Vladimir Putin
Západobalkánské zápisky jsou shrnutím nejdůležitějších událostí v zemích bývalé Jugoslávie i dalších zemích jako jsou Řecko nebo Turecko, které jsou vzhledem k teritoriu rovněž významné.
Pod titulkem „Politika USA vážně ohrožuje Balkán, budeme technicky a vojensky spolupracovat se Srbskem“ byl publikován rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem den před jeho oficiální návštěvou Bělehradu.
Rozhovor ruského prezidenta pro srbské deníky Politika a Večernje novosti je poměrně komplikovaný tím, že je velmi komplexní a detailní, obsahující snad všechny oblasti spolupráce se Srbskem od Tureckého toku až po stavbu chrámu v Bělehradě a pohledy Ruska na země bývalé Jugoslávie. Z odpovědí nelze nenabýt dojmu, že je Putin musel číst z konceptu připraveného poradci na předem zaslané otázky srbských novinářů.
Zanecháme-li dojmy, všimneme si, že teritorium Balkánu bere ruský prezident z politického pohledu jako velice složitý region, s tím, že se zde „Rusko vždy snažilo o konstruktivní spolupráci“. Navíc podle Putina má Rusko sice na Balkánu řadu přátel, ale Srbsku přiřazuje navíc roli strategického partnera. Dále se vyslovil ke zdejší úloze Ruska, což nazval „posilováním regionální bezpečnosti a stability“. To označil za prioritu. „Podporujeme právo a zájmy balkánských zemí a národů v rámci mezinárodních úmluv,“ řekl ruský prezident.
Vladimir Putin v rozhovoru kritizoval politiku Západu vůči Balkánu, a to zejména USA. Americké působení v regionu označil za destabilizující faktor. Podle Putina je politika Západu zaměřená na upevňování jejich dominance v regionu a jako příklad uvedl: „Již v roce 1999 síly NATO bez souhlasu OSN bombardovaly Jugoslávii a násilně oddělily Autonomní oblast Kosovo.“ Dále ruský prezident komentoval následné akce Západu v bývalé Jugoslávii, jako jsou uznání samostatnosti Kosova v roce 2008, rozhodnutí začlenění Černé Hory do NATO v roce 2017 a nejnovější tlak na Makedonii, její vstup do NATO. Pochopitelně, že Vladimir Putin neopomenul kritizovat představitele Kosova v souvislosti s formováním kosovské armády. To označil za „přímé bezpečnostní riziko zostřující situaci v regionu, kdy EU před jednostrannou akcí Kosova zavřela oči a přitom chce hrát roli prostředníka v jednání o urovnání vztahů mezi Bělehradem a Prištinou.“
Za nejdůležitější v celém rozhovoru lze označit Putinovu kritiku NATO, jejího rozšiřování jako dědictví studené války, což označil za chybnou a destruktivní vojensko-politickou strategii: „Aliance se snaží o zvýšení své přítomnosti na Balkánu a tím vlastně obnovuje linii rozdělení Evropy. Hrubě tím narušuje princip nedělitelnosti a bezpečnosti. Vše směřuje nikoli k stabilitě, ale naopak ke ztrátě důvěry a růstu napětí v Evropě.“
Další okolnosti návštěvy a „Putin go home“
Od Putinovy návštěvy v Bělehradě se zejména očekává jeho prohlášení ke Kosovu a dopředu prezidentův poradce Jurij Ušakov naznačil, že se prezident vysloví o nutnosti dodržování Rezoluce RB OSN 1244 s tím, že Rusko podpoří řešení, na kterém se dohodnou obě strany. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić však uvedl, že nelze očekávat, že zazní spektakulární řešení kosovské otázky.
Koloritem návštěvy nejvyššího představitele Ruska v Bělehradě je, že kosovští Srbové nejen v Kosovské Mitrovici ale i na dalších místech severního Kosova vyvěsili ruské vlajky a naopak ve Vojvodině se objevily na veřejných místech plakáty s nápisem „Putin go home“, které vylepila organizace Mlada Vojvodina, která je pro oddělení tohoto regionu od Srbska.
Putinovy návštěvy si všímají sousedé, a to především Makedonci a Řekové, neboť jejich země žijí v napětí vyvolaném sporem ohledně nového názvu Severní Makedonie. Spor došel až k hlasování o důvěře řecké vlády, kdy jeden z koaličních partnerů, ministr obrany Panos Kammenos z malé pravicové strany Nezávislí Řekové, podal demisi. Premiér Tsipras hlasování ustál pouze o jeden hlas, což může vyvolat pokračování krize, neboť před hlasováním prohlašoval, že usiluje o silnou většinovou podporu. Rusko k otázce názvu zastává neměnné stanovisko, a to, že již před šestadvaceti lety uznalo název Republika Makedonie a nehodlá svůj názor měnit. Kremlu zejména vadí ochota této balkánské země vstoupit do NATO (více k tomu lze nalézt na twitteru ruského ministerstva zahraničí).
Trilaterální dohoda
Mimo shora uvedené zprávy o Putinově návštěvě vyvolalo rozruch na Balkánu prohlášení tureckého prezidenta Recepa Erdogana u příležitosti návštěvy chorvatské prezidentky Kolindy Kitarovićové v Turecku. Ve vzájemných rozhovorech muselo nutně dojít na téma Bosna, neboť obě země mají o teritorium eminentní zájem. Erdogan se vyslovil pro revizi mírové smlouvy z Daytonu: „Smlouvu je nutné revidovat, neboť dnes je naprosto jasné, že Dohoda z Daytonu pro budoucnost Bosny a Hercegoviny nic nepřinesla.“ Turecký prezident vidí řešení pro Bosnu v zapojení OSN na revizi smlouvy. Mimoto se vyslovil pro vytvoření takzvané trilaterální dohody mezi Tureckem, Chorvatskem a Bosnou, jejímž účelem by mělo být řešení společných zájmů. V tomto ohledu je jasné spíše to, že Chorvatsko po bosenské válce nedosáhlo takové pozice v Bosně jako Srbsko a hledá možnost revize. Turecko má zájem pro změnu na celistvosti Bosny, aby nedošlo k jejímu rozpadu, neboť teritorium je jeho historicky ústředním zájmem na Balkánu.
Mirko Radušević
