Železniční raketový systém Bagruzin foto Front info
Na odstoupení USA od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 se očekávaly od Ruska konkrétnější akce než pouze ta, že Kreml od smlouvy rovněž odstoupí. Přímé kroky také skutečně přichází.
S první akcí se ohlásil premiér Dmitrij Medveděv a nabídl, že ruská vláda okamžitě uvolní finanční prostředky vztahující se k zesílení obrany Ruska: „Vezmeme-li v úvahu odstoupení Spojených států od smlouvy INF a odvetná opatření, které ruský prezident oznámil, poskytne ruská vláda potřebné prostředky a mechanismy pro financování výzkumu a vývoje nových typů zbraní.“
Navíc začínají padat již konkrétní plány na vyzbrojování. Ještě před několika dny ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že souhlasí s návrhem ministerstva obrany vyrábět nadzvukovou raketu středního doletu. Armáda začne také pracovat na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která je zatím jen na palubách ruských vojenských lodí.
S dalšími nápady a návrhy přichází ruští vojenští experti. Jeden z nich, Alexej Leonkov, mluví rovněž o raketě Kalibr a o jejím přizpůsobení na pozemní verzi, ale mimoto tvrdí, že Rusko díky svým zkušenostem s raketami Iskander a Jars může daleko rychleji zkonstruovat nové rakety středního doletu a hypersonické rakety, které mohou být hotovy nejpozději za rok a půl. Zajímavý je mimo jiné způsob umístění ruské rakety na železniční vagon – říkají tomu železniční raketový systém Bagruzin - z něj mají rakety dolet 5 až 6 tisíc kilometrů.
Mimo konstrukce a výroby nových raket je zde návrh ruských expertů na výrobu raket menšího a středního doletu, které se vyráběly ještě v dobách SSSR. Podle ruského vojenského experta Olega Želtonožka raketa RSD-10 "Pionýr", označovaná v zahraničí jako SS20, je mnohem levnější než Kalibr. Předností je, že existuje technická dokumentace a výrobu lze velice rychle rozjet. Tento typ rakety dříve představoval dvě třetiny raketového arzenálu SSSR a Západ měl z této síly velké obavy.
Za ještě větší riziko možného konfliktu nepovažují ruští experti ani tak samotné zbraně. Spíše upozorňují, že jestliže USA rozmístí nové raketové systémy v Polsku a v baltských republikách, zkrátí se doba jejich doletu a na to mohou ruští představitelé reagovat změnou taktiky. Místo o odvetném útoku by mohli uvažovat o preventivním úderu. Taková doktrína by přivedla svět do situace ještě horší, než byla známá Karibská krize v roce 1962.
Mirko Radušević
