Na dostavbu dálnice D3 ve středních Čechách si řidiči ještě zřejmě počkají. Zdroj: Ministerstvo dopravy
Nedokončená dálnice D3 mezi Prahou a Českými Budějovicemi a dále Rakouskem je jednou z největších bolístek české dopravní infrastruktury. Řidiče trápí především chybějící úsek ve středních Čechách, kvůli kterému musí trávit spoustu času v kolonách. Dostavbu komunikace, která by měla vést přes Posázaví, navíc zřejmě zbrzdí další komplikace. V příštím roce totiž vyprší stanovisko k vlivu stavby na životní prostředí EIA, bez něhož nemohou být práce zahájeny.
Stanovisko EIA, které v roce 2011 schválilo západní i východní variantu středočeské D3 jako „možné“, propadlo již v roce 2017. Jeho platnost byla následně prodloužena, podruhé však skončí v roce 2022. „Obsahově dokumentace EIA čerpá z podkladů, které jsou poplatné stavu území před deseti až padesáti lety,“ píše Alternativa středočeské D3 v tiskové zprávě.
Vznikne další dálnice na Moravu? Podívejte se na dopravní priority nové vlády
Připravovaný kabinet Petra Fialy nešetří v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury svými sliby. Koaliční program, který předchází programovému prohlášení vlády, naznačuje, jakým směrem se budou kroky vlády v oblasti dopravy ubírat. Koalice však zatím nepřichází s žádnými projekty, na kterých by už nepracovaly vlády minulé. Podle předběžných spekulací by se měl novým ministrem dopravy stát Martin Kupka (ODS).
Iniciativa to uvádí jako další z mnoha důvodů, proč od plánované trasy dálnice upustit. Jako proveditelnou variantu prosazují zkapacitnění současné silnice první třídy vedoucí přes Benešov.
Karla Makovcová Chlumská z uskupení vysvětluje: „Alternativní nedálniční řešení je technicky mnohem jednodušší, mnohonásobně levnější a má potenciál dříve pomoci regionu na rozdíl od problematické dálnice. Situace žádá od nového vedení ministerstva dopravy v době ekonomické transformace ČR a její konfrontace se změnou klimatu více hospodárný, udržitelný a operativní přístup k dopravě. Nikoliv prosazovat rozporuplné obří projekty z minulých dob za přemrštěnou cenu.“
Ministerstvo dopravy však ubezpečuje, že vypršení stanoviska EIA není tak zásadní problém, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Obecně je možno platnost prodloužit bez nutnosti proces opakovat. Musí se prokázat, že nedošlo od jeho vydání k změně, která by mohla mít významný vliv na životní prostředí,“ sdělil pro CNN Prima NEWS mluvčí rezortu František Jemelka.
„Na středočeskou část dálnice D3 je zpracována srovnávací studie, jejímž cílem bylo ověřit a dokladovat, že od vydání stanoviska EIA v roce 2012 nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí,“ doplnil mluvčí s tím, že během listopadu bude podána žádost na prodloužení platnosti EIA.
Preferujeme trasu přes Posázaví, zní z ministerstva
Co se týče plánované trasy, ministerstvo nemá v úmyslu svůj záměr měnit. „Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR jednoznačně preferuje a dále bude preferovat přípravu stavby dálnice D3 ve Středočeském kraji v západním koridoru dle platných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje a v souladu s vydaným souhlasným stanoviskem EIA,“ potvrdil Jemelka.
Česká železniční síť zaostává. Jezdí se stejně jako za první republiky, říká Fiala
Česká železniční síť patří dlouhodobě mezi největší bolavá místa tuzemské dopravní infrastruktury. Zemi nadále chybí tolik diskutované rychlotratě a doposud vázne i rekonstrukce stávajících koridorů. Kritické hlasy z opozice upozorňují, že vláda železnici zanedbala a jezdí se po ní stejnou rychlostí jako za první republiky, což vláda odmítá. Nepříjemnou ukázkou stavu českých tratí může být i příklad spojení mezi Brnem a Ostravou, kde se bude minimálně dalších deset let jezdit pouze po jedné koleji.
Ministerstvo dopravy nadále preferuje trasu kolem Posázaví, která byla dle názoru rezortu opakované vyhodnocena jako ekonomicky smysluplná a pro obyvatele nejvhodnější.
Problematika vhodnosti trasování se již v minulosti několikrát řešila, a to s opakovaným výsledkem: „Potvrzením západního koridoru. Umístění stavby v tomto vymezeném koridoru má svoji jednoznačnou dopravně-inženýrskou logiku,“ sdělil mluvčí.
„Jsme přesvědčeni o tom, že technický návrh dálničního tělesa včetně založení objektů je možné navrhnout tak, aby nebylo technické řešení průchodu územím nijak znehodnoceno. Ředitelství silnic a dálnic ČR předpokládá, že dojde ke zpřesnění návrhu v závislosti na výsledcích podrobného geologického průzkumu. Podrobné geotechnické průzkumy byly 1. 11. 2021 zahájeny na celé trase,“ doplnil Jemelka.
