ANO je v pasti, tvrdí Buchtík. Může cílit na voliče SPD, ale nesmí to přepálit, vysvětluje
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
ANO zaznamenalo pokles preferencí, ale součet s SPD zůstává stabilní.
Pokles preferencí ANO je zčásti způsoben konsolidací SPD a mobilizací vládních voličů.
Spojování stran a „nekampaň“ se jeví jako klíčové momenty letošních voleb.
Kauzy jako Dozimetr či bitcoiny nemají na voliče zásadní vliv.
Ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík Zdroj: CNN Prima NEWS
ANO je pět dnů před volbami do Poslanecké sněmovny trochu v pasti, říká šéf výzkumné agentury STEM Martin Buchtík. Důvodem je, že hnutí ve výzkumu minulý víkend poprvé od ledna kleslo pod 30 procent. Pokud chce ještě o nějaké voliče zabojovat, mohlo by zkusit štěstí u Stačilo!, Motoristů nebo SPD. Buchtík upozorňuje, že SPD se zároveň rýsuje jako možný povolební partner, a ANO tak musí být opatrné. V rozhovoru uvedl také, že pravidelné týdenní výzkumy, které STEM pro CNN Prima NEWS dělal od ledna, ukázaly, že malé „kauzičky“ na vývoj voličských preferencí vliv nemají, naopak se podle něj projevil efekt spojování stran.
Týden před sněmovními volbami 2025 má ANO ve výzkumech, nejen u STEM, pod 30 procent. Má se hnutí ANO obávat dalšího poklesu?
Je dobré zdůraznit, že u zisků pro hnutí ANO a SPD jsou relativně největší odchylky, ale zároveň součet ANO a SPD je vždycky zhruba stejný. Buďto říkáme, že lidé půjdou volit ANO nebo SPD a že tam se mezi sebou přelévá poměrně hodně voličů. Nicméně ANO bude opravdu asi v posledních dnech hrát především o voliče SPD. Navíc pokles od začátku roku je poměrně značný.
Od ledna až sedm procent.
Já bych řekl spíš o pět procentních bodů.
To je hodně a u nikoho jiného to takto nevidíme, čím to je?
Zaprvé je to tím, že došlo ke konsolidaci na straně SPD, zadruhé jsou mnohem víc vidět dvě menší strany jako Stačilo! a Motoristé. Poslední věc, která jim ubrala třeba jeden procentní bod, je mobilizace vládních voličů. Když se zvedne volební účast, ale ne na vaší straně, tak váš zisk klesne, což se projeví právě u silného hnutí ANO poměrně znatelným poklesem.
Čtěte také
Mohou takto vypadat finální výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2025?
Může se to tomu blížit. Zároveň jsme viděli, že uvnitř volebních bloků docházelo k poměrně velkým přelivům. Co bych asi řekl, je, že vládní blok a Piráti v součtu směřují mírně nad 40 procent a druhý blok k 53 procentům. To se asi příliš nezmění. To, co se může změnit, jsou poměry sil uvnitř jednotlivých skupin. Zdá se nám, že ještě trochu porostou Motoristé. Koalice Spolu a ANO zase budou mít k dispozici velké duely v televizích a nezapomeňme i na to, že ANO má na kampaň mnohem více peněz než jiné strany a drží karty v rukou. Zase je třeba říct, že v minulosti volební duely nebyly pro Andreje Babiše nejsilnější disciplínou.
Andrej Babiš bude v televizích cílit na starší elektorát.
Jak se mají voliči orientovat, když v některých výzkumech má ANO týden před volbami 33 procentních bodů (Kantar) a u STEM 29, zatímco Spolu má 17 procent (u NMS) a 21 procentních bodů u STEM?
Je zajímavé, že se mě takhle ptáte. Z našeho pohledu, z hlediska statistiky to vůbec nejsou velké odchylky. Střední hodnota je 31 a to je cca 1,5 procentního bodu na obě strany, a to je u takto velkých stran naprostý standard i ve světě. Všichni relevantní výzkumníci opakují, že je třeba odchylky vnímat a nebrat to skutečně na desetinná místa. Volič by se měl zaměřit především na trendy a ty jsou zcela zjevné. U Spolu je to dlouhodobá oscilace kolem dvaceti procent. U ANO skutečně všichni ukazují pokles, byť z jiné hladiny. Samozřejmě si uvědomujeme, že byť pro nás statistická relevance 5,1 nebo 4,9 nic neznamená, tak pro jednotlivé politické subjekty a jejich budoucnost je to zásadní. A i proto k tomu přistupujeme s pokorou a říkáme, že výsledky není možné číst přesně a že tato čísla neznamenají jistotu výsledku.
Je pro strany lepší, když mají propad nyní a paradoxně to pro ně může znamenat, že ještě zaberou ve finále?
Může, ale efekt může hrát i opačný trend. Zaprvé jako volič nechcete jít s někým, kdo prohrává a pokud strana dlouhodobě pozvolna klesá, lidé se od ní mohou odklánět. Ale když má strana „drive“ a roste třeba z mála, tak to často naopak voliče přiláká. Třeba Andrej Babiš celé jaro chodil a říkal, že vlastně nechtějí, aby jim výzkumy dávaly moc a došlo by tím třeba k uchlácholení voličů.
Na koho podle vás bude Andrej Babiš poslední týden cílit? V pondělí sociální sítě obletělo video, kde jede v nadupaném autě a slibuje, že ETSII nezavede. Třeba na Motoristy, Stačilo! nebo SPD, jak jste říkal v úvodu?
Hnutí ANO dlouhodobě umí oslovit jednotlivé skupiny, aniž by se vytloukaly vzájemně. Důležité bude, co bude mít jako hlavní sdělení v televizních duelech, kde si myslím, že bude víc cílit na starší elektorát, jelikož mladí pod 30 televizi téměř nesledují. Rozhodně za mě nepřijede v nablýskaném Ferrari.
Viděli jsme, že dílčí výroky nebo miniaturní kauzy nebo něco, co frčí den, dva na sociálních sítích, na voličské preference vliv nemá.
Takže nemyslíte, že bude nějaký cílený útok na konkrétní skupinu, ale že to rozdělí opět tak, aby každý dostal trochu toho, co potřebuje?
Myslím, že kdyby chtěli, tak by už začali předtím. Trochu je to uvádí do pasti. Nechtějí si zamknout povolební vyjednávání. Efektivně mohou nyní cílit na Stačilo! nebo Motoristy, zároveň ale mají rétoriku, že nebudou vystupovat z Evropské unie. No a zbývá jít po SPD, která se rýsuje jako jeden z hlavních vyjednávacích partnerů, nesmí to tedy úplně přepálit a musí to udělat kulantně.
Co nám podle vás daly týdenní výzkumy STEM, čím nás obohatily? Připomeňme, že týdenní výzkumy tu do letošních voleb nebyly zvykem.
Několik věcí. Za prvé, viděli jsme dopad zásadních událostí jako je spojování politických stran. Z druhé strany jsme viděli, že dílčí výroky nebo miniaturní kauzy nebo něco, co frčí den, dva na sociálních sítích, na voličské preference vliv nemá. Je docela dobré, že se vyvrátily spekulace o tom, že jeden výrok dokáže ovlivnit volby. Vidíme, že menší kauzy, které mají dopad, tak ale třeba se zpožděním dvou až tří týdnů, a zároveň máme tak šest až sedm týdnů, než kauzy z veřejného prostoru vyprchají a podpora se vrátí na původní úroveň.
Dá se říci, že kauza Dozimetr vyprchat nestihne a hnutí STAN tím o nějaké procento může přijít?
Mohou, ale zatím se nám to na datech neukazuje. Je to dáno tím, že přelévání podpory uvnitř volebního bloku je velmi dynamické a určit, kolik přesně v tom dělá Dozimetr, je těžké pojmenovat. Nicméně určitě to není dramatické číslo.
Dá se tedy říct, že ať už Dozimetr, bitcoiny, Čapí hnízdo nebo kauza Filipa Turka letošní volby téměř neovlivňují?
Z dat skutečně vyplývá, že téměř ne. Jednak běžný volič má pocit, že každá strana něco takového má. Z druhé strany mi přijde, že strany se s tím dokázaly poměrně rychle personálně vypořádat. V zásadě se ukazuje, že kauzy, které se dlouhodobě táhnou, jsou pro voliče složité a moc abstraktní a nerozlišují, jak moc je to závažné.
Za mě je jednoznačně velká věc spojování stran. Vlastně se před volbami pročistilo politické pole.
Kdybyste měl na základě toho, co se vám od ledna do výzkumů propsalo, vybrat pět momentů, které letošní kampaň ovlivnily, které by to byly?
V první fázi bych asi řekl, že to byla kampaň – nekampaň. Z jedné strany běžela, ale neměla žádné srozumitelné vrcholy, že bych si řekl, že někdo odstartoval velké téma. Běželo to v takových připravených liniích, kde jsou proti sobě dva zakopané tábory a je v zásadě uzavřen nějaký pakt o neútočení. Druhá věc je, že pokusy přetáhnout si voliče mezi sebou v rámci jednoho tábora byly takové hodně nesmělé. Neochota jít si pro voliče, který o vás uvažuje, byla velká. Když už se zdálo, že se něco děje, tak to ty strany zabalily.
Třeba Filip Turek a jízda v autě nebo útok na Andreje Babiše, to jsou přeci věci, které by před lety byly hybateli preferencí, ne?
Za mě jednoznačně velká věc je spojování stran. Vlastně se před volbami pročistilo politické pole a máme osm relevantních subjektů. Zmizela nám Trikolora, PRO, Svobodní, SOCDEM, Zelení. Všechny tyto strany, které měly jedno až dvě procenta, zmizely a síly se přerozdělily. To mi přijde jako zásadní. A spíš než eskapády Filipa Turka mi přijde zásadní neschopnost Přísahy a Motoristů se spojit. Myslím, že to bylo hodně v osobní rovině a oběma stranám se to může vymstít. Taky mě překvapuje, že skutečně bitcoinová kauza neměla žádný dopad. Zpomalila dobře našláplou kampaň Spolu, ale nic se dramaticky nezměnilo. A poslední věc, která určitě stojí za zmínku, že odepisovaní Piráti budou zpátky a v poměrně velké síle. Minulý rok bychom si touto dobou říkali, že se nedostanou do Parlamentu.
Myslíte si, že může reálně vzniknout vláda na současném půdorysu a tento blok získá 101 poslanců?
To si myslím, že je nereálné. I pokud by se tam Stačilo! nebo Motoristé nedostali, tak by to posílilo ANO a SPD.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Volby ovlivní skandálky i TV debaty, říká Buchtík. Babiš je výbušnější, Piráti autentičtější, vysvětluje
Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
