Ukrajinská ofenziva na východě země už prakticky neprobíhá, maximálně formou protiútoků. Iniciativa se přesunula zpět na stranu Ruska, které podniká čím dál více útočných akcí. Při nich ovšem často ztrácí velké množství vojáků. Ve vysílání CNN Prima NEWS situaci na bojišti takto popsal vojenský analytik a pedagog Univerzity obrany Tomáš Řepa. Zároveň zmínil, že západní tanky budou pro Ukrajinu sice přínosem, ale ještě nějaký čas je na bojišti neuvidíme, protože se s nimi Ukrajinci napřed musí naučit zacházet.
Ruský tlak je podle odborníka aktuálně jasně patrný. „Rusové opravdu tlačí na úsecích fronty, kde doposud v posledních měsících měli iniciativu Ukrajinci,“ zhodnotil Řepa. Konkrétně jmenoval oblasti u měst Svatove či Kreminna na Donbasu v Luhanské oblasti.
Ukrajinské útoky jsou podle něj aktuálně podstatně slabší a pouze ve formě protiútoků. Není však jasné, zda mají Rusové naději na úspěch. „Ukrajinci jsou si vědomi toho, co je v sázce. Z jejich pohledu půjde o to způsobit Rusům co největší ztráty. Podobně jako na úseku fronty u Bachmutu,“ připomněl Řepa místo, kde už několik týdnů probíhají ty nejtěžší boje.
ČTĚTE TAKÉ: Únosy politiků, sestřely letadel. Tajemné Bratrstvo má bojovat s Rusy na jejich území.
Ukrajinci v uplynulých měsících dostali celou řadu moderních západních zbraní, které proti Rusům s chutí využívají. Nově mají dostat také tanky z Německa, Velké Británie a USA. Jejich nasazení přímo do bitvy však podle Řepy ještě potrvá. Důvodem je fakt, že Ukrajinci se v zahraničí napřed musí naučit s těmito obrněnci zacházet, protože ze své armády jsou zvyklí pouze na tanky sovětského střihu.
„Myslím si, že u těžkých tanků je to minimálně v horizontu tří, čtyř měsíců. Že některé z těchto typů techniky potkáme na bojišti, toho se můžeme dočkat nejdříve na jaře,“ dodal pro CNN Prima NEWS vojenský analytik. Ukrajinci mají dostat německé obrněnce Leopard, britské Challengery a americké M1 Abrams. U posledního typu tanků to s výcvikem Ukrajinců může podle Řepy trvat ještě déle.
Ukrajinci chtějí zpět své území
I tato válka musí ale ve finále skončit u jednacího stolu. O čem se však ruská a ukrajinská strana budou bavit, záleží na tom, jaké budou územní zisky. „Jak to bude vypadat na bojišti, ovlivní samotný výsledek války,“ míní Řepa.
Ukrajinci totiž i nadále doufají v osvobození území, které Rusové okupují. „Ukrajinci chtějí, a deklarují to, zpátky celé své území. Minimálně to, co bylo obsazeno po únoru,“ řekl analytik s odkazem na začátek ruské invaze. Rovněž připomněl, že část Ukrajinců zároveň hovoří i o návratu poloostrova Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo.
Oproti tomu Rusové stále drží Doněckou oblast a většinu Luhanské, kde již léta působí proruští separatisté, dále ovládají část Záporožské a Chersonské oblasti.
