Analýza: Proč tři týdny lockdownu stačit nebudou? Do škol a obchodů nejdřív v červnu

Pokud nebude dost očkovacích látek, rozvolňování bychom se dočkali dokonce až za tři měsíce, tedy na přelomu května a června. Tedy podle odborníků –⁠ nikoliv podle politických rozhodnutí.

„Abychom se dostali na úroveň kolem tisíce případů, kdy bychom mohli začít uvažovat o postupném uvolňování, museli bychom reprodukční číslo R držet na úrovni 0,85 téměř tři měsíce. To je samozřejmě čistě hypotetický scénář, větší roli postupem času začne hrát přirozená i vakcinační imunita a možná i sezonalita viru,“ uvádí se v analýze Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP).

Právě hranice přírůstku 1 000 nakažených denně je dlouhodobě podle odborníků tou, která je bezpečná pro rozvolňování (za relativně bezpečnou považují i hranici 2 000 nakažených denně). K té se ale rozhodně Česko ani nepřiblíží pouze za tři týdny a pouze s opatřeními, která od pondělí 1. března platí. I přesto, že jsou velmi tvrdá, brždění viru bude trvat mnohem déle a půjde pomaleji.

Otevírání škol a restaurací nejdřív v dubnu

První rozvolnění by podle odborníků mohlo nastat nejdříve v dubnu, a to ještě za předpokladu, že dojde k omezení v průmyslu, a tedy ještě ke zpřísnění podmínek a za předpokladu, že se začne masivně testovat.

„Jedinou možností, jak snížit počty detekovaných případů k 1 tisíci denně v horizontu dubna, což umožní otevírání škol a služeb a významně sníží zatíženost nemocnic, je omezení rizika kontaktů ve výrobě, stejně jako to udělaly ostatní země, které dostaly epidemii pod kontrolu, jako například Portugalsko a Velká Británie,“ píše se dále v analýze.

Pokud se nám za tři týdny, za současných podmínek, podaří snížit reprodukční číslo z 1,25 na 0,8, budeme tam, kde jsme byli minulý týden. A to nestačí. Snížení může pomoci pouze očkování. Ani to ale podle analýzy nezpůsobí změny rychle a jen za tři týdny.

Analýza vychází ze dvou metod. První sleduje srovnání s fungováním opaření na jaře a druhá odhad dopadu opatření na rizikové kontakty.

Na jaře se to povedlo, pomohl uzavřený průmysl

První metoda hovoří o tom, že na jaře se z reprodukčního čísla 1,3 podařilo díky dodržování opatření dostat za cca měsíc až měsíc a půl dokonce na hodnotu čísla R 0,6

„Dnes bohužel stojíme před problémem, že mutace viru, se kterou bojujeme, je zhruba o 50 % nakažlivější, což znamená, že v situaci, v níž bylo v loňském březnu R 0,6, máme dnes R 0,9. Takže i kdyby všichni znovu dodržovali opatření jako loni v březnu, snížíme R maximálně na úroveň kolem 0,9. A to nestačí,“ uvádí se dále v analýze.

Autoři připomínají i to, že došlo k částečnému uzavření průmyslu. Dobrovolně zavřít se rozhodly například velké automobilky jako Škoda, Hyundai, TPCA a další firmy.

A právě tím naráží na druhou metodu, ze které autoři vycházeli. Tou je omezení kontaktů. I když klesnou kontakty ve školství na 0, v oblasti domácích kontaktů by zůstaly na dvaceti procentech a při cestách na nákup a k lékaři klesly o čtvrtinu, dostali bychom se opět podle odborníků pouze na číslo R mezi 0,7 a 0,9. To vše bez razantnějšího omezení v práci.

Ušetříme nejméně dva tisíce životů

„Pokud chceme ulevit nemocnicím a v dohledném horizontu 4–⁠8 týdnů vracet děti do škol, otevírat obchody, restaurace a další služby, nezbývá nám než omezit kontakty v průmyslu – z čísel je jasně vidět, že v jiných oblastech života už nezbývá prostor pro snižování kontaktů,“ píší odborníci z centra BISOP a argumentují právě zkušeností Portugalska a Velké Británie, kde se tak stalo.

Omezení kontaktů v průmyslu podle analýzy opravdu dokáže srazit denní přírůstek nakažených k 1 000 denně, a to za šest týdnů.

„Výrazně uleví nemocnicím a ušetří jeden až dva tisíce životů jen v tomto období (a další tisíce v dalších měsících),“ píše se dále v materiálu.

Odpovědnost je na firmách, ne na státu

I přesto autoři připouští i alternativní cestu, která vede právě přes zavedené povinné testování i zvažovaný povinný home office. Je podle nich ale na povinnosti každého podniku, nikoliv státu, aby okamžitě k nezbytným krokům přikročil a opravdu vážně zvážil krátkodobou uzávěru.

„Navrhujeme, aby bylo odpovědností podniku, nikoli státu, zajistit, aby tato opatření byla účinná. Nechť je svobodným rozhodnutím podniku, pro jakou alternativu se rozhodne (včetně ponechání uzávěry), pak by ale odpovídal za její fungování. Alternativní opatření musí mít jasná pravidla, musí být efektivně kontrolovaná a vymáhaná,“ dodávají autoři analýzy, analytik Jakub Drbohlav a matematik Martin Šmíd.

O tom, že by se mělo k uzavření průmyslu ze strany státu přistoupit už několik dnů hovoří i lékaři a epidemiologové. Ministři Babišovy vlády to ale zatím sveřepě odmítají a razí cestu testování.

Rozvolňování za tři týdny je falešná naděje, bude anarchie

„Vydržme tři týdny, testujme, očkujme a dodržujme určitá pravidla a pak začne uvolnění. Když to zvládneme a přetrpíme tohle čtvrtletí, tak v tom druhém by se mělo začít uvolňovat,“ uvedl minulý týden v rozhovoru pro Právo ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Odborná veřejnost, lékaři, sestry, epidemiologové i řada politiků a dokonce i vládní ČSSD ale před jeho slovy důrazně varují. Říct lidem, že se za tři týdny bude rozvolňovat, je podle nich jen falešná naděje, která vlije lidem sílu do žil a nakonec hrozí přerůst v anarchii.

„Lidé už to dlouho nevydrží, maximálně do Velikonoc. Pokud budeme masivně testovat a vše pojede v přísném lockdownu, pak se teprve bude moci mluvit o rozvolňování. Pokud budeme i nadále dělat kompromisy, tak se za slibovanou dobu nedostaneme tam, kam máme,“ varoval ve speciálu k roku s koronavirem v Česku na CNN Prima NEWS epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

A není sám. „Obávám se, že opatření budou nedostatečná. Buď se následně budou muset prodloužit, nebo přitvrdit, pokud uvidíme, že opatření nezabírají,“ přidává se bývalý národní koordinátor testování Marián Hajdúch.