Italové chtějí, aby se luxusní auta značky Ferrari mohla vyrábět a prodávat se spalovacími motory i po roce 2035. Dostanou pravděpodobně pětiletou výjimku.
Poté, co europoslanci nedávno schválili návrh zákona, podle kterého se od roku 2035 nebudou smět prodávat nová auta se spalovacími motory, se na stejném závěru nakonec usnesli i evropští ministři životního prostředí. Některé výroky, které na jednání zazněly a navrhovaná opatření však vyznění nařízení do značné míry relativizují.
Špatně načasované rozhodnutí. Tak hovořil o plánovaném zákazu spalovacích motorů už před pár dny premiér Petr Fiala v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím EU. „Chceme v rámci našeho předsednictví jednat o kompromisním znění legislativy. Budeme usilovat alespoň o to, aby ten zákaz v roce 2035 nebyl sto procent, ale devadesát procent,“ uvedl Fiala. Podle něj by tak bylo možné zachovat možnost výroby aut se spalovacími motory. „Musí být zajištěna pro občany rozumná cenově dostupná alternativa,“ uvedl předseda vlády pro ČTK.
Osudová hodina spalovacích motorů?
Mezitím se ale ministři životního prostředí evropské sedmadvacítky pro jistotu stihli vzájemně přesvědčit, že zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je dobrá věc a měl by tedy vejít v platnost. „Hra pro spalovací motor v Evropě skončila,“ uvedla doslova nevládní organizace zabývající se ekologickou mobilitou Transport and Environment (T&E) a dodala, že dohoda z 29. června „přerušuje vliv ropného průmyslu na dopravu“.
Evropští ministři však nedošli k dohodě bez komplikací. Itálie, Portugalsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko se snažily odložit cíl z roku 2035 na rok 2040. Země nakonec podpořily kompromis navržený Německem, největším automobilovým trhem v EU, který dodržel cíl pro rok 2035 a požádal Brusel, aby v roce 2026 posoudil, zda hybridní vozidla nebo paliva s neutrálními emisemi CO2 mohou tento cíl splnit.
Šéf EU pro klima Frans Timmermans řekl, že Evropská komise zachová „otevřenou mysl“, ale že auta s hybridními pohony nepřinesly dostatečné snížení emisí a alternativní paliva byla neúměrně drahá. „Jsme technologicky neutrální. To, co chceme, jsou auta s nulovými emisemi,“ vysvětlil. „V tuto chvíli se e-paliva nezdají být realistickým řešením, ale pokud výrobci v budoucnu prokážou opak, budeme otevření,“ vysvětlil Timmermans zdánlivý protimluv spočívající v neslučitelnosti úplného zákazu spalovacích motorů a uvedené „technologické neutrality“.
Ta by odpovídala vyjádření ředitele českého zastoupení největší světové automobilky Toyota v nedávném rozhovoru pro CNN Prima News: „Nestavíme to (uhlíkovou neutralitu, pozn. aut.) tak, že cesta do budoucnosti je černobílá. Těch technologií bude spousta a my se snažíme jich nabídnout celý vějíř. Od konvenčních motorů, přes full hybrid, plug-in-hybrid, vodík jak k výrobě elektřiny, tak ke spalování a další. Lidé se tedy budou moct rozhodnout, co jim vyhovuje.“
Lex Ferrari
Ministři životního prostředí na svém zasedání v Lucemburku také schválili pětileté prodloužení výjimky z povinností týkajících se CO2 udělené takzvaným „speciálním“ výrobcům nebo těm, kteří vyrábějí méně než 10 000 vozidel ročně, do konce roku 2035.
Doložka, někdy označovaná jako „dodatek Ferrari“, bude přínosem zejména pro luxusní značky. Tato opatření musí být nyní projednána s poslanci Evropského parlamentu.
Podle italského ministra pro ekologickou transformaci Roberta Cingolaniho je pro výrobce luxusních sportovních aut přechod na elektromobilitu mnohem složitější a dražší než pro běžné automobilky. Jako důvod pro možnou výjimku uvádí počet prodaných aut. Kolikrát se jich za rok vyrobí i méně než 10 tisíc kusů.
„Hlavní prodejní point té automobilky kromě samotné image spočívá právě v její motorizaci. Jejich motory jsou pro jejich zákazníky důležité. Včetně zvuku a síly. A když budou vyrábět jenom elektromobily, tak prostě budou jenom dalším výrobcem elektromobilů,“ řek CNN Prima NEWS šéfredaktor webu Autosalon.tv Jan Markovič.
Bez infrastruktury to nepůjde
V reakci na obavy výrobců z nedostatečné spotřebitelské poptávky po stoprocentních elektromobilech komise doporučila zásadní rozšíření nabíjecích stanic. „Podél hlavních silnic v Evropě musí být každých 60 kilometrů aspoň jedna nabíjecí stanice,“ řekla už loni předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Výrobci si pravidelně stěžují na nedostatek takové infrastruktury, zejména v zemích jižní a východní Evropy.
Dnes je v rámci celé EU v provozu podle údajů automobilového sdružení ACEA 307 tisíc nabíjecích bodů, jestliže má však být produkce emisí CO2 snížena v roce 2030 o padesát procent, nabíjecích bodů bude při stávajícím počtu provozovaných aut potřeba přes 6,5 milionu.
