Afghánistán pod vládou Tálibánu jako nejvyšší hlava státu povede hlavní velitel radikálního hnutí Hajbatulláh Achúndzáda. Informoval o tom mluvčí Tálibánu. Achúndzáda však nebude figurovat jako prezident. Tato funkce by sice měla být obsazená, ale ten, kdo ji bude zastávat, se má stejně zodpovídat právě vůdci Tálibánu.
Poslední týdny se spekulovalo, kdo bude oficiálně figurovat jako nejvyšší představitel Afghánistánu poté, co vládu na většině území převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán. Nyní je jasno. Představitelé Tálibánu oznámili, že zemi povede hlavní velitel radikálního islámistického hnutí Hajbatulláh Achúndzáda.
Nebude přitom zastávat post prezidenta či premiéra. Tyto funkce plánují Tálibánci obsadit, ale jejich držitelé se mají zodpovídat právě Achúndzádaovi. Hnutí by navíc brzy mělo oznámit, kdo všechno usedne v nové vládě. „Konzultace o nové vládě jsou téměř u konce. Islámská vláda, již brzy vyhlásíme, se stane pro národ modelem,“ sdělil médiím zástupce Tálibánu Inamulláh Samanganí.
Afghánský web TOLOnews připomněm, že podobný model platí i v Íránu, kde se sice střídají prezidenti, ale nejvyšším představitelem země již léta zůstává náboženský vůdce ájatolláh Chameneí.
Muž, který sjednotil Tálibán
Achúndzáda stojí v čele hnutí Tálibán od května 2016. Tehdy v něm nahradil Muhammada Mansúra, kterého při útoku bezpilotního letounu zabili Američané. Příliš informací o něm ale neexistuje. Zahraniční pozorovatelé ho označují za člověka, který spíše než válčení řeší náboženské otázky.
Tálibánci jej však mají v úctě, protože po smrti Mansúra dokázal sjednotit roztroušené frakce hnutí a i když působil zpovzdálí, dokázal jej nastartovat až k nynější sérii vítězství a ovládnutí většiny Afghánistánu.
Lídr Tálibánu podle všeho nikdy nevystupoval v médiích, ale to by se nyní mělo změnit. Již brzy by měl poprvé vystoupit v televizi, a to právě v okamžiku, kdy se oficiálně ujme moci. Místo jeho pobytu je zahaleno tajemstvím, ale má se za to, že operovat bude z Kandaháru.
Pandžšírský odboj se stále drží
Tálibánci nedávno dobyli většinu země včetně hlavního města Kábulu. Dosavadní prezident Ašraf Ghání prchl ze země a stejně tak další vládní představitelé. Zahraniční síly se následně začaly z Afghánistánu stahovat, a to včetně velvyslanců.
Ze země se snaží dostat také Afghánci. Zejména pak ti, kterým hrozí represe ze strany Tálibánu. Patří mezi ně například tlumočníci, kteří pomáhali zahraničním vojenským jednotkám v boji proti radikálním islamistům. Jen do Česka se takto dostalo přes 160 Afghánců.
Ne celá země je však pod nadvládou Tálibánu. V Pandžšíru se stále drží hnutí odporu vedené Ahmadem Masúdem, který je syn legendárního vojevůdce Ahmada Šáha Masúda, a také bývalým viceprezidentem Amrulláhem Sálihem, který se nyní označuje za úřadujícícho prezidenta. Masúd zmínil, že má pod svým velením zhruba devět tisíc bojovníků. Zahraniční pozorovatelé ale tvrdí, že odpor v podstatě nemá šanci.
