Tisíc dnů války a zlomový rok 2025: Trump to může celé poslat do háje, bojí se Ukrajinci
V zákopech a v hledáčku nepřátelských dronů jsou už tisíc dnů. Ruská invaze přinesla Ukrajincům enormní oběti na životech a spálenou, hustě zaminovanou zemi. Obránce navíc čeká rok plný nejistot – jakmile se Donald Trump opět ujme prezidentského úřadu ve Washingtonu, může přijít zlom, který se jim líbit nebude. „Trump to může celé pos*at a donutit nás odevzdat kus území Rusku, jinak nám nedá zbraně. To je asi ten nejčernější scénář,“ obávají se nahlas ukrajinští vojáci oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Popsali i další možnosti, jak by mohl svérázný prezident zasáhnout do průběhu války.
Končící prezident Joe Biden dal konečně Ukrajině zelenou, aby americkými raketami zasáhla cíle na ruském území. Svolení, na které Kyjev čekal roky, berou mnozí ukrajinští vojáci jako poslední dárek na rozloučenou. Jakmile totiž Biden přenechá prezidentské křeslo v Bílém domě Donaldu Trumpovi, čekají je pravděpodobně těžké časy – nebo konec války, ne však podle jejich představ.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Možnost pálit do Ruska? Velký efekt pro Ukrajince, míní Bříza. Očekává smršť ruských výhružek
„Trump sliboval, že ukončí válku do jednoho dne. To nesplnil, ale všem je jasné, že to byla nějaká předvolební rétorika. Možná jsme nakonec i rádi, protože rychlý konec války by spíš znamenal velké kompromisy, a to především na naší straně. Přitom my jsme obětí války, ne Rusko. Válku začal Vladimir Putin,“ napsal redakci CNN Prima NEWS ukrajinský voják Anatolij.
Čtěte také
„Může to celé pos*at a donutit nás odevzdat kus území Rusku, jinak nám nedá zbraně. To je asi ten nejčernější scénář,“ poznamenal ohledně spekulací, že by USA pod různými záminkami donutily Ukrajinu, aby přenechala Moskvě to, co okupační síly dosud dobyly na východě zpustošené země.
Podobnou optikou na situaci nahlíží i česko-ukrajinský bojovník, který si říká „Matouš“. Podle něj se Trump musí rozhodnout mezi penězi pro zbrojní průmysl a syndromem spasitele. „Určitě bude chtít ukázat, jaký je borec a jak zachránil Ukrajinu před totálním zničením. Ale nechat Rusku kus území? Akorát vznikne záminka na další válku v budoucnu. Ukrajinci si nenechají ukrást svou zemi,“ doplnil.
Jak by ještě mohl Trump zasáhnout do průběhu války? Podle něj může prezident Spojených států tlačit na vznik demilitarizované zóny mezi Ruskem a Ukrajinou. Pak by ale záleželo, kde by začínala a kam by se táhla. Opět platí, že by Kyjev nejspíše odmítl odevzdat půdu, která Ukrajincům náležela před únorovou invazí v roce 2022.
„Anebo zkrátka bouchne pěstí do stolu a přestane nám posílat munici, dokud nepřistoupíme na jeho mírové podmínky. USA přijdou o nemalou část peněz ze svého zbrojního průmyslu a my tu budeme další roky krvácet, možná rychleji než kdy předtím. Je pravda, že bez dělostřelecké munice a raket nás může Rusko převálcovat. On ty zdroje má,“ konstatoval „Matouš“ ze Záporoží.
Čtěte také
Válka připravila o život i děti
Ukrajina i po tisíci dnech od vypuknutí invaze agresorovi odhodlaně vzdoruje a působí mu obrovské ztráty. Rusové podle Kyjeva přišli o 722 tisíc vojáků, 9 365 tanků, 19 059 dalších obrněných vozidel, 29 428 transportních vozidel, 21 838 dělostřeleckých systémů, 329 vrtulníků, 369 letounů a 19 073 dronů. Není pochyb, že značné ztráty (i když o poznání menší) budou také na straně Ukrajiny. Čísla však nelze nezávisle ověřit.
Podle podzimních čísel OSN si ruská agrese vyžádala více než 12 tisíc zabitých a přes 26 tisíc zraněných civilistů na ukrajinské půdě. Výroční závěry Kyjeva a OSN se obvykle příliš neliší. OSN, která do statistik zahrnuje pouze ověřené případy, ale opakovaně upozorňuje, že skutečný počet zabitých i zraněných ukrajinských civilistů bude výrazně vyšší.
„Statistika ruských válečných zločinů – nejméně 589 zabitých dětí a dalších 1 682 zraněných,“ lze vyčíst z listopadového hlášení Generální prokuratury Ukrajiny, která dodala, že má jen velmi omezený přístup k datům z Ruskem okupovaných území. Znovu je třeba podotknout, že skutečné počty budou mnohem vyšší. Ukrajinská generální prokuratura nashromáždila také přes 148 tisíc vážných podezření z ruských válečných zločinů či zločinů agrese.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Krvavé lázně a hromada šrotu. Video ukazuje, jak ruský agresor pociťuje válku i na svém území
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
