ANALÝZA: V Íránu hrozí pozemní válka. Ajatolláhové se těší, až americké vojáky „zasype palba“
Írán obviňuje Spojené státy, že pod záminkou vyjednávání chystají pozemní útok. Washington mezitím masivně posiluje své síly v okolí Perského zálivu. Napětí rychle roste, region čelí raketovým útokům a obě strany předkládají zcela nereálné požadavky, což vyjednávání o ukončení války prakticky blokuje. Írán navíc pohrozil, že americké vojáky „zasype palbou“, píše CNN.
Ve zprávě u příležitosti 30 dnů od začátku války vysoký íránský hodnostář popsal, jaký by mohl být další krok Washingtonu. „Nepřítel veřejně signalizuje vyjednávání, zatímco tajně plánuje pozemní útok,“ uvádí se v prohlášení předsedy íránského parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. A podle CNN má možná pravdu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Miny i ponorky. Írán dál kontroluje Hormuzský průliv, expert popsal reálnou ochranu lodí
Washington totiž stále trvá na tom, že jednání s Íránem pokračují, ale zároveň do regionu posílá tisíce vojáků. Spekuluje se také o tom, že by Američané mohli obsadit ostrov Charg, hlavní íránský ropný terminál v Perském zálivu. Americké síly by také údajně mohly provést nájezdy na jaderná zařízení hluboko v Íránu, aby získaly jaderný materiál, jelikož panují obavy, že by ho zoufalý íránský režim mohl použít k výrobě zbraní hromadného ničení.
Nasazení amerických sil by s sebou ale neslo obrovská rizika. Ve svém poselství Ghalibaf varoval, že íránské síly již „čekají na vstup amerických vojáků, aby je mohli zasypat palbou“. Bez momentu překvapení by se americká pozemní operace navíc mohla rychle proměnit v krveprolití. Značné riziko hrozí také sousedním státům, které se již kvůli válce potýkají s miliardovými ekonomickými ztrátami a obávají se toho, co bude následovat.
Čtěte také
Teherán, který již odpaluje rakety a drony na své sousedy v Perském zálivu, navíc slíbil, že útoky zintenzivní a podle Ghalibafa „navždy potrestá své regionální partnery“, pokud se válka v Íránu vyostří. Cílem by se mohla stát energetická zařízení, která jsou nezbytná pro regionální i globální ekonomiku, a navíc je prakticky nemožné je po zásahu rychle opravit či znovu vybudovat. Například v polovině března dvě íránské balistické rakety zasáhly v Kataru plynárenské zařízení Ras Laffan, které je největší na světě. Způsobilo to sice jen omezené škody, ale vyvolalo šok na mezinárodních trzích s energiemi. Další podobné údery v regionu by pravděpodobně způsobily vážné a dlouhodobé ekonomické problémy.
Terčem by se mohly stát i odsolovací zařízení, na nichž jsou vyprahlé arabské státy Perského zálivu kvůli nedostatku sladké vody téměř výhradně závislé. Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) ale prozatím popřely, že by chtěly útočit na tato zařízení. „Ulhaný, teroristický a děti zabíjející prezident USA prohlásil, že IRGC mají v úmyslu zaměřit se na odsolovací zařízení v regionu a způsobit těžkosti obyvatelům regionu. IRGC zatím nic takového neudělaly,“ uvedly IRGC ve svém prohlášení.
Jen z tohoto krátkého výčtu je vidět, jak by se válka s Íránem mohla dále vyhrotit. Současné vyjednávací pozice obou stran se navíc zdají být velmi vzdálené. Washingtonský patnáctibodový plán působí spíš jako diktát než nabídka k jednání. Chce, aby Írán ukončil svůj jaderný program, zásadně omezil výrobu raket a zastavil podporu spojencům na Blízkém východě, jako je libanonský Hizballáh. „Patnáctibodovým seznamem USA stanovují svá přání a usilují o to, čeho se jim ve válce nepodařilo dosáhnout,“ uvedl Ghalibaf a dodal, že Írán „ponížení“ nepřijme. Stejně nereálný se ale zdá být i pětibodový plán íránského státu na ukončení války, který mimo jiné požaduje vyplacení válečných reparací Teheránu, kontrolu nad Hormuzským průlivem a odstranění amerických základen v regionu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: „Sakra, vždyť je rozsekají na kusy.“ Trump ostře sepsul Netanjahua kvůli Íránu, píší média
vaclav.cerny@iprima.cz
