ilustrační foto
Loňský rok byl druhým nejteplejším v historii měření. Vyplývá to ze studie amerického národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) a pro oceán a atmosféru (NOOA). Teplejší už byl jen rok 2016. Vědci upozorňují na fakt, že v poslední dekádě byla průměrná teplota o více než jeden stupeň vyšší než na konci 19. století, informuje server New York Times.
Vědci ve své analýze využili data z tisíců pozorovacích stanic po celém světě. Podle výsledků byl loňský rok jen nepatrně chladnější než rok 2016, který je nejteplejším rokem v historii měření. Celkově se šest nejteplejších let vyskytlo v poslední dekádě.
Výsledky studie jsou velice podobné těm, které vyplývají z dřívější analýzy evropského programu Copernicus. Trend oteplování naší planety „je jasný a nesporný“, okomentoval nejnovější výsledky Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia, který patří pod NASA. „Zaznamenané povrchové teploty nám ukázaly, že poslední dekáda byla o více než jeden stupeň teplejší než konec 20. století. A my víme, že to bylo způsobeno lidskou aktivitou,“ uvedl Schmidt podle New York Times.
LIVE: NASA and @NOAA climate experts discuss the annual global temperatures analysis for 2019 in a teleconference: https://t.co/PWJkcuQ2Jt
— NASA (@NASA) January 15, 2020
Earth's global surface temperatures in 2019 were the second warmest since modern recordkeeping began in 1880: https://t.co/ZRrydb1PiR pic.twitter.com/aA4kbtaWJU
Jen několik částí světa si uchovalo své typicky chladné podmínky. Mezi ně patří například střední a severní Kanada. Naopak některé regiony zažily extrémně vysoké teploty, které měly v některých případech závažné důsledky. Například průměrné teploty v Austrálii byly podle místního meteorologického úřadu loni o 1,5 stupně vyšší než v polovině 20. století. Australané se navíc potýkají také s nedostatkem srážek, například v prosinci pršelo nejméně v historii měření. Tyto okolnosti tak výrazně napomohly nekontrolovatelnému šíření lesních požárů, se kterými se Austrálie stále potýká.
Rekordně vysoké teploty panovaly v roce 2019 také na Aljašce. V březnu naměřili meteorologové na některých místech amerického státu několik dnů po sobě i 5,5 stupně, což je přibližně o 15 stupňů více, než bývá touto dobou obvyklé. Loňský rok tak jen potvrdil postupné dlouhodobé oteplování, kvůli kterému na Aljašce roztávají ledovce a mizí i mořský led.
S problémy se minulý rok potýkal také jih Afriky, který zasáhlo nejhorší sucho za poslední desetiletí. V Zambii a Zimbabwe klesla produkce kukuřice a obilovin o 30 %, v důsledku čehož trpěly miliony lidí nedostatkem jídla. V ohrožení jsou i dodávky elektřiny. Zambie i Zimbabwe totiž k výrobě elektřiny využívají přehradu Kariba na řece Zambezi. Ta je ale v současné době zaplněna vodou pouze z 20 % své kapacity.
