ilustrační foto Zdroj: Pixabay
O hodinu spánku nás připraví přechod na letní čas. Delší dny a kratší noci mají své fanoušky, ale i odpůrce. Změna času je komplikací například pro vlakovou a autobusovou dopravu.
V noci na neděli se ručičky hodinek ve dvě hodiny ráno posunou o celou hodinu dopředu. Tím oficiálně začne letní čas, kterému ale ne úplně každý fandí. Kvůli údajným negativním dopadům na biorytmus a zdraví se změna času dostala až do Evropského parlamentu.
Právě tam europoslanci diskutovali, zda je lepší zachovat střídání času, nebo ho zrušit. Osmdesát europoslanců požadovalo zrušení střídání času. Mezi nimi byl i Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který je také předsedou právního výboru Evropského parlamentu. Vadí jim především zdravotní negativa.
V tom jim částečně dávají za pravdu i někteří lékaři. Změna času je podle nich problém hlavně u dětí a starších lidí. Zvyknout si na „nový čas“ jim trvá přibližně týden. Střídání ze zimního na letní čas přidělává práci také dopravcům, kteří musí vždy změnit časy některých spojů.
Zpět k zimnímu času se vrátíme přesně v den stého výročí vzniku Československa, tedy 28. října.
A proč se vlastně mění čas? Střídání bylo zavedeno především kvůli úspoře elektrické energie. Právě díky posunu je denní světlo k dispozici po dobu běžné denní aktivity, a tím pádem se snižuje spotřeba umělého osvětlení. Letní čas byl poprvé zaveden už v období první světové války.
