Interview PLUS, Ahmed Bin Sulayem - 30.3. v 14:42
Podnikatel, obchodník a vizionář. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat výkonný ředitel dubajského komunitního centra DMCC, Ahmed Sultan bin Sulayem, který byl hostem pořadu Interview PLUS. V něm se rozhovořil nejen o burze s diamanty a drahými kovy či kryptoměnách, ale také o spolupráci, kterou jeho prostřednictvím Spojené arabské emiráty navázaly s Českou republikou, nebo o důvodech, proč udělat z vody burzovní komoditu.
K DMCC se Ahmed bin Sulayem připojil v roce 2001. Tedy rok před otevřením. Za jeho vedení se v celosvětovém měřítku DMCC stalo už osmkrát za sebou největší zónou volného obchodu. „I když nemohu předpovídat budoucnost, řekl bych, že nějaká ocenění získáme i v letošním roce. Dnes reprezentujeme přes 23 000 firem,“ věří.
Drahé kovy i diamanty...
„Oficiálně DMCC začalo fungovat v dubnu roku 2002, kdy získalo povolení a mandát k přilákání komoditních společností k obchodování s drahými kovy, diamanty, drahokamy a zemědělskými komoditami a vytvořit zónu volného obchodu, která se na tyto společnosti a trhy specializuje,“ říká výkonný ředitel DMCC a podotýká, že v průběhu let se podařilo postavit tři zásadní sídla – Zlatou, Stříbrnou a Diamantovou věž. „V Diamantové věži sídlí dubajská burza s diamanty, kde se obchoduje se surovými a broušenými diamanty i barevnými drahokamy, je tam také největší soukromý trezor se zlatem.“
Spolupráce s DMCC se tedy týká společností napříč celým světem. K tomu napomáhá i strategická poloha Dubaje, která je známá jako důležité redistribuční centrum, jenž je mimochodem také nejdůležitějším centrem obchodu se surovými diamanty.
„Věřím, že brzy se stane také třetím nebo dokonce druhým nejdůležitějším centrem pro broušené diamanty,“ přiznává Ahmed Sultan bin Sulayem.
... i káva a čaje
Časem ovšem přibyly další komodity, o které je ve světě velký zájem. Jednou z těch nejnovějších je káva. „Zrovna před tímto rozhovorem jsem se sešel se zástupci české pobočky Specialty Coffee Association, abych jim představil naše centrum pro obchod s kávou. Stále tedy rosteme,“ říká podnikatel ze Spojených arabských emirátů v pořadu Interview PLUS Danielu Konewkovi. „Z firem, které jsme zaregistrovali od roku 2003, u nás zůstalo přes 90 procent a zhruba 90 procent společností, které obchodují v rámci DMCC, jsou v Emirátech vůbec poprvé.“
Kromě toho je Dubaj také nejvýznamnějším uzlem, co se týče obchodu s čajem. „Na světovém trhu máme podíl mezi 60 a 70 procenty. Pokud jde o reexport, máme čaje z Číny, Indie, Jihoafrické republiky a dalších zemí světa. Některé putují do našeho čajového centra, kde jsou zabaleny a opatřeny white label etiketou,“ vysvětluje výkonný ředitel DMCC.
Nechybí ani kryptoměny
Aktuálně v největší zóně volného obchodu funguje zhruba šest set podniků v oblasti kryptoměn, které celkem tvoří sedmdesátiprocentní podíl na regionálním trhu. Mezi nimi například Blockchain.
„Mně se kryptoměny líbí, protože země ze západní Afriky nebo Ameriky, které mají problémy se svými centrálními bankami nebo měnami, nemají jinou možnost. Například v Ekvádoru je měnou dolar, a proto je jeho export dražší než třeba z Kolumbie, která má levnější měnu, a to je pro něj nevýhoda. V Libanonu například důvěřují bitcoinu víc než své centrální bance. Každá země i lidé vnímají nějaké své problémy. Tak proč nevyužít možnosti, které kryptoměny nabízí? Klíčová je osvěta,“ vykládá Ahmed bin Sulayem.
Pokračuje tím, že v DMCC jde o víc než jen bitcoin či ethereum. „Pracujeme s Baby Shark z Jižní Koreji, která chce uvést své mince Baby Shark na burzu. Pak je to eWay, která poskytuje rating blockchainových a kryptoměnových společností, k čemuž používá výhradně strojové učení a umělou inteligenci. Snaží se poučit z globálních krachů, o kterých se lidé dozvěděli příliš pozdě, kdy společnosti, které měly špičkový rating, najednou během několika hodin zkrachovaly. Vydělávají na tom, že vám udělají průzkum trhu a předpovídají pády některých kryptoměnových společností. Své služby chtějí rozšířit i na finanční instituce v globálním měřítku,“ vykládá dále Ahmed bin Sulayem.
„Pokud někomu kryptoměny a blockchain nic neříkají, tak si vzpomeňte, že dokud tu nebyl internet, tak o něm také nikdo nic nevěděl. A zpočátku jen málo lidí používalo e-mail, zatímco dnes sotva najdete člověka, který internet nepoužívá. Taková bude realita i s technologií blockchain,“ předvídá výkonný ředitel DMCC.
„Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Singapurská BullionStar přijímá platby za zlato v měnách bitcoin i ethereu GP. I jiné velké banky už mají své krypto peněženky. Zabývají se tím bez ohledu na to, zda jsou to měny stabilní či ne. V konečném důsledku, je bitcoin realita, stejně jako je realita zlato,“ doplňuje.
Spolupráce s Českou mincovnou
Právě zlato je důvodem, proč se Ahmed bin Sulayem vydal do Česka, konkrétně do Jablonce nad Nisou. Zavítal totiž do zdejší pobočky České mincovny, která bude nově razit také investiční mince právě pro Spojené arabské emiráty. „Jedním z našich primárních cílů bylo udělat z Dubaje uzel pro zlato i cenné kovy. Takže jsem za posledních 20 let navštívil různé akce, například v Montrealu nebo australském Perthu a poznal jsem řadu zpracovatelů zlata a mincoven. A Česká mincovna mě pozvala, abych navštívil český pavilon na světové výstavě Expo a mě zaujala jejich práce s mincemi, jejich historie. Zůstali jsme v kontaktu a teď je tu tato iniciativa. Zatím jsme ve fázi prototypu, kterou jsme ale téměř dokončili.“
Obchodování s vodou
Vedení DMCC se snaží vytvořit také centrum pro obchodování s vodou. „Už máme nějaké členy z tohoto odvětví, ať už se to týká udržitelnosti, úpravy parametrů vody, aby zajistila dokonalou chuť kávy nebo čaje nebo jiných oblastí. Snažíme se z vody udělat burzovní komoditu, podobně jako je zlato, ropa, sója nebo pšenice. Máme za to, že až se to stane, bude se s vodou méně plýtvat a vodní zdroje se budou lépe chránit, stejně jako naleziště diamantů, zlata nebo zemního plynu,“ říká Ahmed bin Sulayem.
