OSVČ platí nižší daně než zaměstnanci, nejvíce zvýhodněni jsou ti s příjmy kolem 50 tisíc korun (po odečtení nákladů) a minimálně 100 tisíc lidí využívá nezákonný švarcsystém. Jak zdanění drobných podnikatelů proměnit a proč ho pro některé i zvýšit, aby bylo férovější, navrhují odborníci ze společnosti PAQ Research pod vedením sociologa Dana Prokopa. Jejich reforma by podle nich přinesla do státního rozpočtu až 25 miliard korun a narovnala situaci mezi zaměstnanci a podnikateli.
V Česku pracuje jako OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná cca 1,1 milionu lidí. Tito drobní podnikatelé dnes nejčastěji platí daně tzv. paušálem. Ty snižují základ pro výpočet daně z příjmů a pojistného a jsou na 60 procentech pro kancelářské činnosti a další živnosti, pro zemědělce a řemeslníky je to 80 procent.
ČTĚTE REPORTÁŽ: Půl roku po povodni. Živnostníci ostrouhali, stát poslal vězně na úklid. Nic víc
Podle odborníků z PAQ Research zmíněné paušály zvýhodňují kancelářské profese, jejichž reálné náklady jsou podle výzkumu v průměru jen třetinové, a vysokopříjmové osoby.
Sblížení zdanění OSVČ a zaměstnanců
Nejnižší daně kolem 15 procent podle nich dnes platí ti, co si po odečtení nákladů vydělají cca 53 tisíc korun měsíčně. Zatímco zaměstnanec s tím samým příjmem zaplatí na daních téměř 40 procent.
Jedním z cílů reformy by podle sociologů mělo být právě sblížení obou pólů. Celkové zatížení OSVČ by se mělo zvýšit o čtyři procentní body, zároveň navrhují více zohlednit výši příjmů a druh podnikatelské činnosti tak, aby byl systém férovější i pro samotné podnikatele.
Snížit nerovnosti i mezi různými druhy OSVČ
„Představujeme historicky první reformu, která stojí na výzkumu reálných nákladů různých typů OSVČ. Základem jsou realističtější paušály, omezení paušální daně, systematičtější vyměřovací základy a nižší minima,“ uvádí výzkumníci ve studii Rovnější zdanění OSVČ, kterou má redakce k dispozici.
„Reforma by snížila nerovnosti mezi různými typy pracovníků a omezila deformace trhu práce,“ dodávají autoři Petr Vilím, Filip Pertold, Michal Šoltés, Daniel Prokop a Eva Hromádková s tím, že zaměřit by se měla i na zneužívání zmíněného švarscystému.
Návrhy reformy: snížit paušál na výdaje, zvýšit paušální daň
Řešení by podle studie mělo spočívat ve snížení paušálu na výdaje, zvýšení měsíční platby u paušální daně (zároveň se sníženým limitem na možné uplatnění z aktuální 1,5 milionu na milion korun) či navýšení vyměřovacího základu pro pojistné.
Paušální výdaje by se snížily nejvíce kancelářským živnostem, a to ze současných 60 procent na třicet. Vyměřovací základy pro pojistné by nově byly pro sociální i zdravotní 65 procent.
Pro nejméně vydělávající úspora
Právě sociální pojištění by tvořilo 77 procent dodatečného výběru, což by znamenalo, že zvýšené odvody by se z velké části vrátily OSVČ na důchodech.
Pro 36 procent drobných podnikatelů by se zdanění snížilo, pro pětinu nejméně příjmových OSVČ by to byla úspora v průměru o 400 korun měsíčně.
„Návrh reformy by zvýšil zdanění 60 procent všech OSVČ. Zvýšení by se týkalo zejména OSVČ s vyššími příjmy a s nižšími náklady v kancelářských profesích,“ vysvětlují autoři.
Reforma by omezila i švarcsystém a daňovou degresi
Dosavadní zvýhodnění OSVČ podle studie motivovalo k práci ve švarcsystému, v němž podle odhadů figuruje 100-175 tisíc lidí. V Česku se to nejvíce týká IT či stavebnictví, kde je údajně 40 procent pracovníků OSVČ (oproti 29 procentům v EU).
Švarcsystém je zároveň častým způsobem tzv. prekérní práce, kdy lidé trpí vysokou nejistotou, nižším výdělkem a menší pracovněprávní ochranou. Mezi českými OSVČ je také vyšší poměr nízkopříjmových - 23 procent lidí utrží maximálně 20 tisíc měsíčně, oproti 15 procentům zaměstnanců s podobnou hrubou mzdou.
Danění OSVČ je v Česku výrazně degresivní. Nízkopříjmová pětina OSVČ odvede na dani a pojistném procentuálně nejvíc – 32 procent svých skutečných zisků. Odvody jim totiž zvyšují relativně vysoká minima. Naopak vysokopříjmová pětina v kancelářských profesích odvádí jen 15 procent.
Zisk z reformy by byl 25 miliard, tvrdí autoři
„Reforma by mohla přinést 25 mld. Kč navíc do veřejných rozpočtů oproti výběru v roce 2024,“ uvádí výzkumníci. Z cca 100 miliard celkových odvodů od OSVČ by šlo o navýšení o čtvrtinu, z toho 19 miliard by šlo do systému sociálního pojištění.
„Odhad nezahrnuje možné změny chování OSVČ, jako jsou přechody do zaměstnání, častější zatajování tržeb, vyšší administrativní náklady či nižší výběr nepřímých daní kvůli poklesu čistého příjmu. I při zahrnutí všech efektů odhadujeme, že by dodatečný výběr odvodů od OSVČ byl alespoň 22 mld. Kč,“ doplňuje studie, která zároveň přináší i „ostřejší“ variantu změn, která by zajistila vyšší výnosy.
Nižší zdanění nízkopříjmových zaměstnanců
Návrh reformy souvisí s již dříve zveřejněnými představami sociologů na férovější zdanění. Ty se soustředí především na majetkové daně a snížení daňové zátěže nízkopříjmových zaměstnanců.
Vyšší výběr u OSVČ by zároveň umožnil snížení zdanění nízkopříjmových zaměstnanců. Nízkopříjmoví OSVČ v prekarizovaných pozicích by díky tomu mohli přejít do stabilnějšího pracovního režimu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Fiala versus Babiš. Za koho bylo líp? Spolu přišlo s tabulkou, ekonomové se neshodnou
