Americká sonda přistála na Marsu, průzkumník tam bude pátrat po známkách života

První fotky z povrchu Marsu

Animace přistání vozítka Perseverance na Marsu

Robotický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Perseverance úspěšně zvládl přistání na Marsu. Krátce před 22:00 dosedl na plánovaném místě v kráteru Jezero. Úspěch potvrdila NASA, která také vydala první fotografie pořízené roverem z místa dosednutí. Přistávací manévr dokumentovala na webových stránkách.

„Jsem bezpečně na Marsu. Perseverance vás dostane kamkoli,“ potvrdil zdárný příchod na rudou planetu vzkaz vystavený krátce po přistání na twitterovém účtu Perseverance.

Trvalo 11 a půl minuty, než z rudé planety dorazil na Zemi napjatě očekávaný signál. „Dosednutí potvrzeno! Perseverance je bezpečně na povrchu Marsu, připravený zahájit hledání známek někdejšího života,“ oznámila Swati Mohanová kolegům ve středisku Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, odkud se mise Perseverance řídí.

Okamžik dosednutí na povrch sousední planety vědci NASA naplánovali na 21:55 středoevropského času a povedlo se ještě dřív. Místo přistání, kráter Jezero, vybrali v souvislosti s jedním z hlavních cílů mise. Jsou přesvědčeni, že před 3,5 miliardy let se v této oblasti nacházela voda a mohly se tam zachovat stopy případného někdejšího života.

Právě vzorkování kráteru Jezero by mohlo vědcům odhalit, jak vypadala atmosféra Marsu před 3,9, možná čtyřmi miliardami let. „Nachází se tam takové tmavé horniny, o kterých si myslíme, že by mohly být sopečného původu. Mohly by v sobě mít různé malinkaté bublinky plynů, které by nám mohly říct něco o tom, jak vypadala atmosféra Marsu strašně dávno, kdy tyto horniny vznikaly,“ vysvětlil Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Průzkum tak podle něj má potenciál přinést informace jak o atmosféře, tak o sopečné činnosti na planetě.

Perseverance, v překladu znamenající vytrvalost, se na šest a půl měsíce trvající pouť vydala 30. července. Závěrečná fáze letu s přistáním bude představovat sedm trýznivých minut čekání pro pozemní řídicí středisko NASA. Půjde o velmi složitý manévr s řadou rizik a jen 40 procent takovýchto misí bylo úspěšných.

Jak bude přistání probíhat?

Tepelný štít ochranného pouzdra ukrývajícího Perseverance musí při sestupu zvládnout rozpálení až na 1 300 stupňů Celsia. Ve správnou chvíli, když se počáteční sestupová rychlost sníží z 20 tisíc kilometrů za hodinu na 1 600 kilometrů, se musí rozevřít padák a poté oddělit tepelný štít. Nakonec, ve výšce několika metrů, musí sestupná sekce spustit na lanech Perseverance na povrch planety a poté musí odletět do bezpečné vzdálenosti.

Kromě toho musí správně fungovat malé motory, zaměřovací přístroje a kamery k navedení na konkrétní bezpečné místo k přistání ve zvolené oblasti Jezera.

Perseverance bude také získávat a uchovávat vzorky hornin, které by příští mise měly dopravit k analýze na Zemi. Příprava budoucích výprav lidí spočívá v testování techniky a metod, jež při nich mohou být využity. Jde například o vyzkoušení způsobů výroby kyslíku z marsovské atmosféry, o zlepšování techniky přistávání nebo o získávání informací o podmínkách prostředí, jež mohou život astronautů na Marsu ovlivňovat.

Spolu s Perseverance se na Mars dostalo také téměř 11 milionů pozemšťanů, včetně 25 tisíc z České republiky. Samozřejmě jen obrazně, ve skutečnosti jde o jména lidí, kteří projevili zájem poslat na Mars své jméno vypálené na jednom ze tří čipů. Ty se nacházejí na speciální vrstvou chráněné desce, která je připevněná ke středu zadního příčného nosníku roveru. Na tomto místě budou čipy viditelné pro kamery Perseverance.

Tagy:
věda vesmír NASA Země Mars život astronauti přistání Česko USA Perseverance věda a výzkum Petr Brož Akademie věd České republiky kosmická sonda hornina Pasadena