorů v letecké dopravě jsou spíše na malá letadla pro využití v tzv. sektoru General Aviation (soukromé, sportovní lety apod., pozn. red.) nebo nanejvýš pro regionální dopravu. Nejde v tuto chvíli ani tak o bezpečnost, jako o skutečnost, že nemáme k dispozici technologie poskytující dostatečnou energetickou hustotu,“ sdělil pro CNN Prima NEWS expert na letectví Jakub Habarta z Deloitte.
„Baterie, která by poskytla dostatečný výkon pro let dopravního letadla by byla příliš velká a těžká. Bezpečnost je v tuto chvíli až dalším problémem v pořadí,“ doplnil.
I u malých letadel jsou alternativní motorů aktuálně marginální záležitost. „Jakékoliv elektrické letadlo je dnes jen na 15 minut ve vzduchu. Přitom jde projekty, na které padly miliony eur. Funguje to, ale uživatelsky je to nesmysl,“ myslí se Bervid. „Ačkoliv první elektrické letadlo typově certifikované EASA bylo schváleno už v roce 2020 (je určeno pro výcvik pilotů, jedná se o malé dvoumístné Pipistrel Velis ze Slovinska), je brzo na to stanovovat podobně ambiciózní termíny jako v automobilové dopravě,“ doplnil zase Habarta.
Evropská cesta
Evropská unie se proto vydává jinou cestou než o automobilové dopravy. „EU konstatuje, že letecká doprava tvoří 3,8 % celkových emisí CO2 v Unií ročně, a tak je v běhu několik iniciativ. Mluví se o zdanění leteckého paliva, zapojuje se do schémat emisních povolenek nebo se letecké společnosti obracejí k využití SAF (sustainable aviation fuel) jako alespoň příměsi. Některé členské země také začínají omezovat kratší – typickým příkladem je Francie, kde je omezení na vzdálenost, je-li k dispozici rychlovlaková trasa,“ popsal Habarta.
Limity výzkumu si uvědomuje také sama EU „Bezpečnost je základním prvkem kultury v leteckém odvětví a tento závazek se odráží na všech úrovních... Evropská zelená dohoda znamená, že tytéž zásady je nyní třeba aplikovat na strategickou otázku ochrany životního prostředí, aby byla zajištěna dlouhodobá životaschopnost tohoto odvětví,“ uvedl Patrick Ky, výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost leteckého odvětví (EASA).
Podobně to vidí také čeští europoslanci. „Omezování emisí v letecké dopravě se řídí úplně jinou filozofií než v silniční dopravě, má být založené na systému emisních povolenek,“ uvedl pro CNN prima NEWS pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. „V současnosti je samozřejmě přechod na udržitelná paliva teprve v začátcích. Jednou z nejvíce zvažovaných možností jsou elektropaliva, překážkou je ale vysoká cena,“ doplnil jeho kolega Marcel Kolaja.
Přesto výrobci letadel očekávají od EU tlak. „Nahánění ze strany Evropské unie tam určitě bude – hlučnost, exhalace, emise a tak dále. Pořád je to ale o tom, že politicky se to nedá zmuchlat natolik, jako by to šlo na zemi. Určitě je to ale na přetřes, takže řešíme možnost elektrifikace, řešíme zabudovávání motorů, které dokáží spalovat syntetická paliva. Zatím je to hodně akademická debata, kdy argumenty, že to ve vzduchu nefunguje, jsou schopné převažovat nad vizemi to změnit. Automobilní průmysl ukáže, jestli by taková rozhodnutí teď padla na úrodnou půdu,“ doplnil Bervid.
Alternativní motory
Přesto vývoj alternativních motorů jede na plné obrátky. Zabývá se jím například česká firma MGM Compro. V brněnské pobočce americké společnosti Honeywell se budou vědci a inženýři zase zabývat dvěma velkými projekty, jejichž cílem je dekarbonizace letectví, tedy létání na jiná než fosilní paliva. Kromě vývoje nového vodíkového pohonu je potřeba změnit i celou architekturu letadla právě kvůli změně pohonu.
Budoucnost ekologického letectví je podle mnohých zase hybridní pohon. „Pokoušíme se vyrábět hybrid, letadlo, které bude z části plug-in hybrid, které se bude dát nabíjet a bude mít elektrický i normální motor. Někdo už dnes elektrická letadla má. Zkrátka ten trend tady nějaký je a je potřeba se trochu v tomhle kousat dopředu, takže se snažíme i my,“ uvedl pro CNN Prima NEWS CEO společnosti TL-Ultralight Aircraft Jiří Tlustý.
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
