Jupiter se na obloze přiblížil k Saturnu nejtěsněji za 400 let
Výběr redakce
V pondělí odpoledne nastane konjunkce Jupiteru a Saturnu. Obě planety se k sobě z pohledu pozorovatele přiblíží tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí. Podobně těsná konjunkce znovu nastane až 15. března 2080. Sledovat tuto astronomickou podívanou můžete živě v úvodním videu článku.
Pro pozorování si lidé musí najít místo s odkrytým obzorem, obě planety budou velmi nízko. Na obloze by je měli hledat kolem 16:30, a to nad jihozápadním obzorem. Planety zapadají v 18:30. Letos se k sobě v maximu přiblíží na pouhých šest úhlových minut.
Podle Astronomického ústavu mohou toto přiblížení lidé pozorovat i krátce po 21. prosinci s tím rozdílem, že planety si pak prohodí místo, přičemž Jupiter bude vlevo. K pozorování úkazu lidé nepotřebují dalekohled, ale pokud ho mají, spatří v zorném poli Jupiter a Saturn i s jejich měsíci.
Čtěte také
„Je-li legenda o betlémské hvězdě založena na skutečném příběhu, nebo je opravdu jen legendou, nevíme. Jisté však je, že se astronomové už od nepaměti snaží najít nějaký historický nebeský úkaz, který by hvězdě betlémské odpovídal,“ řekl astronom Petr Horálek.
Správné řešení podle něj našel už před čtyřmi stoletími německý astronom Johannes Kepler. Podle něj šlo o trojnásobnou konjunkci právě Jupiteru se Saturnem, a to v roce sedm před naším letopočtem. Tehdy nastaly tři konjunkce v jediném roce, a to 29. května, 30. září a 5. prosince.
Právě tento úkaz je astronomy považován za nejpravděpodobnější původ betlémské hvězdy. „Saturn je považován za hvězdu Židů, Jupiter za tu královskou, obě planety se tehdy nacházely blízko sebe v židovském souhvězdí Ryb a nabídly hned tři konjunkce za sebou. Astronomové se tak domnívají, že právě symbolika a také jasnost obou planet by mohla být tím astronomickým průvodcem Ježíšova narození,“ popsal už dříve astronom Petr Horálek.
Úkaz zvaný korunovace
Čtěte také
Tři konjunkce v krátké době po sobě byly možné díky tomu, že planety na obloze takzvaně kličkují v době, kdy jsou na obloze naproti Slunci. V sedmém století před naším letopočtem právě takovou kličku prováděl v těsné blízkosti Saturnu také Jupiter. Odborníci tento úkaz nazývají také korunovací. „Navíc ke konjunkci Jupiteru se Saturnem došlo v Rybách, pro Židy významném souhvězdí. Tak nápadný a astrologicky významný úkaz byl hvězdou betlémskou s pravděpodobností hraničící s jistotou,“ vysvětlil Horálek.
Letošní konjunkce Jupiteru se Saturnem bude jen jedna a nenastává v Rybách, nýbrž v souhvězdí Kozoroha. „Naše současná hvězda betlémská je sice jen třetinová, ale setkání Jupiteru se Saturnem bude mnohem těsnější než v roce 7 př. n. l.,“ řekl astronom.
Čtěte také
