V zimě nás může potrápit například alergie na chlad.
Alergie jsou nejčastěji spojovány s jarem. Jakmile všechno začne kvést, přicházejí pylové alergie. Ale i v zimě se mohou objevit alergeny, které nás dráždí a způsobují nepříjemné reakce. Jaké alergie se objevují v zimním období nejčastěji a proč je právě teď ideální doba podstoupit alergologické vyšetření na specializovaném pracovišti? CNN Prim NEWS oslovila alergoložku Radku Šedivou z ambulance SYNLAB.
Jaké typy alergií se nejčastěji vyskytují v zimním období?
V zimním období trávíme více času doma, méně se větrá, projevují se tedy především alergie na alergeny vnitřního prostředí. Těmi jsou roztoči, plísně, domácí zvířata nebo peří z lůžkovin. I pobolívání v krku a rýma mohou být projevem alergie.
Velmi často se také setkávám s pojmem „alergie na chlad“. Já sama například kdykoliv vyjdu v zimě ven, spustí se mi rýma. Může jít o chladovou alergii?
Někteří lidé jsou citliví na chlad, mráz nebo studenou vodu. Mohou pak vznikat otoky, zarudnutí kůže a svědění na místech, která nejsou chráněna oblečením, nejčastěji v obličeji a na rukou. Častěji jsou postiženy ženy. Dalším projevem je kopřivka. Kopřivka způsobená chladem se nejčastěji objevuje během několika minut v místě podráždění a přetrvává méně než dvě hodiny. Teplota potřebná k vyvolání je kolem 0 °C, méně často 10 °C a více. Reakce na chlad se ale objevuje i v letních měsících, například při koupání v ledové vodě. Ojediněle může vyvolat otok rtů a jazyka například zmrzlina nebo pití ledových nápojů.
MUDr. Radka Šedivá je absolventka 1. lékařské fakulty UK v Praze se specializací na vnitřní lékařství, alergologii a klinickou imunologii. Dříve pracovala na interních odděleních v nemocnicích v Nymburce a Městci Králové. Nyní je ambulantní specialistkou alergologie a klinické imunologie společnosti SYNLAB. Je též vedoucí lékařkou ambulancí a poraden. Je členkou České společnosti alergologie a klinické imunologie a České vakcinologické společnosti.
Rýma tedy není přímo spojená s chladovou alergií?
Kýchání, kašel či dušnost při přechodu z tepla do zimy nebývá projevem chladové alergie. Je důsledkem inhalační alergie, kdy dojde k podráždění zánětem postižených sliznic. K potvrzení diagnózy chladové alergie je důležitá podrobná a pečlivá anamnéza, dále pak chladové testy, kterými jsou přikládání ledové kostky a oplach vodou o teplotě 10 °C po dobu deseti minut. Chladová kopřivka může být i druhotným projevem jiných chorobných stavů, jako některých autoimunitních onemocnění či infekcí. K odlišení těchto chorob nám pomůže laboratorní vyšetření krve.
Pomáhají na chladovou alergii běžná antihistaminika?
Zásadní je ochrana nekrytých míst před působením mrazu a větru, používání vhodných ochranných krémů v zimním období a vyhýbání se prudkým změnám teplot. Léčebně se podávají pravidelně antihistaminika, především preventivně před vystavením chladu.
Jak je to s přetopenými místnostmi, které také nedělají alergikům příliš dobře? Měli by mít lidé s alergií doma spíše chladněji?
Ano, obzvlášť ekzematikům přetopené místnosti nesvědčí. Ve větším teple se více potí, pak je svědí kůže, drbou se, a tím se ekzém opět zhoršuje. Podobně je to u alergiků na roztoče – když se topí, více se víří prach a alergiky pálí oči, kýchají, nebo se jim zhorší astma a kašel. I samotní roztoči se více množí v teplotách vyšších než 15 °C. Proto by minimálně v místnosti, kde spíme, mělo být chladněji. Samozřejmě zaleží i na způsobu vytápění místnosti. Podlahové vytápění bude vhodnější než kamna na uhlí. Důležitou roli hraje i správná vlhkost vzduchu. U alergiků je vhodné také imunitu posilující otužování.
Lze užívat antihistaminika „preventivně“ po celý rok i v době, kdy je člověk bez potíží?
Antihistaminika si můžete vzít jednorázově při akutních obtížích ke ztlumení alergické reakce (například při kožní reakci po bodnutí komárem) nebo je užívat pravidelně k tlumení sezonních alergických obtíží, jakými jsou pylové alergie. V některých případech, jako jsou chronická alergická rýma a přecitlivělost na roztoče, je nutno léky užívat celoročně.
Jaká je vlastně hlavní „úloha“ antihistaminik?
Antihistaminika mají protialergický účinek, blokují receptor histaminu, který způsobuje alergické obtíže. Zároveň mají i širší protizánětlivé účinky a ovlivňují reakce imunitního systému. Jejich pravidelné celoroční užívání je tedy vhodné jako preventivní. Předchází se tím zhoršení některých onemocnění, u jejichž původu stojí alergický zánět. Jsou jimi některé formy průduškového astmatu, atopický ekzém, léčba potravinové alergie apod.
Proč je právě zima ideálním obdobím na podstoupení alergologických testů?
Většina pacientů má potíže závislé na pylové sezoně. Zima je období, kdy mohou vysadit léky, a to je ideální čas k provedení kožních testů. Ty by byly při užívání léků ovlivněny a výsledek by mohl být falešně negativní. V zimě často vyšetřujeme i zdánlivou poruchu imunity, za kterou se objeví právě alergie na roztoče.
Jak přesně probíhá vyšetření alergií, abychom zjistili, zda jsme na něco alergičtí. Co všechno je třeba podstoupit?
Vyšetření alergií se skládá z několika součástí. Základem všeho je podrobný rozbor všech událostí předcházejících vzniku zdravotních obtíží, takzvaná anamnéza. Lékař ji provádí s pacientem nebo v případě dětí s jejich rodiči. Následuje interní lékařské vyšetření a až potom provedení kožních testů. Při nich se vpravuje malé množství alergenu (pyly, roztoči domácího prachu, vzdušné plísně, zvířecí srst, hmyzí jed, potraviny apod.) do kůže, nikoliv pod kůži. Dělá se to tak, že přes kapku testovaného alergenu se umělohmotnou lancetou s hrotem povrchově poraní kůže. Pokud má vyšetřovaný ve svém těle alergické protilátky, začnou v místě vpichu reagovat s tímto alergenem a výsledkem reakce je vznik pupenu. To se děje většinou do patnácti minut. Vyšetření je téměř nebolestivé a velmi bezpečné, lze je provádět v jakémkoliv věku. Kojenci do jednoho roku nejsou výjimkou. Důležitým doplněním komplexního alergologického vyšetření je i laboratorní vyšetření krve.
Pokud se objeví alergická reakce u těchto vpichů, znamená to, že se člověk musí začít léčit? I když nemá žádné subjektivní obtíže?
Velmi důležité je vědět, že pozitivita kožních testů i průkaz přítomnosti alergických protilátek v krvi není důkazem přítomnosti alergie, ale jenom přítomnosti těchto protilátek. Někteří lidé takto reagují, aniž by byli alergiky. Alergikem je pouze ten, kdo má kromě pozitivní reakce v testech a krevních odběrech i typické klinické projevy nemoci, například alergickou rýmu, záněty spojivek, astma, kopřivku nebo reakci na hmyzí bodnutí.
Jak je tomu u dětských pacientů? Dnes je velmi těžké sehnat dobrého alergologa, který se specializuje na malé děti. Proč je tomu tak?
Dětských specialistů je málo kvůli změně v systému vzdělávání lékařů. Po listopadu 1989 u nás byly zrušeny lékařské fakulty vychovávající dětské lékaře (například Fakulta dětského lékařství v Praze – Motole). V současné době je studium na všech lékařských fakultách všeobecné a pediatrem se lékař stane až za několik let po promoci složením atestační zkoušky a získáním odborné specializace. Druhým důvodem je i fakt, že ošetřování malých dětí je časově velmi náročné.
V SYNLAB úzce spolupracujeme s FN Motol a jsme jednou z mála ambulancí, kde je možné testovat a léčit alergie i u dětí. Věnujeme se mimo jiné léčbě těžké formy atopického ekzému kojenců, potravinové alergie včetně intolerance bílkoviny kravského mléka, širokému spektru plicních onemocnění a také poskytujeme následnou péči nemocným po těžkých akutních onemocněních.
Jak často je alergologické vyšetření potřeba opakovat?
Protože se alergické projevy v průběhu dětského věku mohou měnit, a to se také týká spektra alergenů, které se může rozšiřovat, je vhodné alergologické vyšetření provádět dle klinického stavu dítěte jednou za jeden dva roky. U dospělých pacientů indikujeme opakování vyšetření nebo jeho doplnění vždy na základě klinického stavu.
A jak často je potřeba chodit na kontroly, když mám potvrzené alergie?
U stabilního chronického alergického onemocnění kontrolujeme pacienta jednou až dvakrát ročně, ale také vždy při neočekávaném zhoršení nebo změně charakteru onemocnění.
Jaké druhy alergie testy odhalí?
Provádíme kožní testy i laboratorní vyšetření. Testujeme inhalační alergeny – na pyly, zvířata, plísně, roztoče, dále pak zjišťujeme potravinovou alergii a alergii na hmyzí jed.
S jakými typy alergie se ve své ambulanci nejčastěji setkáváte?
To závisí i na věku pacientů. Děti přicházejí s ekzémem, který bývá často projevem alergie na základní potraviny, s opakovanými respiračními nemocemi, za kterými se někdy odhalí alergická rýma nebo astma. Se vzrůstajícím věkem převažují pacienti s alergickou rýmou a pylově-potravinovým syndromem. Také se objevují závažnější reakce na hmyzí jed.
Je pravda, že alergie je většinou spojená s astmatem nebo ekzémem? Jdou tato onemocnění ruku v ruce?
Příznaky alergie se v průběhu života mění, hovoří se o takzvaném alergickém pochodu. Začíná v nejranějším věku potravinovou alergií nebo ekzémem, poté tyto příznaky často ustupují a objevuje se alergická rýma nebo chronický zánět průdušek. U některých pacientů přetrvává souběh všech zmíněných alergických onemocnění.
Jak vlastně obecně rozeznat alergickou rýmu od té klasické?
Virová rýma s alergickou má velmi podobné příznaky. U alergické rýmy může jít o klasickou vodovou rýmu s kýcháním nebo obstrukcí nosu. Alergická rýma má ale bez léčby delší průběh, zhoršuje se při vystavení alergenu a dobře reaguje na správně nasazenou medikaci a zavedená opatření.
Je možné, že v zimě řada lidí snadno zamění alergickou rýmu za tu klasickou?
Klasická rýma vás většinou po týdnu opustí, i když zvláště v dětském věku jsou časté recidivy. Nelze též opominout chronickou nealergickou rýmu. Proto platí, že při chronické rýmě by mělo vždy následovat vyšetření lékařem.
