ANALÝZA: Drony jsou jen začátek. Írán má prostředky pro pomstu, která může Izrael hodně bolet

"Tomáš Klvaňa o izraelském útoku na Írán"

Írán se vzpamatovává z ničivého útoku izraelských pilotů, kteří během nočního útoku zabili klíčové postavy íránských ozbrojených sil, a navíc zasadili úder jadernému programu Teheránu. To však neznamená, že je Írán slabý a nezmůže se na protiakci. Už nyní slibuje „tvrdou odvetu“. Jak může vypadat?

Teherán slíbil Izraelcům za noční útok „tvrdou odvetu“. Ačkoliv ještě během pátku vyslal na židovský stát své drony, které Izraelci a Jordánci bez větších obtíží sestřelili, to jako onu slíbenou pomstu nejspíš nelze brát. Koneckonců Írán vyslání dronů popírá a tvrdí, že „opravdová odveta teprve přijde“.

ČTĚTE TAKÉ: Jak dopadne útok proti Íránu na české peněženky? Zdražit může benzin, zboží i úvěry

Írán zůstává jedním z nejsilnějších hráčů na Blízkém východě. Disponuje armádou s nejméně 580 tisíci vojáky. Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia se musí navíc počítat s dalšími 200 tisíci muži – jde buď o armádní zálohy, či Íránské revoluční gardy.

Oproti tomu má Izrael oficiálně jen necelých 200 tisíc vojáků, které však doplňují takřka půlmilionové zálohy. V Izraeli musí kromě toho projít minimálně základní vojenskou službou takřka všichni jeho občané, kteří tím pádem získají cenné armádní zkušenosti.

Teherán ovšem Izraelce převyšuje třeba v počtu tanků a dalších bojových vozidel. Co se stíhaček týče, jsou na tom Izrael i Írán podobně, oba státy také patřičně využívají drony.

Jaká může být íránská odveta?

Nabízí se nejpřímější řešení – otevřená válka. Ostatně Írán oznámil, že noční izraelské útoky byly jejím vyhlášením. V takovém případě by však Teherán měl s Izraelci zaděláno na velmi těžkou práci s mimořádně nejistým výsledkem.

Ačkoliv páteční útoky mohou nahlodat důvěru mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, Izrael se nejspíš nadále bude moci opřít o podporu USA. Minimálně do té míry, že Washington nenechá židovský stát padnout. Oproti tomu Teherán řadí mezi své spojence Rusko. Tamní autoritářský prezident Vladimir Putin má však už čtvrtým rokem plné ruce práce s invazí na Ukrajinu.

Za Izrael se navíc může v takovém případě postavit Evropa, respektive většina zemí starého kontinentu. A možná i některé muslimské státy, které by kvůli íránskému tažení samy trpěly. Příkladem budiž zejména Jordánsko, přes jehož vzdušný prostor íránské drony či rakety na Izrael létají. Jordánsko už také oznámilo, že něco takového trpět nebude, a dokonce mělo, jak informoval třeba web The Jordan Times, během pátku pomáhat Izraeli se sestřelováním íránských dronů.

Nepřímá válka

Teherán má ale i jiné možnosti, které už delší dobu využívá. Íránci dlouhodobě finančně i vojensky podporují různé militantní skupiny včetně těch, které jsou označovány za teroristické organizace. Namátkou jde o palestinské hnutí Hamás působící v Pásmu Gazy, ale také o libanonský Hizballáh a zapomenout nelze ani na Hútíe v Jemenu.

Íránci mohou snadno podporu těmto skupinám výrazně navýšit. Všechny navíc umí zasáhnout tak, že to Izrael bude bolet. Příkladem budiž předloňský útok teroristů z Hamásu, během něhož povraždili zhruba 1 200 Izraelců (většinou civilistů) a stovky z nich unesli do Gazy. Izrael kvůli útoku z října 2023 dodnes v Pásmu Gazy válčí.

Jemenští Hútíové zase s železnou pravidelností odpalují levné, „na koleně“ vyráběné rakety směrem na Izrael, který je zatím většinou zvládá ve vzduchu likvidovat. Je tu však obrovská disproporce v ceně: Jemenci používají velmi levné zbraně, zatímco izraelská obrana je drahá a finančně vyčerpávající.

Citelný zásah pro Teherán

Izrael zaútočil na Írán v noci na pátek, a to hned na několika místech. Údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě íránské atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program.

Mezi oběťmi útoku je velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí, náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí a nejméně dva íránští jaderní vědci, jakož i děti v rezidenční čtvrti v Teheránu, informovala íránská média.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí uvedl, že Izrael čeká „tvrdý trest“. Podle americké diplomacie se Spojené státy na izraelských úderech nepodílely.

PODÍVEJTE SE: Izrael zlikvidoval jednoho z nejmocnějších mužů Íránu. Kdo byl obávaný velitel Hosejn Salámí?

Tagy: