Omikron neřekl poslední slovo. Vlna infekcí se přesouvá mezi seniory
Zpomalující vlna covidové varianty omikron vyvolává ve společnosti pocit, že již máme pandemii za sebou. Podcenění situace se však děsí především lékaři, kteří před lehkovážným přístupem k nemoci varují. Rizikoví pacienti nejsou podle nich často obezřetní a potíže ignorují, což může mít závažné následky.
Možné problémy s omikronem mohou zažít zejména senioři nebo lidé s chronickými chorobami, jako je cukrovka, chronická obstrukční plicní nemoc nebo vysoký krevní tlak. Hrozící nebezpečí si ovšem mnohdy nepřipouštějí a po pozitivním testu dokonce váhají, zda zavolat svému praktickému lékaři. Ten přitom může při včasné diagnóze doporučit antivirotika, a zabránit tak těžkému průběhu nemoci.
„Přestože ve většině případů covidu způsobeného variantou omikron postačí domácí léčba obvyklými léky, je vhodné, aby lidé znali své rizikové faktory. Mezi ně patří především věk nad 65 let, obezita, cukrovka, vysoký tlak, chronické plicní onemocnění, závažné onemocnění srdce, jater či ledvin nebo závažná porucha obranyschopnosti, užívání léků, které snižují imunitu, a probíhající onkologická léčba,“ uvádí Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Všichni zmínění by měli při pozitivním testu zpozornět. „Pokud nakažený splňuje jedno z kritérií a zároveň se potýká s příznaky covidu, měl by okamžitě kontaktovat svého ošetřujícího lékaře a probrat s ním možnosti léčby, aby nedošlo ke zhoršení stavu,“ apeluje Dlouhý.
„Antivirotika, která na omikron zabírají, je nutné nasadit dříve, než se nemoc zhorší. Proto jakmile náš pacient o nákaze ví, měl by nás kontaktovat a domluvit se, jak postupovat. Zrovna nedávno se mi jeden ozval až po třech dnech, kdy mu nebylo dobře, přestože je mu přes osmdesát a má chronické onemocnění srdce,“ podotýká Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství. Naštěstí se seniora podařilo zachránit bez vážnějších důsledků.
Omikron si nevybírá
U předchozí varianty covidu, delty, trpělo chronickou chorobou, jako je například diabetes, vysoký krevní tlak nebo chronické plicní onemocnění, 95 % těch, kteří zemřeli nebo se ocitli ve vážném stavu v nemocnicích.
„Omikron je zrádnější v tom, že nedělá rozdíl mezi rizikovými a nerizikovými, zasahuje obě skupiny. Stejně tak snadno nakazí očkované i neočkované. V současné době u nás naštěstí počítáme pacienty s omikronem ve vážném stavu v jednotkách. To přičítám zejména relativně nižší nebezpečnosti této varianty, ale také vyšší proočkovanosti a dostupné léčbě antivirotiky,“ říká Tomáš Vymazal, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Ne všichni senioři jsou však stále proočkovaní. Alespoň dvě dávky obdrželo přibližně 83 až 90 % (čísla se liší podle jednotlivých věkových kategorií) seniorů nad 65 let. Přesto je však evidentní, že ty už na omikron nestačí. Posilující dávku má již pouze mezi 67 až 80 % seniorů.
Údaje z nemocnic přitom jasně ukazují, že neočkovaní tvoří téměř polovinu všech hospitalizovaných. Lidí v nemocnicích také nadále pomalu přibývá i přes klesající křivku nově nakažených.
