Pražské prvomájové demonstrace proti islámu, klimatické změně, nízkým platům sester i potratům

Na Prvního máje se ve všech možných koutech hlavního města objevila tradičně různorodá shromáždění. Oproti Brnu tentokrát poklidnější. Podívali jsme se na Střelecký ostrov za politickou stranou Česká suverenita, majálesový pochod studentů, zdravotní sestry domácí péče volající po vyšších platech a protest proti potratům před magistrátem.

Rath do europarlamentu

Odbilo čtvrt na jedenáct a na Střeleckém ostrově kousek od Národního divadla mohli kolemjdoucí za sychravého počasí zpozorovat bývalého ministra zdravotnictví, hejtmana Středočeského kraje a současného lékaře Davida Ratha, který byl loni odsouzen na 8,5 roku do vězení za přijímání úplatků. Opodál stáli organizátoři akce z politické strany Česká suverenita, kteří netrpělivě vyčkávali, až podá vyjádření několika málo novinářům. Vše nasvědčovalo tomu, že byl David Rath hlavní hvězdou celého shromáždění.

„Zavolej toho Davida,“ zaznělo náhle z hloučku lidí, kteří se připravovali k hlavnímu hřebu prvomájového setkání. Poté co Rath věnoval svůj čas médiím, vrátil se zpět k hlavní skupince, kde se následně účastníci dohadovali o předem domluveném projevu, který měl český lékař přednést. Všichni se pak společně přesunuli o několik metrů dál před připravenou kameru.

Ve svém proslovu Rath ocenil pracující lid, naopak zkritizoval ty, kteří se na něm chtějí podle něj přiživit. „My chceme i tímto upozornit, že stojíme za lidmi, kteří pracují a chtějí pracovat a živí se svojí prací a nestojíme vůbec na straně těch de facto pijavic, kteří jenom se na internetu dozvěděli, že v Evropě jsou vysoké sociální dávky a že by to bylo supr vylézt támhle z nějaké díry a tady si za peníze lidí, kteří makají, v podstatě žít takový nějaký docela pohodový život,“ opřel se sebevědomě do přistěhovalců. Na závěr shrnula hlavní body předsedkyně strany Jana Volfová: „My prostě nechceme Islám a letos říkáme, že do Evropy chceme proto, abychom zabránili Islámu vstoupit do Evropy definitivně.“ Po projevu položili účastníci kytici na památník jako projev podpory pracujících a následně všichni pomalu zamířili po menších skupinkách pryč ze Střeleckého ostrova směrem na druhou stranu řeky. Skromná akce se odehrála bez potíží.

Pochod studentů

Kolem třičtvrtě na jedenáct dopoledne vyhlásili organizátoři zahájení pochodu studentského Majálesu. U Národního divadla na Náměstí Václava Havla se sešlo několik desítek studentů, kteří byli vyzbrojeni dobrou náladou, cedulemi a transparenty. Na nich se objevovaly protestní nápisy proti klimatické změně, znečišťování ovzduší nebo špatnému zacházení s učiteli. Pochod sálal pozitivní atmosférou a ze začátku mu přálo i počasí, které se na chvíli vyjasnilo. Celý průvod hlídalo zhruba dvacet policistů, kteří se postarali o to, aby studenti prošli Prahou bez úhony. Hlavním cílem pochodu byla prezentace studentské obce.

V zadní části průvodu se shlukovala skupinka reprezentující ironický Fakultní kosmický program alias FaKAP, jejíž předák dobíjel pochodu energii hlásáním do megafonu, kterým mimo jiné vyzýval kolemjdoucí, aby se k průvodu přidali. Většina lidí sledovala akci studentů s úsměvem na tváři.

První zastávku udělal průvod na Karlově náměstí, kde se účastníci shlukli kolem kašny. Tamním programem bylo, kromě proslovu organizátorů, recitování básní, kterému naslouchala asi stovka studentů. Podruhé zastavil pochod na Ovocném trhu, kde proběhla první část královské soutěže. Následně se vydal na Náměstí republiky, tam vystoupili akrobaté. Studenty neodradila ani zkouška sirén. Celá akce finišovala v kampusu v Hybernské ulici, kde mimo jiné vyvrcholila soutěž o krále majálesu. V kampusu poté program pokračoval až do večera.

Víc peněz pro sestry domácí péče

Hned vedle Palackého náměstí se sešlo asi dvacet sester domácí péče, které požadovaly zlepšení svých platových podmínek. Místo nebylo vybráno náhodou, Zítkovy sady, kde se protest konal, totiž stojí přímo před budovou Ministerstva zdravotnictví. Kolem jedenácté hodiny symbolicky obvázali protestující tamní stromy červenými mašlemi.

Sestry domácí péče asistují pacientům v jejich domovech. Ošetřují osoby, jejichž diagnóza není natolik vážná, aby musely být hospitalizovány. Státu tak vesměs šetří peníze za jejich pobyt. Přesto jsou ale zdravotní pracovnice finančně podhodnocovány, tvrdí Charita České republiky. „Cítíme určitou odpovědnost za to, kam se domácí zdravotní péče posunula. Rozbíhali jsme ji tady na ministerstvu před 25 lety jako pilotní projekt, který se osvědčil a rozběhl se do celé republiky a nyní začíná stagnovat a dalo by se říct, že domácí péče kolabuje na mnoha místech,“ řekla Ludmila Kučerová, koordinátorka zdravotních aktivit Charity ČR.

„Ten problém je v tom, že my tu práci odvedeme a až zpětně pojišťovny řeknou, kolik z ní nám proplatí,“ vysvětlovala jedna ze sester. „My nemůžeme ani rozhodnout, kolik té práce uděláme, protože tu nám nakáže lékař. My ji musíme podle zákona provést, ale na pojišťovnách je potom, aby nám řekli, kolik nám zaplatí, přitom mi ji (práci) musíme udělat,“ dodala.

Sestry protestovaly především proto, že chtěly narovnat platové podmínky, a to alespoň do výše, kterou pobírají sestry v nemocnicích. Ty mají totiž v průměru měsíčně asi o 10 tisíc hrubého vyšší plat. Stává se tak, že některé pracovnice odchází z domácí péče pracovat raději právě do nemocnic. Organizace však věří, že jim ministr zdravotnictví Vojtěch vyjde vstříc.

NE potratům

Před budovou magistrátu hlavního města se na Mariánském náměstí sešla necelá desítka lidí s cílem zvýšit povědomí o vážnosti potratu. Z většiny věřící pořadatelé akce dali svými transparenty najevo, že jsou striktně proti usmrcení dítěte. Zakládají si ale také na tom, že je potřeba, aby ženy dostaly odbornou pomoc.

„K tomu, aby se člověk mohl svobodně rozhodnout, tak je potřeba, aby o tom něco věděl. A tahle věc vyžaduje hluboké znalosti, protože, jak se můžu vyjádřit k něčemu, o čem vím tak málo,“ odpovídá Hana Řehořová na otázku, zda by neměly mít ženy možnost svobodné volby. Jednu z vedoucích iniciativy šlo s cedulí, na které bylo napsáno „Stop abortion“ (Stop potratům), jen stěží přehlédnout. Na ulici rozdávala informativní letáky s logem organizace Hnutí pro život. Prospekt mimo jiné obsahoval číslo na linku pomoci a webové stránky projektu Nesoudíme. Pomáháme.

Organizátorka také poukázala na zdravotní problémy s potratem spojené. Poukázala na tzv. postabortivní syndrom, který se neprojevuje jen fyzicky, ale i psychicky. U žen, které se rozhodnou jít na potrat, se mohou objevit výčitky svědomí a jiné psychické problémy. Je podle ní lepší dítě donosit a poté ho poskytnout k adopci.

Událost si nevyžádala žádnou větší pozornost, stejnou akci však organizátoři plánují uskutečnit před magistrátem každou následující první středu v měsíci až do podzimu.

Štěpán Sochor

Tagy: