Nadměrné pití sladkých nápojů může zapříčinit rakovinu, tvrdí studie Zdroj: iStock
Francouzští vědci přišli s prvním možným důkazem spojujícím konzumaci cukru a vzniku rakoviny. Po dobu několika let sledovali 100 000 lidí a jejich stravovací návyky. Z výsledků vyplývá, že se riziko kromě běžných sladkých limonád týká také stoprocentních ovocných džusů bez přidaného cukru.
Častá konzumace sladkých nápojů zapříčiňuje řadu zdravotních problémů, mezi které může patřit například obezita, cukrovka, vysoký tlak nebo riziko infarktu. V roce 2010 měly podle odborníků právě slazené nápoje na svědomí 178 000 úmrtí spojených s cukrovkou nebo kardiovaskulárními nemocemi po celém světě. Jejich konzumace se navíc stále zvyšuje.
Zatímco výše zmiňovaná rizika byla ve spojení se sladkými nápoji v minulosti dobře zmapována, spojení cukru s výskytem rakoviny nikoli. Ani nová studie to však stoprocentně nepotvrzuje.
Studie
Francouzského výzkumu se celkem zúčastnilo něco přes 100 000 lidí, kde tvořily většinu ženy. Průměrný věk účastníků byl 42 let. Celé pozorování trvalo pět let, v jejichž průběhu vědci objevili celkem 2 193 případů rakoviny. Ta se vyskytla jak u lidí, kteří pili slazené nápoje, tak u těch, jež pili pouze 100% ovocné džusy bez přidaného cukru.
Profesor Martin Haluzík, který pracuje jako zástupce přednosty centra v IKEMu, shledává výsledky studie zajímavými. „Výsledky jsou samozřejmě zatíženy tím, že jde o data založená na dotaznících a zatížená určitou nepřesností,“ upřesňuje pro TV Prima. „Obecně platí, že konzumace sladkých nápojů není zdravá s ohledem na fakt, že klasické cukry mají vysoký obsah energie. To se netýká pouze uměle vyrobených nápojů, ale také ovocných džusů, kde je obsah cukrů podobně vysoký,“ dodává. Nejlepší je prý pít vodu nebo neslazený ovocný čaj.
Problém se stoprocentními džusy bez přidaného cukru spočívá v tom, že i přes svou image zdravého nápoje obsahují značné množství cukru. Vymačkaný džus zbavuje ovoce dužiny, a tudíž koncentruje více cukru v menším množství. Právě díky dužině člověku stačí sníst například jedno jablko, v tekuté formě je ale zapotřebí jablek víc, člověk tak přijme více cukru.
Tato studie byla observační, je proto složité určit se stoprocentní jistotou, zda cukr v nápojích způsobuje rakovinu - je jen jedním z možných vysvětlení jejího vzniku. Ke stejným závěrům dochází profesor Haluzík: „Zda má pití džusů vztah k rakovině určitě není jisté. Toto je jen jedna studie, kde navíc nikdy není úplně jisté, zda je vztah sledovaného parametru k riziku rakoviny přímý, nebo zda jde o vztah jiný – například ti, kteří pijí sladké nápoje, mají více nitrobřišního tuku, ten je více spojen s diabetem a ten zvyšuje riziko rakoviny.“
Cílem studie rozhodně není odříznout lidi od pití sladkých nápojů, nicméně regulace jejich konzumování je namístě.
Sladké Česko
Češi v roce 2017 vypili průměrně 89 litrů limonád na člověka, 30 litrů sodovek a 67 litrů ostatních nealkoholických nápojů, což jsou podobná čísla jako rok předtím. Z dlouhodobého hlediska lze však konstatovat, že dochází k pomalému snižování konzumace sladkých nápojů v ČR. I to ale stačí na přední příčky konzumace sladkých nápojů v Evropě.
„Konzumace slazených nápojů je v ČR relativně vysoká, spíše asi typu Coca-Cola než stoprocentních džusů. Dá se říct, že koreluje s výskytem nadváhy, obezity a jejich komplikací,“ vysvětluje profesor situaci u nás.
Z loňských statistik vyplývá, že obezitou trpí 18,5 % Čechů, mírnou nadváhu má téměř polovina mužů a třetina žen. Ty si více hlídají svoje stravování a konzumují více ovoce než muži, kteří zase tráví v průměru více času sportováním.
Svět cukru
Na první pohled by se mohlo zdát, že v konzumaci sladkých nápojů „vedou“ Američané, tamní spotřeba nicméně v porovnání s předchozími roky naopak klesá. Vrcholu dosáhla v roce 1997, kdy jich lidé ve Spojených státech vypili za rok průměrně asi 200 litrů na člověka. Nyní je to zhruba 155 litrů, což však dělá USA stále jednou ze zemí s nejvyšší spotřebou sladkých nápojů. Ve velkém se také pijí sladké drinky v latinské Americe, především v Argentině a Chile.
Boj se zdravotními problémy zapříčiněnými cukrem se různí. Některé státy západní Evropy se rozhodly zavést daň ze sladkých nápojů. Naposledy to byla loni Velká Británie, která věřila, že tím dosáhne nižší obezity u dětí, už předtím tuto metodu ale aplikovala Francie, Belgie, Maďarsko či Mexiko.
Česká republika tuto daň nezavedla a ani se o ní ve veřejném diskurzu nemluví. Na nezdravé stravování ale vláda zareagovala například tzv. Pamlskovou vyhláškou v roce 2016, která z českých základních škol vyhnala nezdravé potraviny a slazené nápoje.
Štěpán Sochor
