Příběh rodiny nakažené koronavirem: Dvojčata nad nemocí zvítězila, otec ale svůj boj prohrál

Šestapadesátiletého Zdeňka Pečenku jsme potkali ve čtvrtek 16. dubna před odběrovým místem v Nemocnici Na Bulovce. On sám s koronavirem bojuje od 25. března. Jeho bratr –⁠ dvojče –⁠ ležel do pátku na infekčním oddělení.

„Bratr, ten měl hodně těžký průběh. Nakonec to dopadlo tak, že musel být uveden do umělého spánku a na plicní ventilaci bojoval o život. Teď už jsme si mohli i zavolat a musím říct, že to bylo velmi emotivní, protože jsem o něj měl strašný strach,“ uvedl pro zpravodajství TV Prima Zdeněk Pečenka. Bratr pana Zdeňka, Michal, nebyl v zahraničí, ani se s nikým nakaženým prý nepotkal. Ze začátku ho tak ani nenapadlo, že by mohl mít koronavirus. Několik dní měl horečky a kašel. Lékařka ho poslala domů s chřipkou. Když se jeho stav ani po čtyřech dnech nelepšil, volali na hygienu. Ta dala pokyn odběrové sanitce, která devět dnů od prvních symptomů přijela k Pečenkovým před dům. Výsledků testů se ale nedočkali.

Michalovu partnerku připravovali lékaři na nejhorší

„Po týdnu žena zavolala praktické lékařce a ta mi na recept poslala antibiotika. Třetí den potom, co jsem je užíval, se ten můj stav prudce zhoršil, měl jsem najednou teploty přes 40 stupňů, tak mi žena zavolala sanitku. Odvezli mě rovnou na ARO a tam jsem se dozvěděl, že mám COVID-19 a ten že mi způsobil těžký virový zápal plic, že se mi hromadí voda na plicích a že mě teda budou muset uvést do umělého spánku,“ vzpomínal Michal.

Jeho partnerce, u které se nákaza také potvrdila, lékaři řekli, že se má připravit na nejhorší. „A teď co? Strach o muže v nemocnici, strach o děti v domácnosti. Takže jsem okamžitě nastolila opatření, že děti spolu byly v pokoji zavřené. Bylo to šílené – já jsem si ráno nasadila gumový rukavice a roušku a v tom jsem fungovala až do pozdních nočních hodin. Když jsem uvařila, tak jsem jim to nechávala na židli v předsíni, kde si to po zaťukání na dveře vyzvedly,“ upřesnila paní Jaroslava s tím, že obdivuje své děti za to, že to spolu vydržely.

Druhého dubna Michala Pečenku doktoři probudili, napojili na kyslík a začali vracet do života. „Zhubnul jsem za tu dobu, co jsem byl v nemocnici, o dvanáct kilo. Jsem dost slabý samozřejmě, a tu kondici budu muset ještě nějakou dobu nabírat,“ upřesnil.

Otec bratrů boj s koronavirem nepřežil

Koronavirem se nakazili i rodiče obou bratrů. Jejich maminku se podařilo lékařům zachránit, otec ale koronaviru podlehl. „Tatínek, bohužel, byl odvezen už v dost těžkém stavu a během dvou dnů zemřel, protože měl vysoký věk a selhávaly mu orgány, krevní a srdeční oběh a ledviny, takže tam už nebyla naděje, bohužel,“ popsal Zdeněk.

Jeho bratr se smutnou zprávu dozvěděl, až když sám boj s nemocí vyhrál. „Když jsem se to dozvěděl, tak to bylo pro mě velice těžké. Byl jsem moc smutný, že jsem se s ním nemohl rozloučit. Jsem moc rád, že aspoň maminku se podařilo zachránit,“ popsal Michal.

Muž, kterému lékaři z Bulovky zachránili život, se teď začíná těšit na návrat k běžnému režimu. A čeká ho i jeden zásadní životní krok. „Já se poměrně těším zpátky do práce. Rád uvidím kolegy. A já teda pokládám svoji ženu –⁠ vlastně není to moje žena, jsme spolu 16 let – za manželku, tak jsme se domluvili, že bychom se vzali co nejdřív,“ uzavřel.

Simona Dočkalová